Michail Kukuškin
Michail Kukuškin Михаил Кукушкин | |
---|---|
Michail Kukuškin ve Wimbledonu 2017 | |
Stát | Rusko (2006–2008) Kazachstán (od 2008) |
Datum narození | 26. prosince 1987 (36 let)[1] |
Místo narození | Volgograd, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Astana, Kazachstán |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 72 kg[1] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 6 613 512 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 169–219 |
Tituly | 1 ATP, 14 challengerů, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 39. místo (25. února 2019) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2012) |
French Open | 2. kolo (2011, 2012, 2014, 2017, 2020) |
Wimbledon | 4. kolo (2019) |
US Open | 3. kolo (2013, 2015, 2017, 2018, 2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 29–63 |
Tituly | 0 ATP, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 67. místo (2. března 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2020) |
French Open | čtvrtfinále (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2011, 2012, 2014, 2019) |
US Open | 3. kolo (2014) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 3. kolo (2012 |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 31. března 2022
Michail Alexandrovič Kukuškin (rusky: Михаил Александрович Кукушкин; * 26. prosinec 1987 Volgograd) je kazachstánský profesionální tenista, který v letech 2006–2008 reprezentoval rodné Rusko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2019 na 39. místě a ve čtyřhře v březnu 2020 na 67. místě. V letech 2008–2018 jej trénovala Anastasija Kukuškinová.[1][3]
V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 I. skupinou asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru nad Cecilem Mamiitem. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Zahrál si také čtvrtfinále Světové skupiny v letech 2011, 2013, 2014 a 2021. Do dubna 2022 v soutěži nastoupil k dvaceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 28–17 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[4]
Kazachstán reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde na úvod mužské dvouhry podlehl dvanáctému nasazenému Francouzi Gillesu Simonovi. Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu. Ve druhém kole singlové soutěže jej vyřadil Bělorus Ilja Ivaška.
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Barcelona Open 2008, na němž postoupil z kvalifikace. Do třetího kola dvouhry prošel přes finskou turnajovou dvanáctku Jarkka Nieminena a Uruguayce Pabla Cuevase než ho vyřadil španělský antukář Albert Montañés. Do série Masters premiérově zasáhl na Sony Ericsson Open 2009 v Key Biscayne po kvalifikační výhře nad Kazachstáncem Andrejem Golubjevem. V singlové soutěži porazil Tommyho Haase z deváté desítky žebříčku, ale ve druhém kole nenašel recept na Dmitrije Tursunova.[5] V zářijové baráži Davis Cupu 2010 proti Švýcarsku porazil světovou dvacítku Stanislase Wawrinku. Kazachstánci se udrželi ve Světové skupině po výhře 5:0. O měsíc později získal premiérový titul, když triumfoval na St. Petersburg Open 2010. Stal se druhým kazachstánským šampionem dvouhry na túře ATP po Golubjevovi, jenž ovládl červencový German Open 2010. V petrohradském finále zdolal desátého hráče pořadí Michaila Južného. Oplatil mu tak porážku z moskevského Kremlin Cupu 2009, kde si poprvé na túře zahrál semifinále. V závěru sezóny 2012 na okruhu absentoval pro operace levé kyčle (25. září) a pravé kyčle (8. října).