Micuko Aojama

Micuko Aojama
Micuko Coudenhove-Kalergi
Rodné jméno	青山 光子
Narození	7. července 1874 Ušigome, Šindžuku, Tokio, Japonsko
Úmrtí	27. srpna 1941 (ve věku 67 let) Mödling, Rakousko
Místo pohřbení	Hietzinský hřbitov
Titul	Hraběnka
Choť	Heinrich Coudenhove-Kalergi (1859–1906)
Děti	Hans Coudenhove-Kalergi Richard Coudenhove-Kalergi Gerolf Coundenhove-Kalergi Elisabeth Coudenhove-Kalergi Olga Coudenhove-Kalergi Ida Frederike Coudenhove-Kalergi Karl Coudenhove-Kalergi
Rodiče	Kihachi Aoyama (otec) Tsune Aoyama (matka)
Rod	Coudenhove-Kalergi
Příbuzní	Sada Ayoama (sestra) Fuku Aoyama (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micuko, hraběnka Coudenhove-Kalergi (německy Mitsuko, Gräfin von Coudenhove-Kalergi; 7. července 1874 – 27. srpna 1941), zprvu známá jako Micu Aojama (青山みつ), byla poté, co se provdala za rakouského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi v Tokiu, jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy. Byla matkou sedmi dětí, jejím druhorozeným synem byl Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, spoluzakladatel Panevropské unie, hnutí pro sjednocení Evropy.

Narodila se v rodině tokijského obchodníka se starožitnostmi Aojamy, kterého navštěvoval rakouský diplomat (chargé d’affaires, často zastupující nemocného rakouského velvyslance v Japonsku a Číně) hrabě Heinrich Coudenhove a nakupoval zde japonská umělecká díla. Tak se Micuko ve věku sedmnácti let v otcově domácnosti seznámila s rakouským hrabětem.^[1]

Heinrich Coudenhove ji nejprve zaměstnal na vyslanectví jako hospodyni. Žádost o povolení sňatku byla zprvu zamítnuta, později však byl souhlas udělen, a tak se 16. května 1892 vzali v Tokiu se souhlasem rakouského a japonského ministerstva zahraničí. Kvůli sňatku Micuko přestoupila na katolickou víru – v tentýž den ještě před svatebním obřadem ji jménem Maria Thekla^[2]pokřtil tokijský katolický ibiskup Pierre Osouf.^[1]Roku 1896 byla Micuko císařovnou Eishō přijata do klubu manželek zahraničních diplomatů.

Ještě v Japonsku se páru narodily dvě děti. Po skončení diplomatické mise Heinricha Coudenhove-Kalergi se vydali zpět do Evropy, kde hrabě Coudenhove-Kalergi převzal správu rodinného panství v Poběžovicích na Domažlicku. Micuko se intenzivně vzdělávala, učila se francouzsky, německy, matematiku, zeměpis a historii.

Po nečekané mužově smrti, který zemřel v Poběžovicích v květnu roku 1906 ve věku 46 let, se kromě výchovy dětí ujala i správy rodinného majetku. Kvůli tomu začala studovat ještě právo a ekonomiku. Jak ve svých pamětech uvedl její syn Richard, smrt manžela, který jí byl v cizí zemi hlavní oporou, Micuko zcela změnila – zatímco dříve byla citlivá a trpělivá, stala se panovačnou a despotickou. Richard doslova uvedl, že jako hlavy rodiny se jí báli všichni – jak zaměstnanci, úředníci a služebnictvo na panství, tak i její děti, které nakonec poslala do internátních škol v Rakousku.^[1]

Po vzniku Československé republiky roce 1918 Micuko žila do roku 1922 v Poběžovicích a Pivoni, poté odešla s dcerou Olgou do Rakouska, kde se usadily v Mödlingu. Poběžovického panství se ujal nejstarší syn Johannes zvaný Hansi, československé občanství měl i druhorozený Richard, který však žil v Rakousku.

Do Japonska se Micuko již nikdy nevrátila, a když roku 1941 zemřela, byla pohřbena na vídeňském hřbitově v Hietzingu.^[1]

• Johannes (15. 9. 1893, Tokio – 2. 1. 1965, Řezno), zvaný Hansi, manž. 1914 Lilly Helena Steinschneider-Wenckheim (13. 1. 1891, Budapešť – 28. 3. 1975, Ženeva). Poslední majitel zámku v Poběžovicích z rodu Coudenhove-Kalergi.
• Richard Mikuláš (16. 11 1894, Tokio – 27. 7. 1972, Schruns, Rakousko), hrabě Coudenhove-Kalergi, Dr.phil., zakladatel Panevropského hnutí, I. manž. 1915 Ida Roland Klausner (18. 2. 1881, Vídeň – 27. 3. 1951, Nyon), II. manž. 1952 Alexandra von Tiele-Winkler (8. 9. 1896 – 21. 1. 1968, Salcburk), III. manž. 1969 Melanie „Mela“ Benatzky (21. 7. 1909, Vídeň – 19. 1. 1983, Curych)
• Gerolf (18. 12. 1896, Poběžovice – 30. 12. 1978, Londýn), manž. 1925 Žofie Marie Pálffyová z Erdődu (8. 6. 1901, Březnice – 5. 8. 1976, Vídeň), rodiče novinářky Barbary Coudenhove-Kalergi (* 15. ledna 1932, Praha)
• Alžběta (14. 12. 1898, Poběžovice – 25. 10. 1936, Paříž), svobodná a bezdětná
• Olga (17. 8. 1900, Poběžovice – 11. 10. 1976, Altenstadt, Švábsko), svobodná a bezdětná
• Ida Frederika (2. 12. 1901, Poběžovice – 15. 5. 1971, Frankfurt nad Mohanem), spisovatelka katolických románů, manž. 1935 Carl-Josef Görres (6. 2. 1905, Berlín – 11. 3. 1973, Freiburg im Breisgau)
• Karel (10. 6. 1903, Poběžovice – 3. 5. 1987, Vídeň), operní pěvec, manž. 1929 Anita Karola Neuder (1. 3. 1898, Vídeň – 3. 8. 1981, Schaffhausen)

  

Postava Micuko je v Japonsku velmi známá. Někdy bývala přirovnávána dokonce k populární rakouské císařovně Sisi.^[1]Během přípravy dokumentu o životě Micuko našli pracovníci japonské televize v rodinném archívu v Poběžovicích její deník, který se stal základem pro divadelní hru, jež byla posléze uvedena ve Vídni.^[1]

V roce 2015 vydala japanistka a kunsthistorička Vlasta Čiháková Noshiro knihu Mitsuko – matka moderní Evropy?.^[3] Mitsuko Aojama je hlavní postavou komiksu manga s názvem Lady Mitsuko od autorky Waki Yamato.^[zdroj?]

Na památku pobytu Micuko v Čechách byla v poběžovickém zámeckém parku v roce 2015 vybudována zenová kamenná zahrada. Kameny pro zahradu vybral z místních zdrojů Kanji Nomura, jeden z předních japonských architektů. Název zahrady je „Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru“ a má symbolizovat mír mezi národy a kontinenty, soudržnosti s rodinou a úctu k domovu.^[4]

• Vlasta Čiháková-Noshiro: Mitsuko – matka moderní Evropy?, Jota, Brno, 2015, ISBN 978-80-7462-709-5, 384+64 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Micuko Aojamová na Wikimedia Commons
• Kniha o Mitsuko
• Mitsuko Coudenhove-Kalergi na Find A Grave Memorial
• Článek v Lidových novinách