Michal Jareš

Mgr. Michal Jareš, Ph.D.
Narození19. listopadu 1973 (49 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, básník, teatrolog, literární kritik, literární historik, překladatel, publicista a redaktor
Témataliterární kritika, literární historie, literatura, překlad, publicistika a editace
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michal Jareš (* 19. listopadu 1973 Liberec) je český básník, literární historik, kritik, publicista a editor.

Život

Žije v Praze. Vyučil se mechanikem strojů a zařízení v podniku LIAZ v Jablonci nad Nisou, v tomtéž podniku v Liberci následně před vojnou dva měsíce pracoval jako dělník. V letech 1993–1998 vystudoval teorii a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Od roku 1999 pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky – nejprve pracoval pro Oddělení 20. století, posléze v Oddělení pro výzkum literární kultury a v posledních letech v Oddělení literární lexikografie. Zabývá se českou a slovenskou literaturou 20. a 21. století, její prózou, poezií i populární literaturou, dějinami komiksu, dějinami nakladatelství a lexikografií. Je členem redakční rady časopisu Aluze a také Slovenská literatúra (dlouhodobě spolupracuje s Ústavom slovenskej literatúry SAV). Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Tvar a od roku 2000 do konce roku 2012 byl jeho redaktorem. Otiskuje zde odborné články a studie, podílí se na přípravách rozhovorů. Literární minulosti se věnoval v rubrikách Knihovraždy a Mladé cesty – ohlasy. V nepravidelné rubrice Jedním okem tam, druhým ven psal filmové recenze, v současnosti se věnuje pravidelnému recenzování poezie v rubrice Slova o poezii. Mezi výrazné profilační prvky Tvaru patří i Jarešův komiksový strip Zlá ovce.

Edičně se podílel mj. na vydání díla Michala Mareše - Přicházím z periferie republiky (2009), Vladimíra Burdy – Lyrické minimum (2004) či spisů Vladimíra Körnera – Anděl milosrdenství, Život za podpis (2006), Psí kůže, Kámen nářku (2002) či slovenského básníka Štefana Strážaye – Štefan Strážay – Básnické dielo (2011). Účastnil se týmových prací na Dějinách české literatury 1945–1989 (2007–2008) a Slovníku české literatury po roce 1945 (2006–2011) . V letech 2003–2008 provozoval blog Básní (nejen) pro všední den. Jako poeta je zastoupen v několika básnických antologiích.

Tvorba

Michal Jareš vstoupil do literatury v roce 1994, kdy si vlastním nákladem vydal tři básnické sbírky Tanec v začínajícím létě (1994), Plameny vody (1996) a Prospal jsi hedvábí (1998). Jarešova poezie bývá často dávána do souvislosti s poezií Dálného východu. Například sbírka Prospal jsi hedvábí je příkladem propojení českého prostředí s básnickou formou sidžo, volněji se k poezii Dálného východu hlásí sbírky Brzo je k lásce, pozdě je k řečem a Kdo dnům rozumí.

Básnická sbírka Kdo dnům rozumí

Pátá sbírka Michala Jareše z roku 2006 se volně inspiruje poetikou Dálného východu a zároveň navazuje na hodnoty tradičního křesťanství. Skládá se z pěti oddílů - Nálada postdušičková, Rozhovory, Špatné melodie a fragmenty, Věštby a Ubývání. Jednotlivé části jsou věnovány reflexivní, přírodní a symbolistické lyrice sevřené z větší části do miniaturní veršované formy. Mezi stěžejní motivy patří makrokosmický pohled na cyklický pohyb přírody, kontrast smrti a života a dualita těla a duše. Sbírka se vyznačuje jemnou ironií, skepticismem a filozofickým náhledem na svět.

Dílo

  • Tanec v začínajícím létě, Liberec 1994, básnická sbírka vydaná vlastním nákladem pro okruh nejbližších přátel
  • Definitivní dětství, Liberec 1995, básnická skladba vydaná vlastním nákladem pro nejbližší přátele (později součástí sbírky Plameny vody)
  • Poloden čili Antal Petiška, Liberec 1995, abstraktní detektivka vydaná vlastním nákladem pro nejbližší přátele (později příloha časopisu Tvar 6/2000)
  • Plameny vody, Liberec 1996, básnická sbírka vydaná rovněž vlastním nákladem pro přátele
  • Prospal jsi hedvábí, Olomouc 1998, básnická sbírka vlastním nákladem vydaná pro přátele, inspirovaná korejskou básnickou formou sidžo, později vyšla jako Jarešova oficiální prvotina v roce 1999 jako příloha Tvaru 8/1999. Básně mají pevnou formu a tvar (tři dvojverší rýmované ab/ba/cc nebo ab/ab/cc tvoří šest krátkých veršů).
  • Pocit důležitosti, Olomouc 1999, povídka vydaná Tvarem 12/1999
  • Povídka pošťácká, Liberec 1999, povídka vydaná Tvarem 18/1999
  • Zrosyvstání, Olomouc 1999, soubor básní vydaný jako novoročenka pro přátele
  • Výtěžek, Praha 2000, soubor básní vydaný jako novoročenka pro přátele
  • Brzo je k lásce Pozdě k řečem, Aluze Olomouc, 2001, básnická sbírka
  • Svět rodokapsu, společně s Pavlem Janáčkem, 2003, komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století. První část se zabývá kulturně-historickou charakteristikou jednotlivých sešitových edic (informace o jejich vzniku, vývoji, rozsahu, čtenářském ohlasu, literární povaze, žánru a jejich autorech). V druhé části knihy je komentovaný soupis všech českých románových edic daného období a seznamy přispěvatelů – autorů, ilustrátorů. Obsahuje obrazovou přílohu a kompletní jmenný rejstřík.
  • Kdo dnům rozumí, 2006, básnická sbírka
  • Dějiny československého komiksu 20. století, společně s Pavlem Kořínkem, Martinem Foretem a Tomášem Prokůpkem, 2014, historie českého a slovenského komiksu.
  • V panelech a bublinách, společně s Pavlem Kořínkem a Martinem Foretem, 2015, teorie komiksu.
  • Začátek eposu, 2017, básnická sbírka
  • Dějiny české detektivky, spolu s Pavlem Mandysem, Paseka, 2020

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“