Michaela Soleiman pour Hashemi

Michaela Soleiman pour Hashemi (dříve Horáková, rozená Kopecká; * 29. března 1958 Brno) je literární historička, vysokoškolská pedagožka, editorka a slavistka. Je dcerou literárního vědce Milana Kopeckého.

Po maturitě na Gymnáziu v Brně na Křenové ulici studovala v letech 1977–1982 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně češtinu a ruštinu (inspirativní učitelé Milan Suchomel a Ivo Pospíšil). Během studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu české literatury Československé akademii věd (ČSAV) v Brně. V roce 1982 získala titul PhDr., v roce 1993 CSc. prací Karel Račín jako homiletik. Habilitovala se v roce 1998 prací Svatonepomucenská kázání v českém, rakouském a německém prostředí^[1], profesorkou byla jmenována v roce 2008.

Po ukončení studia na FF MU učila v letech 1982–1987 na Gymnáziu Brno, Křenová, od roku 1987 působí na FF MU. Externě učila v letech 1986–1990 na Pedagogické fakultě MU v Brně a v letech 1992–1996 na Slezské univerzitě v Opavě.

Zúčastnila se několika pobytů na univerzitách v Sofii, v Oxfordu, ve Vídni, v knihovně ve Wolfenbüttelu. V letech 2004–2006 byla na pracovním akademickém pobytu na soulské univerzitě v Jižní Koreji. Od roku 2019 je předsedkyní národních poboček Literárněvědné společnosti.

Je členkou Vědecké rady Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě a členkou redakční rady časopisu Studia Comeniana et historica. V Plovdivu působí jako členka mezinárodní redakční rady Prací Filologické fakulty Plovdivské univerzity.^[2]

Věnuje se teorii i dějinám české literatury, přednáší starší literaturu, edituje barokní texty. Je autorkou prací z oboru staré české literatury, především literatury barokní, napsala několik prací o barokní homiletice. V knize o Karlu Račínovi se pokusila o nalezení typologické paralely k Máchovu Máji. Pozornost věnuje nejen literatuře bulharské, polské a ruské, ale i tematickým vazbám k perskému areálu. Cenné jsou její práce z literární komparatistiky. Pokusila se i o překlad několika textů Petra z Chelčic. Její bibliografie obsahuje přibližně 150 položek. Jako editorka připravila k vydání několik knih, například knihu Zdeňka Kalisty Česká barokní pouť. K religiozitě českého lidu v době barokní^[3], knihu Milana Kopeckého Nic stálého přítomného^[4], vydala také Soupis prací Milana Kopeckého^[5].

Součástí vědeckovýzkumné činnosti na FF MU je nejen barokní literatura, ale také didaktika češtiny. Uveřejnila několik článků, ve kterých srovnala kvality učebnic literatur, poukázala na chyby ve výkladu látky a všimla si i efektivních metod při výuce češtiny, K problematice literárních učebnic pro střední školy (se zaměřením na 1. ročník středních škol), K nejčastějším chybám v literárních učebnicích.^[6][7]

Je autorkou několika učebnic literatury, v opakovaném vydání Literatura I. Výklad. Interpretace. Literární teorie,^[8] Literatura v souvislostech: nejen pro maturanty. ^[9]

Pro studenty zahraničních bohemistik napsala skripta Zlatý fond české kultury a jeho proměny,^[10] v roce 2016 rozšířené vydání společně s Liborem Martinkem.^[11]

Píše recenze,^[12] v různých periodikách vyšly její články, které věnovala významným českým osobnostem: Ad memoriam Eduard Petrů (1928–2006),^[13] Z galerie významných osobností MU – Artur Závodský.^[14]

Od roku 2002 pracuje jako vedoucí oborové komise pro českou literaturu na FF MU, připravuje k ukončení studia doktorandy a vede diplomové práce.

V posledních letech se věnuje ediční přípravě Komenského Manualníku (1658) pro akademické vydání J. A. Comenii Opera omnia. V rámci popularizace odborných výsledků připravila například rozhlasový cyklus o sedmi raněnovověkých polských autorech (2014).

• Výbor ze staročeských textů, 1995
• Literatura I (spolu s L. Kysučanem): Výklad, interpretace, literární teorie, 1997
• Literatura I: Výbor textů, interpretace, literární teorie, 1999
• Nádoba zapálená: soubor svatonepomucenských kázání a jiných spisů z první poloviny 18. století, 2000
• Slovník vybraných děl české literatury, 2004 – spoluautorka
• Karel Račín – nedoceněný barokní autor, 2005
• Literární fenomén nepomucenské homiletiky, 2007
• Literatura v souvislostech: nejen pro maturanty, 2007
• Doba a dílo Petra Chelčického (spolu s Janem Rokytou jako hlavním autorem), 2013
• Zlatý fond české kultury: (vysokoškolská skripta), 2016 – společně s Liborem Martinkem

• Petr Beron a Jan Amos Komenský, 1990
• K symbolice v barokní homiletice, 1993
• K mystické erotice v barokní literatuře, 1995
• Sondy do barokní homiletiky, 1995
• K obrazu sv. Vojtěcha v barokních kázáních, 1995
• Soupis prací Milana Kopeckého za léta 1985–1995, 1996
• Ke vztahům středověké a barokní legendistiky, 2000
• K jednomu úkolu barokologického bádání (o několika dosud neanalyzovaných pramenech), 2001
• Italský přínos svatonepomucenské homiletice na českém území, 2003
• Několik poznámek k vratislavským barokním bohemikům, 2003
• K Waldtovým Conciones... v kontextu svatonepomucké produkce, 2005
• Le culture letterarie delle terre Ceche. In Lo spazio letterario del medioevo, 2006
• Ještě k motivické exkluzivitě v barokní literatuře, zčásti i nadnárodně, 2006
• K literárnímu kontextu roku 1609, 2009
• Interpretační rozměry barokní homiletiky – problémy a tázání, 2011
• Poznámky k ruskému a perskému areálu, 2011
• Ke komparaci několika českých a polských raněnovověkých paralel, 2015
• Vídeňská cyrilometodějská kázání 18. století, 2015
• Vprs za diferencijacijata meždu knvencinalnata i literaturn prestižnata chomiletika epochata na baroka, 2015
• On Comenius’s Approaches to the Biblical Texts in his Manual or Core of the Whole Saint Bible, 2016
• Kontexty recepce Balbínovy Obrany od druhé poloviny 17. století minimálně až do první poloviny 18. století, 2018

• Milan Kopecký

• Životopis Masarykova univerzita
• Bibliografie dějin Českých zemí  Seznam prací
• Kdo je kdo v české slavistice