Michal Klíma (novinář)

Ing. Michal Klíma
Michal Klíma (2022)
Michal Klíma (2022)
Narození10. ledna 1960 (63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČVUT v Praze
PovoláníFunkcionář, vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací[1]
ChoťJana Klímová
Dětidcera Marie a syn Matěj
RodičeIvan Klíma
Helena Klímová
PříbuzníHana Pavlátová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Klíma (* 10. ledna 1960 Praha) je český novinář, vydavatel a mediální manažer. Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu a místopředsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Od března 2022 do února 2023 byl vládním zmocněncem pro oblast médií.[1][2]

Život

Maturoval na pražském Akademickém gymnasiu ve Štěpánské ul. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Absolvoval kurs pro vrcholové novinové manažery na Northwestern University Chicago v USA.

Po skončení vysoké školy pracoval krátce jako programátor ve státním ústavu územního plánování Terplan. Současně pomáhal s ilegálním šířením samizdatových Lidových novin. V prosinci 1989 spoluzakládal nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny a od roku 1990 byl jeho ředitelem a později, když se změnilo na akciovou společnost, byl jejím výkonným ředitelem a předsedou představenstva. Od roku 1998 byl výkonným ředitelem vydavatelství Economia, později ředitelem dceřiné společnosti Economia Online a pak i generálním ředitelem Economie. Rok poté, kdy Economii koupil Zdeněk Bakala, odešel a později se stal generálním ředitelem slovenského vydavatelství Spoločnosť 7 Plus.

Počátkem devadesátých let spoluzakládal Unii vydavatelů, která se stala prvním vydavatelským sdružením v postkomunistických zemích. Později byl jejím předsedou a české vydavatele také zastupoval ve Světové asociaci novin. Současně byl jejím vice-prezidentem a členem představenstva. Je také členem mezinárodní novinářské organizace International Press institute (IPI) se sídlem ve Vídni.

V devadesátých letech rovněž působil jako člen představenstva První novinové společnosti a byl i předsedou představenstva největší české tiskárny Česká typografie.

V roce 2013 založil spolu s Evou Hanákovou první české vydavatelství tabletových časopisů Tablet Media, které od května 2013 vydávalo týdeník Dotyk. V létě 2015 společnost Tablet Media prodal finanční skupině Penta Investments.

Od listopadu 2015 do prosince 2017 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem novinového a časopiseckého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s., vlastněného finanční skupinou Penta Investments. Během tohoto období prošla společnost rozsáhlými změnami a zlepšila své hospodářské výsledky.

Je autorem článků s politickou tematikou (komentáře), zabývá se také médii a novými médii. Publikoval je v Lidových novinách, Hospodářských novinách, týdenících Ekonom, Strategie, Marketing & Media, Marketing Sales Media, v tabletovém týdeníku Dotyk, na webech MediaGuru, Mediář, iHNed, Forum 24 a dalších. V roce 2020 založil vlastní zpravodajský a komentářový web MediaForum.

Z polštiny přeložil v osmdesátých letech poezii polských básníků osmdesátých let, která vyšla v samizdatu, a hru Slawomira Mrožka Velvyslanec, která vyšla v revue Světová literatura 6/1990 a nastudovalo ji Realistické divadlo v Praze v roce 1990.

Je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu, předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu, místopředsedou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a předsedou spolku Památník Hartmanice, který spravuje Horskou synagogu v Hartmanicích a provozuje v ní expozici o spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě.

Mluví česky, anglicky, polsky, rusky.[zdroj?]

Rodina

Michal Klíma je synem spisovatele Ivana Klímy a psychoterapeutky a signatářky Charty 77 Heleny Klímové. Je ženatý, s manželkou Janou má dvě děti: dceru Marii (* 1989) a syna Matěje (* 1993). Sestra Hana Pavlátová je výtvarnice.

Reference

  1. ↑ a b Novým vládním zmocněncem pro oblast médií a dezinformací se stal Michal Klíma, tisk, zpráva 24. 3. 2022
  2. ↑ Klíma končí jako zmocněnec pro dezinformace. Vláda jeho pozici ruší[nedostupný zdroj] Seznam Zpravy 15. 2.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“