Michail Timofejevič Preobraženskij
| Michail Timofejevič Preobraženskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16.jul. / 28. října 1854greg. nebo 4. října 1854 Vabalninkas |
| Úmrtí | 25. září 1930 (ve věku 75 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Moskevská škola malířství, sochařství a architektury |
| Povolání | restaurátor a architekt |
| Zaměstnavatel | Imperátorská akademie umění |
| Ocenění | Velká zlatá medaile Imperátorské akademie umění (1879) Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Stanislava 3. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Timofejevič Preobraženskij (rusky Михаил Тимофеевич Преображенский, starorusky Михаилъ Тимофеевичъ Преображенскiй), 4. říjnajul./ 16. října 1854greg., město Bobalniky, Ponevěžský ujezd, Kovenská gubernie, Ruské impérium — 25. září 1930, Leningrad, SSSR) byl ruský architekt, restaurátor, pedagog, historik staroruské architektury, akademik architektury, profesor a řádný člen Carské akademie umění[1] [2], člen Carské pravoslavné palestinské společnosti[3]
Byl autorem mnoha pravoslavných chrámů v Rusku i zahraničí, např. v Petrohradu, Moskvě, Florencii, Nice, Sofii, Buenos Aires, Reveli (Tallinn), Nikšići, Bukurešti aj.
Život
Michail Timofejevič Preobraženskij se narodil 4. říjnajul./ 16. října 1854greg. ve městě Bobalniky (dnešní Vabalninkas), [4] Ponevěžského ujezdu, Kovenská gubernie, tehdy součásti Ruského impéria v rodině učitele venkovské farní školy[1].
V letech 1870 až 1874 studoval na oddělení architektury na Moskevské akademii umění a architektury z akademického architekta K. M. Bykovského[5] . Po absolvování v roce 1874 přešel do třídy sádrových skulptur.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Преображенский, Михаил Тимофеевич na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Sobko N. P. Словарь русских художников. Ваятелей, живописцев, зодчих, рисовальщиков, гравёров, литографов, медальеров, мозаичистов, иконописцев, литейщиков, чеканщиков, сканщиков и проч. С древнейших времён до наших дней. (XI-XIX вв.). Svazek III vyd. 1 «П» (700 имён). Petrohrad: Типография M. M. Стасюлевича, Вас. Остр. 5 л., 28., 1899. 276 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ. (rusky) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Kondakov S. N. Список русских художников к юбилейному справочнику Императорской Академии Художеств / Списокъ русскихъ художниковъ къ юбилейному справочнику Императорской Академiи Художествъ. Svazek II. Sankt-Petěrburg: Товарищество R. Голике и А. Вильборг., 1914. 454 s. Dostupné online. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ, s. 375. (rusky)
- ↑ Dmitrijevskij А. А., Юшманов В. Д. Святая Русь и Италия у мироточивой гробницы святителя Николая Мирликийского в Бар-граде. Петроград: Отпечатано по изданию Высочайше учрежденного Барградского комитета, 1915. 66 s. Dostupné online. Kapitola Построение русского храма во имя святителя Николая и при нем странноприимницы для паломников в Бар-граде. (rusky)
- ↑ Зодчие Москвы 1998, s. 203.
- ↑ Pavlovová A. L. Русское искусство Нового времени. Исследования и материалы. Сборник статей. Выпуск 9: Из истории Императорской Академии художеств. Moskva: «Памятники исторической мысли», 2005. 344 s. Dostupné online. ISBN 5-88451-186-8. Kapitola О деятельности architektа M. T. Преображенского (150 лет со дня рождения), s. 297—316. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Timofejevič Preobraženskij na Wikimedia Commons
