Michela Figiniová
Michela Figini | |
---|---|
Datum narození | 7. dubna 1966 (58 let) |
Místo narození | Prato |
Výška | 168 cm |
Hmotnost | 61 kg |
Choť | Ivano Camozzi |
Sportovní informace | |
Sport | alpské lyžování |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Alpské lyžování na ZOH | ||
zlato | ZOH 1984 | sjezd |
stříbro | ZOH 1988 | super G |
Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
zlato | MS 1985 | sjezd |
stříbro | MS 1987 | sjezd |
stříbro | MS 1987 | super G |
Světový pohár (velký křišťálový glóbus) | ||
zlato | SP 1985 | celkově |
zlato | SP 1988 | celkově |
Michela Figiniová (* 7. dubna 1966 Prato) je bývalá švýcarská reprezentantka v alpském lyžování, specialistka na klouzavé disciplíny. Byla členkou klubu SC Airolo, v letech 1984 a 1985 byla zvolena švýcarskou sportovkyní roku.[1]
Na mistrovství světa juniorů v alpském lyžování v roce 1983 získala bronzovou medaili v obřím slalomu a v kombinaci. Na Zimních olympijských hrách 1984 se stala olympijskou vítězkou ve sjezdu, v obřím slalomu obsadila 12. místo. Na Zimních olympijských hrách 1988 získala stříbrnou medaili v super G, ve sjezdu skončila devátá a obří slalom nedokončila.[2] Stala se mistryní světa ve sjezdu v roce 1985 a získala dvě stříbrné medaile na MS 1987 (ve sjezdu a super G). Vyhrála 26 závodů. Vyhrála 26 závodů Světového poháru, získala velký křišťálový glóbus za celkové prvenství v letech 1985 a 1988 a šest malých křišťálových glóbů (za sjezd 1985, 1987, 1988 a 1989, za super G 1988 a za obří slalom 1985 ex aequo s Němkou Marinou Kiehlovou).[3] Čtyřikrát byla mistryní Švýcarska (ve sjezdu 1984, 1985 a 1989 a v obřím slalomu 1988).
Kariéru ukončila v roce 1990[4] a provdala se za italského sjezdaře Ivana Camozziho, má dvě děti. Působí jako televizní komentátorka.
Odkazy
Reference
- ↑ Credit Suisse Sport Awards. www.credit-suisse-sports-awards.ch [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
- ↑ Sports Reference. www.sports-reference.com [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17.
- ↑ ÖSV-Siegertafel. www.oesv.at [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
- ↑ Repubblica e cantone Ticino
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michela Figini na Wikimedia Commons
- Michela Figini v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Liechtenstein
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.