[3][5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2010, když předtím pětkrát neprošel kvalifikací na jednotlivých majorech. V úvodním kole newyorské dvouhry však podlehl Wawrinkovi z konce první světové třicítky. První vítězný zápas si připsal na French Open 2011, kde zdolal Němce Daniela Brandse. Na Australian Open 2012 se stal prvním Kazachstáncem, jenž postoupil do osmifinále grandslamu. Po výhře nad světovou patnáctkou Gaëlem Monfilsem skrečoval ve třetím setu čtvrtého kola Andymu Murraymu. Ve druhé fázi US Open 2015 svedl pětisetovou bitvu se sedmnáctým mužem žebříčku Grigorem Dimitrovem. Po výhře jej vyřadil Marin Čilić opět po pěti sadách hry. Podruhé se do osmifinále majoru probojoval na US Open 2019, v němž jej zastavil dvacátý hráč klasifikace Lucas Pouille. Ve čtyřhře Australian Open 2020 postoupil s krajanem Alexandrem Bublikem do semifinále, v němž podlehli pozdějším vítězům Rajeevu Ramovi a Joeu Salisburymu[3][5]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 4 (1–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | říjen 2010 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Michail Južnyj | 6–3, 7–6(7–2) |
Finalista | 1. | říjen 2013 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Richard Gasquet | 6–4, 4–6, 4–6 |
Finalista | 2. | leden 2015 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Viktor Troicki | 2–6, 3–6 |
Finalista | 3. | únor 2019 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Stefanos Tsitsipas | 5–7, 6–7(5–7) |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (14 D; 0 Č) |
ITF (1 D; 1 Č) |
Dvouhra (15 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2007 | Saransk, Rusko | antuka | Ivan Sergejev | 6–3, 6–1 |
2. | srpen 2007 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | Manuel Jorquera | 6–4, 6–3 |
3. | březen 2008 | Barletta, Itálie | antuka | Boris Pašanski | 6–3, 6–4 |
4. | duben 2008 | Moskva, Rusko | koberec (h) | Jan Mertl | 6–7(4–7), 7–6(7–4), 6–3 |
5. | červenec 2009 | Penza, Rusko | tvrdý | Illja Marčenko | 6–4, 6–2 |
6. | červenec 2010 | Braunschweig, Německo | antuka | Marcos Daniel | 6–2, 3–0skreč |
7. | červenec 2010 | Penza, Rusko | tvrdý | Konstantin Kravčuk | 6–3, 6–7(3–7), 6–3 |
8. | červenec 2011 | Astana, Kazachstán | tvrdý (h) | Sergej Bubka | 6–3, 6–4 |
9. | červen 2013 | Košice, Slovensko | antuka | Damir Džumhur | 6–4, 1–6, 6–2 |
10. | září 2013 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Illja Marčenko | 6–3, 6–3 |
11. | září 2013 | İzmir, Turecko | tvrdý | Louk Sorensen | 6–1, 6–4 |
12. | srpen 2015 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Jevgenij Donskoj | 6–2, 6–2 |
13. | červen 2016 | Prostějov, Česko | antuka | Márton Fucsovics | 6–1, 6–2 |
14. | červen 2016 | Moskva, Rusko | antuka | Steven Diez | 6–3, 6–3 |
15. | březen 2018 | Irving, Spojené státy | tvrdý | Matteo Berrettini | 6–2, 3–6, 6–1 |
Čtyřhra (1 titul)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2007 | Vicenza, Itálie | antuka | Riccardo Ghedin | Guillermo Carry Andrej Kračman | 7–6(7–2), 6–7(5–7), 7–6(7–5) |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Sezóna | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
Pořadí | 1523. | ▲ 767. | ▲ 203. | ▲ 149. | ▲ 132. | ▲ 59. | ▼ 91. | ▼ 107. | ▲ 67. | ▼ 70. | ▲ 65. | ▼ 89. | ▲ 74. | ▲ 53. | ▼ 67. | ▼ 89. | ▼ 182. |
Čtyřhra
Sezóna | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
Pořadí | 1696. | ▲ 773. | ▲ 607. | ▼ 617. | ▲ 589. | ▲ 386. | ▲ 122. | ▼ 437. | ▼ 442. | ▲ 144. | — | 422. | ▼ 821. | ▲ 785. | ▲ 140. | ▲ 76. | ▼ 130. |
Reference
- ↑ a b c d e Michail Kukuškin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 31. března 2022
- ↑ Michail Kukuškin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 31. března 2022
- ↑ a b c Mikhail Kukushkin | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michail Kukuškin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 31. března 2022
- ↑ a b c Mikhail Kukushkin | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Kukuškin na Wikimedia Commons
- Michail Kukuškin na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Michail Kukuškin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Michail Kukuškin na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Michail Kukuškin v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.