Michele McNally

Michele McNally
Narození25. června 1955
Úmrtí18. února 2022 (ve věku 66 let)
Yonkers
USAUSA USA
Alma materKolej v Queens
Brooklyn College
Povolánínovinářka a picture editor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michele McNally (25. června 1955[1] – 18. února 2022 Yonkers) byla americká novinářská fotografka v The New York Times. Vystudovala Queens College (divadelní umění)[1][2] a Brooklyn College[1], zaměstnána byla v redakcích Time-Life (1980–1986)[1], Fortune Magazine 1986-2004[1] a The New York Times 2004-2018[1].

Životopis

V letech 2004 až 2018 působila v The New York Times jako vedoucí odboru po dobu 14 let.[1][3][4][5][6] During her tenure, the newspaper won numerous awards for photojournalism, including Pulitzer Prizes, George M. Polk Awards, Overseas Press Club honors, Emmys and other citations for excellence in photography.[1][7][8][9] Během jejího působení noviny získaly řadu ocenění za fotožurnalistiku, včetně Pulitzerových cen, cen George M. Polka, ocenění zámořského tiskového klubu, Emmy a dalších ocenění za vynikající fotografie.

Jako redaktorka získala cenu Jima Gordona Editor roku za fotožurnalistiku od National Press Photographers Association[1][10] a v letech 2015 a 2017 vyhrála cenu Anguse McDougalla Visual Editing Award.[1][11] Byla aktivní jako porotkyně v řadě fotografických novinářských soutěží.[12][13][14] Její práce často zahrnovala pozorné prohlížení konkrétních fotografií, aby se ujistila, zda některá z nich nebyla zinscenována nebo upravena, a často zvažovala problémy týkající se konkrétních fotografií.[15][16][17] Při hodnocení fotografií pro zpravodajské snímky, když zobrazují skutečné situace a události, její zásadou nebylo povolit fotografie, které byly zinscenovány.[14] Svůj přístup k fotožurnalistice komentovala:

Vezmete neuvěřitelně talentovanou skupinu fotografů, vložíte je do nejdůležitějších příběhů a necháte to běžet tak dlouho, jak bude potřeba!

— Michele McNally, 2017[18]

Získala celou řadu cen a ocenění, jako například: Jim Gordon Editor of the Year Award[1][10] nebo Angus McDougall Visual Editing Award v roce 2015 a 2017[1][11].

Michele McNally zemřela v Yonkers ve státě New York 18. února 2022 ve věku 66 let.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michele McNally na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Sam Roberts. Michele McNally, Who Elevated Times Photography, Dies at 66: The paper won six Pulitzer Prizes for photography during her tenure as its director of photography and a trailblazing member of the newsroom’s top management. [online]. The New York Times, March 1, 2022 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Staff writers. 16 years after 9/11, tour, memories move you at Ground Zero [online]. Pittsburgh Post-Gazette, 8. 9. 2017 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MICHAEL ZHANG. NY Times Selects Meaghan Looram as Its New Director of Photography [online]. PetaPixel, 23. 7. 2018 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Kristen Chick. Photojournalists under David Furst felt ‘set up to fail’: Years of complaints from colleagues and freelancers preceded the recent departure of a New York Times photo editor [online]. Columbia Journalism Review, 6. 7. 2021 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Erik Wemple. Awards buoyed former New York Times editor who mistreated freelance photographers [online]. Washington Post, 9. 7. 2021 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Gabriel Sherman. Times Two [online]. New York Magazine, September 22, 2010 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CHRISTOPHER HARRITY. PHOTOS: Jean-Pierre Laffont Saw Us [online]. The Advocate, November 7, 2014 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ James Estrin. New York Times Wins Two Photography Pulitzers [online]. The New York Times, April 14, 2014 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Staff writers. Michele McNally is Retiring From The New York Times [online]. NPPA, February 22, 2018 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Michele McNally [online]. World Press Photo [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Angus McDougall Overall Excellence in Editing Awards -- Winner [online]. POY organization (Reynolds Journalism Institute) [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Editorial staff. Debating the Rules and Ethics of Digital Photojournalism [online]. The New York Times, February 17, 2015 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Rachel Donadio. World Press Photo Revokes Prize [online]. The New York Times, March 4, 2015 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Tiernan Morgan. Art Movements [online]. Hyperallergic, March 6, 2015 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Margaret Sullivan. The Delicate Handling of Images of War [online]. The New York Times, September 14, 2013 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ David Folkenflik. On The Smoky Trail Of A Faked Missile Photo [online]. NPR, July 11, 2008 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Judy Kurtz. Times photographer blames Bush photo flap on Selma sunlight [online]. The Hill, March 9, 2015 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ James Estrin. The Times Sweeps Overseas: Press Club Photo Awards [online]. The New York Times, March 21, 2017 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Média použitá na této stránce