Michal Lobkowicz
RNDr. Michal Lobkowicz | |
---|---|
4. ministr obrany ČR | |
Ve funkci: 2. ledna 1998 – 22. července 1998 | |
Předseda vlády | Josef Tošovský |
Předchůdce | Miloslav Výborný |
Nástupce | Vladimír Vetchý |
poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 25. února 1998 | |
Ve funkci: 20. června 1998 – 20. června 2002 | |
poslanec České národní rady | |
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992[1] | |
Stranická příslušnost | |
Členství | OF (1989-1990) KDS (1990-1996) ODS (1996-1998) US-DEU (1998-?) |
Narození | 20. července 1964 (60 let) Praha Československo |
Choť | Lucie |
Rodiče | František Lobkowicz a Hana Lobkowiczová |
Děti | Tobias Prinz von Lobkowicz Christoph Prinz von Lobkowicz |
Příbuzní | F. V. Lobkowicz Filip Zdeněk Lobkowicz Pavel Brázda (strýc) Věra Nováková (teta) |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michal Lobkowicz (* 20. července 1964, Praha) je bývalý český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Křesťanskodemokratickou stranu, později za ODS a Unii svobody, v roce 1998 ministr obrany České republiky.
Biografie
V roce 1987 absolvovoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (obor geologie) a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval obor překladatelství. Do roku 1992 pracoval jako geolog v Českém geologickém ústavu. V době před rokem 1989 se zčásti zapojoval do neoficiálních a opozičních aktivit. Po roce 1989 se zapojil do politiky. Zakládal místní sdružení Občanského fóra a od roku 1990 byl členem křesťanskodemokratické strany.[2]
Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za křesťanskodemokratickou stranu (KDS) ve volební koalici ODS-KDS (volební obvod Středočeský kraj). Zasedal v zahraničním výboru.[3][4][5]
Vznikem samostatné České republiky v lednu 1993 se ČNR změnila v Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. Zasedal v poslaneckém klubu KDS a po sloučení této strany s ODS přešel od dubna 1996 do poslaneckého klubu občanských demokratů. V lednu 1998 pak přešel do sněmovního klubu nově utvořené Unie svobody. V letech 1996–1998 byl místopředsedou zahraničního výboru, v letech 1998–2000 členem výboru pro obranu a bezpečnost a v období let 2000–2002 členem výboru pro evropskou integraci.[6]
Od ledna 1993 pracoval na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel kabinetu ministra Josefa Zieleniece a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. Funkce na ministerstvu se vzdal po volbách v roce 1996, ale i nadále byl poradcem ministra Zieleniece. Již na jaře 1997 se vyjádřil kriticky ke stavu koaliční vlády a doporučil, aby z vlády odešli jak Václav Klaus, tak Josef Lux. Během roku 1997 se podílel za ODS na vyjednávání se sociálními demokraty o přijetí Česko-německé deklarace. Ještě roce 1997 mu Václav Klaus nabízel místo ministra obrany v rámci rekonstrukce druhé vlády Václava Klause.[2] V souvislosti s krizí uvnitř ODS na konci roku 1997 se však Lobkowicz přiklonil ke křídlu kritickému k Václavu Klausovi. 30. prosince 1997 doporučilo vedení poslaneckého klubu ODS několika politikům občanských demokratů včetně Lobkowicze přijmout nabízené funkce v rodící se vládě Josefa Tošovského, ačkoliv s tímto krokem ostře nesouhlasilo vedení ODS. V následujících dnech pak došlo k rozkolu v ODS a část strany, podporující novou Tošovského vládu, se ustavila počátkem roku 1998 jako Unie svobody, do níž Lobkowicz vstoupil.[7] V Tošovského vládě pak od 2. ledna 1998 do 22. července 1998 zastával funkci ministra obrany za Unii svobody.[8]
V sněmovních volbách v roce 2002 nekandidoval.[9] Od roku 2002 se věnuje podnikání, mimo jiné byl členem dozorčí rady firmy Massag.[10]
Rodina
Pochází ze šlechtického rodu Lobkoviců. Jeho otec je MUDr. František Lobkowicz. Je ženatý, s manželkou Lucií, která působí jako učitelka, má dva syny.[2]
Související články
Literatura
- Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
Odkazy
Reference
- ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
- ↑ a b c Zpráva ČTK: Potomek šlechtického rodu Michal Lobkowicz povede resort obrany, Datum vydání: 30.12.1997, Čas vydání: 20:34, ID: 19971230D00620.
- ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- ↑ Jan Litomiský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-02]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1516–1517, 1525.
- ↑ Michal Lobkowicz [online]. vlada.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva ČTK: Končící poslanci vyklízejí kanceláře a hledají nové uplatnění, Datum vydání: 12.6.2002, Čas vydání: 15:28, ID: 20020612E01674.
- ↑ Zpráva ČTK: Massag použije tři mil. z loňského zisku na úhradu minulých ztrát, Datum vydání: 27.6.2002, Čas vydání: 15:34, ID: 20020627E03027.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“