Michal Klíma (novinář)

Ing. Michal Klíma
Michal Klíma (2022)
Michal Klíma (2022)
Narození10. ledna 1960 (64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČVUT v Praze
Povolánínovinář, mediální manažer
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
ChoťJana Klímová
Dětidcera Marie a syn Matěj
RodičeIvan Klíma
Helena Klímová
PříbuzníHana Pavlátová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Klíma (* 10. ledna 1960 Praha) je český novinář, vydavatel a mediální manažer, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu. Od března 2022 do února 2023 byl vládním zmocněncem pro oblast médií.[1][2]

Život

Maturoval na pražském Akademickém gymnasiu ve Štěpánské ul. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Absolvoval kurs pro vrcholové novinové manažery na Northwestern University Chicago v USA.

Po skončení vysoké školy pracoval krátce jako programátor ve státním ústavu územního plánování Terplan. Současně pomáhal s ilegálním šířením samizdatových Lidových novin. V prosinci 1989 spoluzakládal nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny a od roku 1990 byl jeho ředitelem a později, když se změnilo na akciovou společnost, byl jejím výkonným ředitelem a předsedou představenstva. Od roku 1998 byl výkonným ředitelem vydavatelství Economia vlastněného německým vydavatelstvím Handelsblatt a vydavatelem deníku Wall Street Journal americkou finanční skupinou Dow Jones,[3] později ředitelem dceřiné společnosti Economia Online a pak i generálním ředitelem Economie. Rok poté, kdy Economii koupil Zdeněk Bakala, odešel a později se stal generálním ředitelem slovenského vydavatelství Spoločnosť 7 Plus.

Počátkem devadesátých let spoluzakládal Unii vydavatelů, která se stala prvním vydavatelským sdružením v postkomunistických zemích. Později byl jejím předsedou a české vydavatele také zastupoval ve Světové asociaci novin. Současně byl jejím vice-prezidentem a členem představenstva. Je také členem mezinárodní novinářské organizace International Press institute (IPI) se sídlem ve Vídni.

V devadesátých letech rovněž působil jako člen představenstva První novinové společnosti a byl i předsedou představenstva největší české tiskárny Česká typografie.

V roce 2013 založil spolu s Evou Hanákovou první české vydavatelství tabletových časopisů Tablet Media, které od května 2013 vydávalo týdeník Dotyk. V létě 2015 společnost Tablet Media prodal finanční skupině Penta Investments.

Od listopadu 2015 do prosince 2017 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem novinového a časopiseckého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s., vlastněného finanční skupinou Penta Investments. Během tohoto období prošla společnost rozsáhlými změnami a zlepšila své hospodářské výsledky.

Je autorem článků s politickou tematikou (komentáře), zabývá se také médii a novými médii. Publikoval je v Lidových novinách, Hospodářských novinách, týdenících Ekonom, Strategie, Marketing & Media, Marketing Sales Media, v tabletovém týdeníku Dotyk, na webech MediaGuru, Mediář, iHNed, Forum 24 a dalších. V roce 2020 založil vlastní zpravodajský a komentářový web MediaForum.[4]

Z polštiny přeložil v osmdesátých letech poezii polských básníků osmdesátých let, která vyšla v samizdatu, a hru Slawomira Mrožka Velvyslanec, která vyšla v revue Světová literatura 6/1990 a nastudovalo ji Realistické divadlo v Praze v roce 1990.

Je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu a předsedou spolku Památník Hartmanice, který spravuje Horskou synagogu v Hartmanicích a provozuje v ní expozici o spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Je členem Mezinárodního tiskového institutu IPI.[5]

Mluví česky, anglicky, polsky, rusky.[zdroj?]

Rodina

Michal Klíma je synem spisovatele Ivana Klímy a psychoterapeutky a signatářky Charty 77 Heleny Klímové. Je ženatý, s manželkou Janou má dvě děti: dceru Marii (* 1989) a syna Matěje (* 1993). Sestra Hana Pavlátová je výtvarnice.

Reference

  1. ↑ Novým vládním zmocněncem pro oblast médií a dezinformací se stal Michal Klíma, tisková zpráva, 24. 3. 2022
  2. ↑ Klíma končí jako zmocněnec pro dezinformace. Vláda jeho pozici ruší Seznam Zpravy 15. 2.
  3. ↑ Homepage. Dow Jones [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MEDIAFORUM - Blog [online]. 2021-06-23 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ IPI-ADMIN. Home. ipi.media [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“