Michail Nikiforovič Katkov

Michail Nikiforovič Katkov
Narození1.jul. / 13. listopadu 1818greg. nebo 6.jul. / 18. listopadu 1817greg.
Moskva
Úmrtí20. červencejul. / 1. srpna 1887greg.
Znamenskoye-Sadki
Příčina úmrtírakovina jícnu
Místo pohřbeníNovoalexejevský monastýr
Povolánínovinář, literární kritik, politik a filozof
Alma materHistoricko-filologická fakulta Moskevské univerzity
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Manžel(ka)Sofya Shalikova
DětiPavel Katkov
Andrey Katkov
Rodičeennobled Nikifor Vasilievich Katkov[1] a noble Varvara Tulashvili[1]
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Nikiforovič Katkov (rusky Михаи́л Ники́форович Катко́в; 1. listopadujul./ 13. listopadu 1818greg. Moskva – 20. červencejul./ 1. srpna 1887greg., Podolskský ujezd, Moskevská gubernie, Ruské impérium) byl ruský publicista a literární kritik, obhájce vlády a teokracie.[2]

Životopis

Katkov náležel v letech čtyřicátých v Moskvě k studentskému kroužku Stankevičovu,[3] v němž se spřátelil s Bělinským a Bakuninem, za redaktorství Bělinského zahájil svou publicistickou činnost. Koncem let třicátých byl pod vlivem Hegelovým, jehož však brzy nahradil Schellingem, a to Schellingem pozdějšího období; poslouchal ho v Berlíně (1840–1841). Pod vlivem Schellingovým Katkov přijal brzo, již 1840, za svůj program tři velká slova ministra Uvarova: „Pravoslaví-samoděržaví-lidovost“. Reakce po roce 1848 zbavila ho roku 1850 profesury filozofie a Katkov se stal publicistou.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b Masaryk 1996, s. 169.
  3. Losskij 2004, s. 83.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PGRS 2 044 Katkov - sign.jpg
Лит. А. Мюнстера, СПБ. Imp. Lith. A. Munster (Editeur)
Katkov Mikhail (1818-1887).jpg
Katkov Mikhail (1818-1887) - journalist from Russia