Michal Uherský

Michal Uherský
Portrét
Litografie z 19. století od Josefa Kriehubera
Nitranský kníže?
Obdobíasi 971–977 nebo 995
PředchůdceGejza
NástupceŠtěpán I. Svatý nebo Ladislav Lysý
Narozeníasi 960
Úmrtí977 nebo 995
Manželkačlenka Komitopulů
PotomciVazul
Ladislav Lysý
DynastieArpádovci
OtecTakšoň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal (po 960–995 nebo 997; maďarsky Mihály[1]) byl členem dynastie Arpádovců. Byl synem Takšoně a mladší bratr Gejzy. Informace o jeho životě jsou zahaleny tajemstvím. Jeho potomci vládli Uherskému království od roku 1046.[2]

Podle maďarského historika György Györffy získal Michal od svého bratra jakési knížectví. Slovenští historici se domnívají, že mezi lety 971 až 997 panoval v Nitranském knížectví. Ani jednu teorii však historici všeobecně nepřijali.

Život

Muž s železnou helmou, drátěnou košilí a hnědou tunikou na těle. V pravé ruce drží železný oštěp, v levé pak železný štít.
Takšoň, otec Michala a Gejzy

Podle kroniky Gesta Hungarorum byla Michalova a Gejzova matka ze země Kumánů.[3][4] Území, kde žili Kumáni, bylo v době narození Michala obýváno kmenem Pečeněhů.[5] Historik György Györffy se tedy domnívá, že Michalova matka byla dcerou kmenového vůdce Pečeněhů.[5] Jiní historici, například Zoltán Kordé[4] a Gyula Kristó[6] se domnívají, že Michalova matka pocházela buď z Chazarské říše, anebo z Volžského Bulharska.

Michal byl Takšoňův mladší syn.[7] Podle historika Györgye Györffye byl Michal v roce 972, kdy byl pokřtěn, stále ještě nezletilý.[8] Byl pravděpodobně pokřtěn společně se svým starším bratrem Gejzou, který se v té době stal uherským velkoknížetem.[9] Při křtu přijal jméno Michal, podle archanděla Michaele.[8] Podle Györffye bylo Michalovo pohanské jméno Béla, jelikož toto jméno používali Michalovi potomci velmi často. Zároveň si myslí, že stejně jako jiná arpádovská jména, je i toto odvozeno od turkického titulu.[pozn. 1] V případě Bély by se mělo jednat o titul bojla[11]

Oslepení Vazula, Michalova syna

Historik György Györffy míní, že Michal musel blízce spolupracovat s jeho bratrem Gejzou, protože nejsou důkazy o tom, že by byl vztah mezi Gejzou a Michalem napjatý.[12] Pravděpodobně také získal od bratra jakési knížectví, ačkoli o tom nejsou přímé doklady.[13] Podle historika Jána Steinhübela získal okolo roku 971 od Gejzy Nitranské knížectví.[7] Historik Ján Lukačka ještě dodal, že právě Michal zlomil odpor kmenů v Nitranském knížectví.[14]

Na iluminaci je ve středu zobrazen muž s červenou korunou na hlavě sedící na trůnu, v levé ruce drží žezlo, v pravé ruce pak drží jablko.
Gejza v Vídeňské obrázkové kronice

Nad Michalovým koncem vlády nad Nitranským knížectvím se vedou spory. Historik György Györffy navrhuje dvě možnosti. První, že Michal zemřel přirozenou smrtí před rokem 997, kdy zemřel jeho bratr Gejza nebo se na konci svého života vzdal svého území ve prospěch synovce Štěpána.[15] Podle Jána Steinhübela byl v roce 995 Michal zavražděn. Na vraždě měl podíl i jeho bratr Gejza.[7] S tímto názorem se shodl i Ján Lukačka[16] a Vladimír Segeš, podle něhož byl však zavražděn mezi lety 976 a 978 a na trůn Nitranského knížectví poté nastoupil jeho syn Ladislav Lysý.[17]

