Michail Tal

Michail Tal
Narození	9. listopadu 1936 Riga, Lotyšsko Lotyšsko
Úmrtí	27. června 1992 (ve věku 55 let) nebo 28. června 1992 (ve věku 55 let) Moskva, Rusko Rusko
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Národnost	lotyšská
Alma mater	Lotyšská univerzita (do 1958)
Povolání	šachista, spisovatel, novinář a skladatel šachových úloh
Znám jako	Čaroděj z Rigy
Ocenění	Šachový velmistr, Mistr světa v šachu v letech 1960-1961
Choť	Salli Landau (1959–1971)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Něchemjevič Tal (lotyšsky Mihails Tāls, rusky Михаил Нехемьевич Таль; 9. listopadu 1936, Riga – 28. června 1992, Moskva), přezdívaný Čaroděj z Rigy, byl sovětský lotyšský šachový velmistr, mistr světa v šachu (1960–1961) a mistr světa v bleskovém šachu (1988).

Šachové úspěchy a souboje o mistrovství světa

Tal byl často označován za šachový meteor či supernovu pro bleskový start z neznáma mezi světovou elitu. V roce 1956 debutoval na mistrovství Sovětského svazu (skončil 5.-7.), nicméně již o rok později celý turnaj vyhrál, za což obdržel titul velmistra. Po dalších úspěších pak v roce 1959 uspěl v turnaji kandidátů a v roce 1960 rozdrtil v souboji o titul mistra světa legendárního Botvinnika poměrem 12,5:8,5 a stal se 8. mistrem světa v šachu.

(c) Bundesarchiv, Bild 183-76052-0335 / Kohls, Ulrich / CC-BY-SA 3.0

Talova prohra v odvetném zápase o rok později byla všeobecným překvapením a předpokládalo se, že za to může jeho odbytá příprava, zdá se ale, že již tehdy začínal mít vážné zdravotní potíže. Očekával se nový souboj Tal-Botvinnik, ale už k němu nedošlo, neboť Tal se na dalším turnaji kandidátů zhroutil. Následné vyšetření u něj odhalilo celý komplex chorob zejména trávicího traktu. Tal se po delším léčení účastnil ještě řady dalších turnajů a zápasů kandidátů, dvakrát se znovu vážně ucházel o nový zápas o titul mistra světa (v roce 1965 podlehl teprve ve finále Spasskému +1-4=6, v roce 1968 v semifinále Korčnému +1-2=7).

V roce 1988 získal titul mistra světa v bleskovém šachu.^[2] Fenomenální byly jeho výsledky na šachových olympiádách, kde vždy podstatně přispěl k vítězství sovětského mužstva.

Šestkrát vyhrál rovněž mistrovství Sovětského svazu. Často se však dostával do problémů se sovětskými šachovými funkcionáři.

Charakteristika

Jako šachista byl velmi ctěn pro svůj romantický přístup k partiím, který se vyznačoval ostrou kombinační hrou, pro jejíž vyvolání neváhal podstupovat enormní riziko v podobě nepropočítaných či nekorektních obětí, a to i v těch nejdůležitějších partiích. Řada jeho kombinací byla vyvrácena, většinou se tak ale nestalo přímo na šachovnici, kde jeho soupeři propadali panice a nezvládali logicky nastupující časovou tíseň, ale až v analýzách po partii. Tal tak byl stejně jako E. Lasker (který byl jeho velkým vzorem) často obviňován z toho, že má pouze štěstí, že jeho hra je jen velký bluf.

On sám svůj styl vzletně vyjádřil slovy: „Musíte vzít soupeře do hlubokého, temného lesa, kde 2+2=5 a cesta ven je dost široká jen pro jednoho.“^[3] Při jiné příležitosti charakterizoval svoji metodu stručně: „Dejte jim příležitost, zkomplikujte hru. Oni už si to pokazí sami.“ Jeho představivost a tvořivost byla neuvěřitelná, dodnes se používá termín „Talův tah“ jako označení neočekávaného a velké komplikace přinášejícího tahu, který se natolik vymyká běžným schématům, že by ho drtivá většina šachistů (včetně velmistrů) vůbec nezvažovala.

Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se zdravím mírně upadala – stále ještě byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k remízám a selháváním v jednotlivých partiích. Nicméně až do své smrti zůstal nebezpečným protivníkem.

Hodně mu v tom napomáhal jeho údajný „ďábelský“ pohled – jeho uhrančivé černé oči dokonce inspirovaly amerického velmistra Benkőho (Talova tradičního dodavatele bodů) k prohlášení, že Tal své soupeře hypnotizuje. Jednou pak proti Talovi nastoupil v černých brýlích, které ho měly ochránit. Partii ovšem prohrál stejně hladce, jako většinu ostatních.

Odkazy

Reference

Literatura

• VASILJEV, Viktor. Petrosjan, Tal - rytíři královské hry, 1976
• SOSONKO, Genna. Tal a další eseje, 2001

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Tal na Wikimedia Commons
• ChessGames – Michail Tal (partie) (anglicky)
• 85 rozhodujících pozic v jeho partiích