Michal Hrdý

Michal Hrdý
Michal Hrdý v roce 1987
Michal Hrdý v roce 1987
Narození5. července 1959
Praha
Úmrtí13. června 2003 (ve věku 43 let) nebo 12. června 2003 (ve věku 43 let)
Praha
Povoláníilustrátor a karikaturista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Hrdý (5. července 1959 Praha13. června 2003 tamtéž) byl český kreslíř vtipů, karikaturista a ilustrátor, spjatý s časopisem Sorry.

Život

Michal Hrdý na akci časopisu Dikobraz

Narodil se roku 1959 (otec Ladislav Hrdý, matka Alena Stoklásková). Nejútlejší dětství prožil v Praze na Hanspaulce.

Do základní školy chodil v Praze 4 na sídlišti Spořilov. Navštěvoval keramický a výtvarný kroužek a později malířský kroužek v Domě pionýrů v Grébovce. Hrál na klavír, lesní roh a kytaru. Oblíbil si hlavně písničky od Beatles. Po skončení 9. třídy nebyl z politických důvodů (kádrové profily rodičů) přijat na žádnou střední školu v Praze. V roce 1976 udělal talentovky na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a byl přijat ke studiu. Maturoval v roce 1980. Na žádnou vysokou školu se nedostal. Pracoval nejdříve jako aranžér v obchodním domě Máj, potom jako operátor sálového počítače IBM v ÚVTEI.

S manželkou Janou se vzali v roce 1987. Syn Jonáš se narodil v r. 1990.

V roce 2000 se s oddílem Krasoplavců (obdoba ženských akvabel) zúčastnil zájezdu do Austrálie v době konání letních olympijských her v Sydney.[1]

V roce 2002 mu byla diagnostikována rakovina. Zemřel 13. června 2003 v nedožitých 44 letech.

Dílo

Typická pro něj byla záměrně primitivní, lineární „dětská“ kresba, kde se bizarně kombinovalo maximální zjednodušování a precizní detaily. Pointy bývaly absurdní, dadaistické či drastické, často založené na slovních hříčkách. (Podobným duchem se z pozdější doby vyznačují Martyho frky.) Jeho oblíbeným tématem bylo pivo a hospodské výjevy. Texty v kresbách psal komicky pečlivým psacím písmem.

Od roku 1978 publikoval v časopise Dikobraz. Přispíval svými kresbami do Mladé fronty DNES i do dalších novin a časopisů, např. Večerník – Praha (příloha Šílení), Nový Dikobraz, ŠKRT, KUK, Podvobraz, HEC, Sexbox. Byl kmenovým kreslířem časopisu Sorry (založen v r. 1992). Na začátku 90. let 20. století se jeho kreslené vtipy objevovaly i na zadní straně kapesních románů KARO a STORY. Vytvořil logo pro Českou unii karikaturistů (ČUK).[2] Kromě kreslených vtipů se věnoval i komiksové tvorbě. Mezi jeho nejznámější komiksy patří Rychlé pípy, ve kterých parodoval Foglarův komiks Rychlé šípy. Celkem 18 dílů tohoto komiksu vyšlo v měsíčníku ŠKRT (č. 7/1990 až č. 12/1991).[3] Další komiksy publikoval např. v Magazínu Dikobrazu (Příšerný Franta, č. 2/1988; Broskev kontra pomeranče, č. 1/1990), v měsíčníku Sorry (Seriál Wilass, společný komiks s dalšími kreslíři Sorry v ročníku 1992; Honzíkova cesta, společný komiks s Radovanem Rakusem v č. 4/1993).

Ilustroval nové vydání Jirotkova Saturnina (v roce 1999), povídek Šimka a Grossmanna (v roce 1993) a mnoho dalších knížek, které vydalo nakladatelství Šulc a spol.

V roce 2004 posmrtně vyšla kniha kreslených vtipů Michal Hrdý (ISBN 80-239-2869-4).[4] Jeho kreslené vtipy byly rovněž publikovány v knihách:

  • Petr Šimáček: Pozor, zákruta!, Praha, Novinář, 1987
  • 100x o vojně, Praha, Naše vojsko, 1989, ISBN 80-206-0019-1
  • 100x o láske, Bratislava, Praha, Smena, Lidové nakladatelství, Mladá fronta, Naše vojsko, 1989, ISBN 80-221-0018-8
  • Jaderný humor, Praha, Nuklin, 1992, ISBN 80-7073-042-0
  • Světlo a teplo pro váš dům, České Budějovice, Agentura CéBé, 1993, ISBN 80-900836-1-7
  • Sranda kuchařka, Praha, Laguna, 1996, ISBN 80-85952-08-4
  • Sranda kuchařka 2, Praha, Signet, 1999, ISBN 80-86021-55-6
  • The bestiální of sorry, Praha, Knihcentrum, 1999, ISBN 80-86054-77-2
  • Sorry 2000 aneb Sedm let v debetu, Praha, Plejáda, 1999, ISBN 80-902781-2-4
  • To nejlepší z českého kresleného humoru 1990–2000, Praha, Formát, 2000, ISBN 80-86155-62-5

