Michelská madona

Michelská madona
(c) Narodni galerie v Praze, CC BY-SA 4.0
Základní údaje
Autor	Mistr Michelské madony
Popis
Materiál	dřevo
Umístění
Umístění	Anežský klášter
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michelská madona je práce neznámého řezbáře, zvaného Mistr Michelské madony, který působil pravděpodobně v Brně či v Praze ve 2. třetině 14. století. Název sochy, dovezené z Brna (1856),^[1] se vztahuje k nepůvodnímu umístění ve farním kostele v Michli, odkud ji zakoupila Národní galerie v Praze.

Popis a zařazení

Socha Michelské madony, vysoká 120 cm, je vyřezána z hruškového dřeva a nese stopy polychromie. Je to nejvýznamnější ukázka lineárně rytmického slohu řezbářství ze druhé čtvrtiny 14. století v českých zemích. Jsou pro něj charakteristické drapérie těsně přiléhající k válcovitému trupu v nízkých prohnutých řasách, které mají dekorativně-kresebný ráz, podobně jako loktuše a pramínky vlasů. U figury Madony v kontrapostu je zřetelně rozlišena stojící a volná noha. Dítě spočívá na vysunutém pravém boku, kam se vertikálně i horizontálně sbíhají záhyby šatu a opticky zdůrazňují spojení mezi matkou a dítětem. Nižší posazení dítěte umožnilo větší sklon hlavy matky a větší uzavřenost sochařské kompozice. Ruce malého Ježíše se nezachovaly, ale je zřejmé, že žehná a je proto obrácen nikoliv k matce, ale k věřícím.^[2]

Tvarová koncepce Michelské madony má blízko k lineárnímu slohu francouzského kamenného sochařství 1. třetiny 14. století (sochy pěti apoštolů z kostela St. Jacques-aux-Pèlerins, náhrobní plastiky francouzských králů v St. Denis)^[3], který našemu prostředí mohlo zprostředkovat Porýní. Typickými rysy soch této slohové vrstvy je tvarová stylizace a schematické husté lineární řasení drapérie u stojících i ležících postav. Nápadné jsou přesně viděné a reprodukované věcné detaily a dekorativní bohatství. Také dřevěné sochy z okruhu Michelské madony byly původně kryty polychromií, zlacením a puncováním.

Dobře rozeznatelný abstrahující styl dílny Mistra Michelské madony postupně vstřebával podněty soudobé deskové malby, která byla více orientována na italské vzory (Hlava Michelské madony je nápadně podobná Madoně z Veveří). Projevil se větším důrazem na hmotný objem postav a realistické ztvárnění detailů. Ze stejné dílny pocházejí další moravské sochy (Madona z Velkého Meziříčí, malý Apoštol z Veverské Bítýšky, Znojemská madona, Madona prostějovská, ad.). Pozdní díla, připisovaná dílně Mistra Michelské madony, již předznamenávají vyvázání z lineárního formalismu, provázené úsilím o konkrétní tvar a větší přirozenost.

Reference

Literatura

• Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 20-21
• Mistr Michelské madony - druhý život; Katalog vystavených děl Mistra Michelské madony, in: David Majer (ed.), Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, Ostrava 2011, s. 433-450, 451–472.
• Tereza Hrabovská, Mistr Michelské madony a jeho dílna, Bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění Praha, 2008
• Jaromír Homolka: K některým problémům českého sochařství 14. století, in: Jan Royt/ Michaela Ottová/ Aleš Mudra: Regnum Bohemiae et Sacrum Romanum Imperium, Sborník k poctě Jiřího Kuthana, Praha 2005, 297-298
• Albert Kutal, Jaromír Homolka: Mistr Michelské madony. Madona s dítětem a Apoštol, in: Jaroslav Pešina: České umění gotické 1350-1420, Praha 1970, 127-132
• Albert Kutal: Sochařství, in: Jaroslav Pešina: České umění gotické 1350-1420, Praha 1970, 113-114
• Albert Kutal: České gotické sochařství 1350-1450, Praha, 1962

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michelská madona na Wikimedia Commons
• ČRO Leonardo: Tajemství Mistra Michelské madony, 2011