Michnové z Vacínova

Michnové z Vacínova
Země	České království České království
Tituly	svobodní páni hrabata
Zakladatelé	Martin Michna z Vacínova
Konec vlády	1872
Poslední vládce	Bedřich Jan Michna z Vacínova
Současná hlava	rod vymřel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michnové z Vacínova (též německy Michna von Vacínov, Michna z Waczynowa, von Waczinow, von Waizenhof(f)en, von Waitzenhof(f)en nebo von Waitzenau) byl český vladycký rod, později povýšený do hraběcího stavu.

Historie

Kolem roku 1530 přesídlil do Budyně nad Ohří Lužický Srb Pavel Michna, koželuh. Měl dva syny, Šebestiána a Martina, kterého dal vyučit řezníkem. Martin se stal váženým měšťanem a panským úředníkem, v roce 1583 se pak stal správcem celého budyňského panství (v tomto roce zemřel majitel panství Mikuláš Zajíc z Hazmburka, poručníkem jeho dětí Jana Zbyňka a Hedviky byl jmenován Jiří starší z Lobkovic, skutečnou správu hospodářských statků měli ale na starosti měšťané Budyně a hlavním správcem se stal právě Martin Michna). Když Jan Zbyněk dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. 14. srpna 1598 se Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle hájku v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům).^[1]

Martin Michna měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.

Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.

Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.

Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila, roku 1711 získala dědičný titul hrabat a přijala příjmení von Weitzenhofen.

Emanuel Petr (1772-1827) byl profesorem agronomie na Karlově univerzitě. Od roku 1811 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, roku 1815 se stal jejím sekretářem - "snad nejlepším, jakého kdy společnost měla".^[2] Posledním příslušníkem rodu byl jeho syn Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.

Budovy a panství spojené s rodem

• Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717–1720 Jan Václav Michna z Vacínova.
• Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640–1650 barokně přestavěn a rozšířen tehdejším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli.
• Renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo několik majitelů a dům měl různá využití.
• Malostranské mlýny v Praze
• Mühldorfský dům v Praze
• Dům V Templu v Praze
• Zámek Janov v Janově (část města Litvínov)

Erb

V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.

Rodokmen

Rodokmen Martina Michny z Vacínova sepsaný 18. listopadu 1910 (dokument je ve sbírkách Jandova muzea v Budyni nad Ohří):^[3]

• Martin Michna, vladyka z Vacínova od roku 1598
  • Pavel (1589 – 26. srpna 1632)
    • Václav (Jan) (? – 22. května 1667), bez dětí
  • Jiří Vilém (1590 – 1640)
    • Sigmund Norbert (? - 1668)
      • Karel Jiří (? – 1710), bez dětí
      • Ferdinand, bez dětí
    • Vilém Fridrich
  • Martin Jaroslav
    • Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen
      • Martin Vilém (? – 1722)
      • Jan Václav
        • Ferdinand Karel
          • Karel (? – 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (? – 1803)
            • Emanuel (18. prosince 1772 – 16. listopadu 1827)
              • Bedřich Jan (16. března 1804 – 1872), bez dětí, jím rod Michnů z Vacínova vymírá
            • Marie (1786 – ?)
        • Martin Antonín
        • Bohuchval Sebald
          • Jan Nepomuk Xaver, bez dětí
      • Václav Ferdinand (? – 1712)

Rodinný strom:^[4]