U příležitosti 400. Salonu kresleného humoru v Praze v roce 2014 získal Michal Hrdý in memoriam čestný titul HUDr. (Doctor humoris causa).[5]

Mnoho let po jeho předčasném odchodu si jeho tvorba nachází stále nové fanoušky. Facebooková skupina „MICHAL HRDÝ“, věnovaná jeho kresbám, měla počátkem roku 2023 3,3 tisíce členů.[6]

Ilustrace v knihách

  • Kolektiv autorů: SF – Svět, fakta, fantazie: magazín literatury faktu a sci-fi, Praha, Panorama, 1989
  • Kolektiv autorů: 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů, Praha, Jiří Ryba, 1990
  • Miloslav Šimek, Jiří Grossmann: Povídky aneb Nechci slevu zadarmo, Praha, Šulc a spol., 1993, ISBN 80-85636-07-7
  • Miloslav Šimek, Josef Fousek: Putování s oslem, Praha, Šulc a spol., 1994, ISBN 80-85636-17-4
  • Vojtěch Kuthan: Vojín 00 hlásí příchod, Krásná Lípa, Krásnolipské nakladatelství, 1994, ISBN 80-270-3700-X
  • Miloslav Šimek, Jiří Krampol: Surio Mario v Čechách aneb Jedeme do Evropy, Praha, Šulc a spol., 1995, ISBN 80-85636-26-3
  • Will Cuppy: Úpadek a pád prakticky kdekoho, Praha, Šulc a spol., 1997, ISBN 80-85636-65-4
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Politici nevyhynou …ale snažit se o to musíme, Praha, Šulc a spol., 1997, ISBN 80-85636-82-4
  • Lubor Pok: Dávný Břevnov, pole orná i válečná, Praha, Pavel Krchov, 1997, ISBN 80-254-4483-X
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Politická kámasútra aneb Polibte si preference, Praha, Šulc a spol., 1998, ISBN 80-7244-003-9
  • Aidan Macfarlane, Ann McPhersonová: Muka dospívání aneb Těžký hypochondr v pubertě, Plzeň, Nava, 1998, ISBN 80-7211-015-2
  • Aidan Macfarlane, Ann McPhersonová: Jsem jen lehký hypochondr, Plzeň, Nava, 1998, ISBN 80-7211-016-0
  • Zdeněk Jirotka: Saturnin, Praha, Šulc a spol., 1999, ISBN 80-7244-008-X
  • Miloslav Šimek: Návštěvní den u Jiřího Grossmanna, Praha, Šulc a spol., 1999, ISBN 80-7244-019-5
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Politická záchytka aneb S politiky do němoty, Praha, Šulc a spol., 1999, ISBN 80-7244-018-7
  • Michal Hrdý: Slůně / podle bajky Rudyarda Kiplinga napsal a nakreslil Michal Hrdý, Praha, Šulc a spol., 1999, ISBN 80-7244-002-0
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Politické mraveniště aneb Samý Pytlík, žádný Ferda, Praha, Šulc a spol., 2000, ISBN 80-7244-043-8
  • Jiří Žáček: 99 dědečků a 1 babička: 100 limeriků k poctě Edwarda Leara, Praha, Šulc a spol., 2001, ISBN 80-7244-051-9
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Politický orloj aneb Figurky se vracejí, Praha, Šulc a spol., 2001, ISBN 80-7244-070-5
  • Karel Štorkán: Nemravové ze septimy Bé (podle Bédi Pazderky), Praha, Šulc a spol., 2001, ISBN 80-7244-067-5
  • Sergej Levický: Románek pod pražskými střechami a další povídky, vydáno vlastním nákladem, 2002, ISBN 80-238-9290-8
  • Jan Šmíd: Já a můj kůň, Praha, Šulc a spol., 2002, ISBN 80-7244-097-7
  • Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek: Zuzana Bubílková, Miloslav Šimek varují: politika škodí zdraví, Praha, Šulc a spol., 2003, ISBN 80-7244-114-0
  • Miloslav Šimek, Jiří Grossmann: Povídky, Praha, Šulc - Švarc, 2007, ISBN 978-80-7244-210-2
  • Jiří Žáček: Tak pravil XY, Praha, Šulc - Švarc, 2012, ISBN 978-80-7244-328-4

Odkazy

Reference

  1. Lang. Rozhovor s Martinem Kopeckým, zakladatelem skateboardingu u nás [online]. Skaterock.cz, 2018-06-07 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. 
  2. Česká unie karikaturistů. www.ceska-karikatura.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  3. DOUŠA, Marek. Michal Hrdý a Rychlé pípy. kurvafix.cz [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 
  4. Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  5. HANOUSEK, Ivan. Výtvarný Salon Humoru v Praze už po čtyřsté!. e-GAG č. 2014 / 1-2, str. 10 [online]. 2014-01-09 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  6. MICHAL HRDÝ | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Michal Hrdy.jpg
Autor: Pavel Rak, Licence: CC BY-SA 4.0
Kreslíř Michal Hrdý na akci časopisu Dikobraz.
Michal Hrdy 1987.jpg
Autor: Pavel Rak, Licence: CC BY-SA 4.0
Kreslíř časopisu Dikobraz Michal Hrdý na výstavě kresleného humoru (Liberecké trhy).