Rodina

Ze všech Michalových dětí, jsou známa jen dvě z nich, Vazul a Ladislav Lysý.[1][18] Co se týče jeho ženy, podle historika Györgye Györffye je možné, že Michalova žena byla příbuzná s Samuelem I., bulharským carem, jelikož jména obou jejich synů byla často používaná mezi členy Komitopulů.[19] Michal se podle Györgye Györffye oženil okolo roku 980.[18]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jako například jméno jeho bratra Gejzy, které je odvozené od Yabghu.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael of Hungary na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc. Az Árpád-ház uralkodói. Maďarsko: I.P.C. Könyvek, 1996. 288 s. ISBN 9637930973. OCLC 1087538045 Kapitola Dodatek 1. (maďarsky) Dále jen Az Arpád. 
  2. ↑ Az Arpád, dodatky 1 a 2
  3. ↑ Notář krále Bély, listiny Uhrů (anglicky) s. 127
  4. ↑ a b KRISTÓ, Gyula. Géza. 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 S. 659. (maďarsky) Dále jen Korai magyar. 
  5. ↑ a b GYÖRFFY, György. King Saint Stephen of Hungary. New York: East European Monographs, 1994. 213 s. ISBN 0-88033-300-6. S. 36. Dále jen Stephen of Hungary. 
  6. ↑ Az Arpád s. 24
  7. ↑ a b c STEINHÜBEL, Ján. Slovakia in History. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-521-80253-6. S. 19. 
  8. ↑ a b Stephen of Hungary s. 52
  9. ↑ Stephen of Hungary s. 49, 52
  10. ↑ Korai magyar s. 235
  11. ↑ GYÖRFFY, György. István király és műve. Budapešť: Balassi Kiadó, 2000. 668 s. S. 98. 
  12. ↑ Stephen of Hungary s. 74, 76
  13. ↑ Stephen of Hungary s. 76-77
  14. ↑ LUKAČKA, Ján. Slovakia in History. New York: Cambrige University Press, 2011. 413 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-80253-6. S. 32. Dále jen Slovakia. 
  15. ↑ Stephen of Hungary s. 79
  16. ↑ Slovakia s. 33
  17. ↑ SEGEŠ, Vladimír. Slovak History: Chronology & Lexicon. Wauconda: [s.n.], 2002. 350 s. ISBN 0-86516-444-4. S. 278. (anglicky) 
  18. ↑ a b Stephen of Hungary s. 72
  19. ↑ Stephen of Hungary s. 71–72

Literatura

  • KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc. Az Árpád-ház uralkodói. Maďarsko: I.P.C. Könyvek, 1996. 288 s. ISBN 9637930973. OCLC 1087538045 Kapitola Dodatek 1. (maďarsky) Dále jen Az Arpád. 
  • KRISTÓ, Gyula. Géza. 1. vyd. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1994. 753 s. ISBN 9789630567220. OCLC 32052132 (maďarsky) 
  • GYÖRFFY, György. King Saint Stephen of Hungary. New York: East European Monographs, 1994. 213 s. ISBN 0-88033-300-6. S. 3. 
  • STEINHÜBEL, Ján. Slovakia in History. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. ISBN 978-0-521-80253-6. 
  • GYÖRFFY, György. István király és műve. Budapešť: Balassi Kiadó, 2000. 668 s. 
  • LUKAČKA, Ján. Slovakia in History. New York: Cambrige University Press, 2011. 413 s. ISBN 978-0-521-80253-6. 
  • SEGEŠ, Vladimír. Slovak History: Chronology & Lexicon. Wauconda: [s.n.], 2002. 350 s. ISBN 0-86516-444-4. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mihaly (Bela) Litho 2.jpg
Bela, legendary leader of the Huns and brother of Keve and Kadicha, according to 18th-century historiography. Lithographie von Josef Kriehuber nach einer Zeichnung von Moritz von Schwind aus Ungerns Erste Heerführer Herzoge und Koenige In einer Reihe von Bildnissen von Bela bis auf Seine Majestät Franz I. Kaiser Von Österreich König Von Ungern &c., &c. Wien : Lithographisches Institut ;ca. 1828
Geza-ChroniconPictum.jpg
Miniature of Geza, father of St. Istvan