Michal Ferianc
Michal Ferianc | |
---|---|
Narození | 4. ledna 1924 Lorain Spojené státy americké |
Úmrtí | 20. prosince 1954 (ve věku 30 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | slovenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michal Ferianc (4. ledna 1924 Lorain – 20. prosince 1954 Věznice Pankrác) byl slovenský příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1954 popraven.[1][2]
Životopis
Narodil se v roce 1924 ve městě Lorain ve státě Ohio ve Spojených státech amerických.[3] Do Spojených států amerických totiž po první světové válce odešli jeho rodiče. Na konci roku 1924 se však jeho matka spolu s ním do Československa vrátila. Po návratu do země absolvoval pět tříd lidové školy v Spišských Vlachoch a posléze také tři třídy měšťanské školy. Po absolvování studia se živil jako dělník. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání, když se stal členem partyzánské jednotky Gottwald. Ještě před koncem druhé světové války se stal ve Spišských Vlachoch členem místní milice a posléze byl převelen do výcvikového tábora v Levoči.
Po válce
Po konci války působil od října 1945 do roku 1946 u Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě. Poté nastoupil základní vojenskou službu v Nitře a následně v Žilině. V Žilině obdržel řidičský průkaz a rok byl členem přesídlovací komise do Maďarska. Po konci svého působení na vojenské službě se opět vrátil do řad SNB, přičemž nejprve působil dva měsíce v Levoči a následně jeden rok souběžně ve Vikartovcích a Toryskách.[4] Měl dva sourozence, bratra Jana a sestru Marii. Svého otce poprvé viděl až v roce 1947, protože na rozdíl od své matky žil ve Spojených státech amerických tou dobou již 23 let. V roce 1948 za svým manželem opět odešla i Feriancova matka a Ferianc tak zůstal na Slovensku zcela bez rodičů.[4]
Zběhnutí a smrt
V červenci 1950 Ferianc zběhnul ze stanice SNB v Toryskách, přičemž si odnesl jednu pistoli a dvě automatické pušky. Poté se dva týdny ukrýval ve Vyšných Repaších, přičemž následně se vydal do Spišských Vlachů za svou sestrou. Poté se v oblasti pohyboval v různých vesnicích a přespával na různých místech u svých známých, kteří o jeho zběhnutí v některých případech ani nevěděli. Jeho záměrem bylo tou dobou Československo opustit a přes Rakousko emigrovat do rodných Spojených států amerických. Později se Ferianc zapojil do protikomunistického odboje, přičemž v září 1951 zranil u Ružomberoku zranil dva příslušníky SNB ze samopalu, když je měl zasáhnout do nohou. O dva týdny později byl zatčen příslušníky SNB u Pribyliny poté, co se jim zraněný vzdal po proběhlé přestřelce, při které byl mj. střelen do hlavy. Po zatčení byl vzat do vazby. Trestní oznámení na něj bylo podáno v lednu 1952. Obžalován byl poté v červnu 1952 a souzen v červenci 1952. Z důvodu otazného psychického i fyzického stavu obžalovaného po zásahu mozku byl proces přesunut na pozdější termín. V prosinci 1952 nicméně byla v procesu kolem Ferianca souzena skupina několika dalších osob, kterým byly později uděleny tresty odnětí svobody. Další proces s Feriancem začal v červenci 1954, kdy jej ještě vojenský soud k trestu smrti neodsoudil a udělil mu trest odnětí svobody ve výši 25 let. Ferianc byl nicméně označen za psychopata.[4] Jiná byla situace u Nejvyššího soudu, který jej za trestné činy pokus o velezradu a pokus o vraždu v říjnu 1954 v Praze odsoudil k trestu smrti.[5] Žádost o prezidentskou milost mu nebylo umožněno podat.[4] Popraven byl v prosinci 1954.[6][7][8] Rehabilitován byl po sametové revoluci v říjnu 1991.[4] Slovenský Ústav paměti národa o jeho životě a soudním procesu zveřejnil v roce 2007 podrobnou publikaci.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Michal Ferianc (1924-1954) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Michal Ferianc - vyliečili ho, aby ho popravili - Bibliografie slovenské historiografie. husav.portaro.eu [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Michal Ferianc – vyliečili ho, aby ho popravili. Ústav pamäti národa. Dostupné online.
- ↑ POPRAVENÍ A ZOMRETÍ VO VÄZNICIACH [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Popravy a tyranie. Osudy politických vězňů je třeba připomínat, znělo na Pankráci. iDNES.cz [online]. 2023-11-02 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ SAITZOVÁ, Hana. Mezi politickými vězni rozptýlenými na Pankráci je i JUDr. Jaroslav Borkovec - Advokacie. Advokátní deník. 2023-08-24. Dostupné online [cit. 2024-06-28].
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“