Michail Kukuškin

Michail Kukuškin
Михаил Кукушкин
Michail Kukuškin ve Wimbledonu 2017
Michail Kukuškin ve Wimbledonu 2017
StátRuskoRusko Rusko (2006–2008)
KazachstánKazachstán Kazachstán (od 2008)
Datum narození26. prosince 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníVolgograd, Sovětský svaz[1]
BydlištěAstana, Kazachstán
Výška183 cm[1]
Hmotnost72 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 613 512 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů169–219
Tituly1 ATP, 14 challengerů, 1 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (25. února 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2012)
French Open2. kolo (2011, 2012, 2014, 2017, 2020)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open3. kolo (2013, 2015, 2017, 2018, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů29–63
Tituly0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění67. místo (2. března 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2020)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon2. kolo (2011, 2012, 2014, 2019)
US Open3. kolo (2014)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon3. kolo (2012
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220331a31. března 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Alexandrovič Kukuškin (rusky: Михаил Александрович Кукушкин; * 26. prosinec 1987 Volgograd) je kazachstánský profesionální tenista, který v letech 2006–2008 reprezentoval rodné Rusko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2019 na 39. místě a ve čtyřhře v březnu 2020 na 67. místě. V letech 2008–2018 jej trénovala Anastasija Kukuškinová.[1][3]

V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 I. skupinou asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru nad Cecilem Mamiitem. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Zahrál si také čtvrtfinále Světové skupiny v letech 2011, 2013, 2014 a 2021. Do dubna 2022 v soutěži nastoupil k dvaceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 28–17 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[4]

Kazachstán reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde na úvod mužské dvouhry podlehl dvanáctému nasazenému Francouzi Gillesu Simonovi. Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu. Ve druhém kole singlové soutěže jej vyřadil Bělorus Ilja Ivaška.

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Barcelona Open 2008, na němž postoupil z kvalifikace. Do třetího kola dvouhry prošel přes finskou turnajovou dvanáctku Jarkka Nieminena a Uruguayce Pabla Cuevase než ho vyřadil španělský antukář Albert Montañés. Do série Masters premiérově zasáhl na Sony Ericsson Open 2009 v Key Biscayne po kvalifikační výhře nad Kazachstáncem Andrejem Golubjevem. V singlové soutěži porazil Tommyho Haase z deváté desítky žebříčku, ale ve druhém kole nenašel recept na Dmitrije Tursunova.[5] V zářijové baráži Davis Cupu 2010 proti Švýcarsku porazil světovou dvacítku Stanislase Wawrinku. Kazachstánci se udrželi ve Světové skupině po výhře 5:0. O měsíc později získal premiérový titul, když triumfoval na St. Petersburg Open 2010. Stal se druhým kazachstánským šampionem dvouhry na túře ATP po Golubjevovi, jenž ovládl červencový German Open 2010. V petrohradském finále zdolal desátého hráče pořadí Michaila Južného. Oplatil mu tak porážku z moskevského Kremlin Cupu 2009, kde si poprvé na túře zahrál semifinále. V závěru sezóny 2012 na okruhu absentoval pro operace levé kyčle (25. září) a pravé kyčle (8. října).[3][5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2010, když předtím pětkrát neprošel kvalifikací na jednotlivých majorech. V úvodním kole newyorské dvouhry však podlehl Wawrinkovi z konce první světové třicítky. První vítězný zápas si připsal na French Open 2011, kde zdolal Němce Daniela Brandse. Na Australian Open 2012 se stal prvním Kazachstáncem, jenž postoupil do osmifinále grandslamu. Po výhře nad světovou patnáctkou Gaëlem Monfilsem skrečoval ve třetím setu čtvrtého kola Andymu Murraymu. Ve druhé fázi US Open 2015 svedl pětisetovou bitvu se sedmnáctým mužem žebříčku Grigorem Dimitrovem. Po výhře jej vyřadil Marin Čilić opět po pěti sadách hry. Podruhé se do osmifinále majoru probojoval na US Open 2019, v němž jej zastavil dvacátý hráč klasifikace Lucas Pouille. Ve čtyřhře Australian Open 2020 postoupil s krajanem Alexandrem Bublikem do semifinále, v němž podlehli pozdějším vítězům Rajeevu Ramovi a Joeu Salisburymu[3][5]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3 D)

Dvouhra: 4 (1–3)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.říjen 2010Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Rusko Michail Južnyj6–3, 7–6(7–2)
Finalista1.říjen 2013Moskva, Ruskotvrdý (h)Francie Richard Gasquet6–4, 4–6, 4–6
Finalista2.leden 2015Sydney, AustrálietvrdýSrbsko Viktor Troicki2–6, 3–6
Finalista3.únor 2019Marseille, Francietvrdý (h)Řecko Stefanos Tsitsipas5–7, 6–7(5–7)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (14 D; 0 Č)
ITF (1 D; 1 Č)

Dvouhra (15 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.srpen 2007Saransk, RuskoantukaUkrajina Ivan Sergejev6–3, 6–1
2.srpen 2007Samarkand, UzbekistánantukaItálie Manuel Jorquera6–4, 6–3
3.březen 2008Barletta, ItálieantukaSrbsko Boris Pašanski6–3, 6–4
4.duben 2008Moskva, Ruskokoberec (h)Česko Jan Mertl6–7(4–7), 7–6(7–4), 6–3
5.červenec 2009Penza, RuskotvrdýUkrajina Illja Marčenko6–4, 6–2
6.červenec 2010Braunschweig, NěmeckoantukaBrazílie Marcos Daniel6–2, 3–0skreč
7.červenec 2010Penza, RuskotvrdýRusko Konstantin Kravčuk6–3, 6–7(3–7), 6–3
8.červenec 2011Astana, Kazachstántvrdý (h)Ukrajina Sergej Bubka6–3, 6–4
9.červen 2013Košice, SlovenskoantukaBosna a Hercegovina Damir Džumhur6–4, 1–6, 6–2
10.září 2013Istanbul, TureckotvrdýUkrajina Illja Marčenko6–3, 6–3
11.září 2013İzmir, TureckotvrdýIrsko Louk Sorensen6–1, 6–4
12.srpen 2015Astana, KazachstántvrdýRusko Jevgenij Donskoj6–2, 6–2
13.červen 2016Prostějov, ČeskoantukaMaďarsko Márton Fucsovics6–1, 6–2
14.červen 2016Moskva, RuskoantukaKanada Steven Diez6–3, 6–3
15.březen 2018Irving, Spojené státytvrdýItálie Matteo Berrettini6–2, 3–6, 6–1

Čtyřhra (1 titul)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.květen 2007Vicenza, ItálieantukaItálie Riccardo GhedinArgentina Guillermo Carry
Slovinsko Andrej Kračman
7–6(7–2), 6–7(5–7), 7–6(7–5)

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Sezóna20052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Pořadí1523. 767. 203. 149. 132. 59. 91. 107. 67. 70. 65. 89. 74. 53. 67. 89. 182.

Čtyřhra

Sezóna20052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Pořadí1696. 773. 607. 617. 589. 386. 122. 437. 442. 144.422. 821. 785. 140. 76. 130.

Reference

  1. a b c d e Michail Kukuškin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220331a31. března 2022
  2. Michail Kukuškin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220331a31. března 2022
  3. a b c Mikhail Kukushkin | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Michail Kukuškin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220331a31. března 2022
  5. a b c Mikhail Kukushkin | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Kukushkin WM17 (13) (35347331974).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kukushkin WM17 (13)