Michal Novotný (novinář)
Michal Novotný | |
---|---|
Narození | 3. října 1943 Litomyšl Protektorát Čechy a Morava |
Úmrtí | 5. července 2006 (ve věku 62 let) Praha Česko |
Povolání | publicista, novinář a spisovatel |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michal Novotný (3. října 1943, Litomyšl – 5. července 2006, Praha)[1] byl český publicista, novinář a spisovatel.
Biografie
Michal Novotný se narodil 3. října 1943 v Litomyšli. Dětství prožil ve východočeském městě Choceň. Ve svých čtrnácti letech se spolu s rodinou přestěhoval do Prahy, kde nastoupil na jedenáctiletou školu. Posléze nastoupil v roce 1966 na Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. Již během studií na vysoké škole se aktivně zapojoval do práce různých periodik. Jako mladý novinář se stal nejdříve zástupcem šéfredaktora v časopisu My a poté šéfredaktorem skautského časopisu Junák. V roce 1968, během komunistických prověrek, vyjádřil nesouhlas s příchodem sovětských vojsk. Následkem toho byl vyloučen z KSČ a zároveň mu bylo postupně omezeno, nebo úplně znemožněno působení a publikace v tehdejších novinách či časopisech. Přibližně ve svých 30 letech se stal novinářem na volné noze, neboli, v tehdejší terminologii, vykonával svobodné povolání. V té době byly jeho hlavní činností jazykové korektury (např. časopis Vesmír) a tvorba křížovek.[1]
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vydal dvě knihy o atletice, jednu z nich s přítelem novinářem Ivanem Hanouskem. V druhé polovině osmdesátých let spolu s archeology Josefem Havlem a Janem Kovaříkem vydali další dvě knihy o archeologii a muzeích. Ve všech případech šlo o literaturu faktu, či populárně-naučné knihy pro děti a mládež, bez politického kontextu. V osmdesátých letech také navázal spolupráci s Československým rozhlasem, stanicemi Praha a Vltava. Pro populárně-vědecké pořady Domino a Meteor připravoval články o původu některých zajímavých slov. Pro pořad My a děti připravoval fejetony na téma výchovy a vztahů mezi rodiči a dětmi.
Po revoluci v roce 1989 dostal několik nabídek práce v různých médiích. Na dva roky se stal zástupcem šéfredaktora zpravodajství v Československé televizi.[1] Poté se však znovu vrátil k práci v rozhlase. V roce 1992 se stal šéfredaktorem, a rok později ředitelem, stanice Českého rozhlasu Regina Praha. Od roku 2002 působil zároveň i jako ředitel Českého rozhlasu Region. Za jeho působení se z malé redakce jen několikahodinového vysílání pro Prahu a střední Čechy stalo plnohodnotné studio Českého rozhlasu od 3. dubna 2000 vysílající 24 hodin denně. V době jeho vedení se stanice musela taktéž vypořádat s ničivými povodněmi roku 2002, které zasáhly karlínské sídlo stanic.[2]
Jeho dlouholetým velkým zájmem a koníčkem bylo hledání zákulisí a příběhů o původu a vzniku slov. Na toto téma připravoval pořady pro rozhlas, které si sám namlouval. Na živých vysíláních se i osobně podílel. V přímém přenosu rozhlasového pořadu na dotaz posluchače dokázal najít a vysvětlit původ slova během jedné písničky. Na téma zákulisí slov vydal v letech 2002 až 2006 tři knihy.
"Pracoval jsem v denících, v časopisech, v televizním zpravodajství, a tak vím, že rozhlas je médium, které nejvíc odpovídá mé představě o žurnalistice. Je – může být – stoprocentně aktuální, a protože má k dispozici skoro jen hlas, skoro se v něm nedá lhát," tak se vyjádřil ke své práci v rozhlase.
Zaměstnání
- 1964–1969 časopis My – kulturní redaktor a poté zástupce šéfredaktora
- 1969–1970 časopis Skaut – Junák – šéfredaktor
- 1971–1976 časopis Pionýrská stezka – redaktor
- 1976–1990 volný novinář – omezená, případně zakázaná spolupráce s některými médii, nemožnost publikovat pod vlastním jménem; v té době – jazykové korektury, tvorba křížovek
- 1980–1990 Československý rozhlas– spolupráce se stanicí Praha a Vltava– populárně-vědecké pořady pro Domino a Meteor, rozhlasové fejetony pro My a děti
- 1990–1992 Československá televize– zástupce šéfredaktora redakce zpravodajství
- 1992–2005 Český rozhlas Regina Praha – šéfredaktor a později ředitel
- 2002–2005 Český rozhlas region, Středočeský kraj – ředitel
Působení v jiných organizacích
Člen Syndikátu novinářů a Obce spisovatelů
Dílo
Knihy literatury faktu pro dospívající mládež
- Okamžik vítězství, okamžik porážky, 1978
- Pět barevných kruhů, 1980
- Kde bydlely Venuše, 1983, 1989
- Svět ve škatulce, 1986
Jazykové publikace
- Abychom si rozuměli (tři díly) – zpracované na základě příspěvků v rozhlasovém pořadu Domino
Knihy populárně-naučné literatury o původu slov
- Zákulisí slov, 2003
- Zákulisí slov podruhé, 2004
- Zákulisí slov dotřetice, 2006
Autorský podíl na rozhlasových pořadech
- Domino
- Meteor
- My a děti – fejetony o výchově a vztahu dětí a dospělých
- Slova – o původu slov
- Česky třeba i nehezky – o původu slov
Reference
- ↑ a b c Zemřel bývalý ředitel ČRo Regina a Region Michal Novotný. Marketing & Media [online]. 2006-07-07 [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-06.
- ↑ JEŠUTOVÁ, Eva et al. Od mikrofonu k posluchačům: Z osmi desetiletí českého rozhlasu [online]. Praha: Český rozhlas, 2003 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Michal Novotný v Databázi knih
- Knihovna Hl. m. Prahy Archivováno 1. 7. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“