Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir

Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir (hebrejsky: מפלגת פועלים השומר הצעיר, doslova Dělnická strana ha-Šomer ha-ca'ir, plným názvem מפלגת פועלים השומר הצעיר בארץ ישראל, Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir be-Erec Jisra'el) byla socialistická židovská sionistická politická strana v mandátní Palestině napojená na levicové hnutí ha-Šomer ha-ca'ir.[1][2]

Hnutí ha-Šomer ha-ca'ir se již od 20. let 20. století situovalo na levou část politické spektra v mandátní Palestině, mezi středolevou stranu Mapaj a radikálně levicové komunisty. Po jistou dobu ale členové tohoto hnutí odmítali přímý vstup do stranické politiky, protože se obávali ztráty ideologické čistoty.[3] Neúspěšně se pokusili o alianci s Mapaj a stranou Achdut ha-avoda, ale toto spojenectví nevydrželo. Rozpory vzbuzovala zejména pozice ha-Šomer ha-ca'ir ohledně budoucnosti státoprávního uspořádání Palestiny, kde toto hnutí preferovalo dvounárodnostní židovsko-arabský stát.[4]

Ve srovnání se stranou Mapaj, dominantní sionistickou stranou v mandátní Palestině, kladla Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir větší důraz na třídní boj.[5] Zároveň ale na rozdíl od komunistů zastávala sionistické pozice a podporovala další židovské přistěhovalectví.[6]

Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir byla ve své době jedinou sionistickou politickou stranou, která uznávala národní práva palestinských Arabů.[7] Prosazovala dvounárodnostní stát sdílený mezi Židy a Araby, za což byla opakovaně terčem kritiky ostatních sionistických formací. Strana oponovala plánu OSN na rozdělení Palestiny a preferovala zachování jednotného státu, ovšem výhledově s židovskou demografickou většinou. Zároveň prosazovala převod britského mandátu v Palestině na pověřeneckou správu Organizace spojených národů. Strana udržovala kontakty s intelektuální skupinou Ichud, která prosazovala ve státoprávních otázkách podobné postoje.[7][8][9]

V roce 1948 se strana Miflaga po'alim ha-Šomer ha-ca'ir sloučila s formací Achdut ha-avoda Po'alej Cijon. Vznikla tak levicová strana Mapam, která se po velkou část 2. poloviny 20. století stala významnou politickou silou v samostatném státu Izrael.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hashomer Hatzair Workers Party of Palestine na anglické Wikipedii.

  1. a b Beinin, Joel. Was the Red Flag Flying There?: Marxist Politics and the Arab-Israeli Conflict in Egypt and Israel, 1948–1965. Berkeley: University of California Press, 1990. pp. 26–27
  2. Sicker, Martin. Pangs of the Messiah: The Troubled Birth of the Jewish State. Westport, Conn: Praeger, 2000. p. 199.
  3. Tessler, Mark A. A history of the Israeli-Palestinian conflict. Indiana series in Arab and Islamic studies. Bloomington [u.a.]: Indiana Univ. Pr, 1994. p. 200
  4. Heller, Joseph. The Birth of Israel, 1945–1949: Ben-Gurion and His Critics. Gainesville: University Press of Florida, 2000. p. 198
  5. Gal, Allon. Socialist Zionism: theory and issues in contemporary Jewish Nationalism. Cambridge, Mass: Schenkman Pub. Co, 1973. p. 188
  6. Heller, Joseph. The Birth of Israel, 1945–1949: Ben-Gurion and His Critics. Gainesville: University Press of Florida, 2000. p. 202
  7. a b Beinin, Joel. Was the Red Flag Flying There?: Marxist Politics and the Arab-Israeli Conflict in Egypt and Israel, 1948–1965. Berkeley: University of California Press, 1990. pp. 27–28
  8. http://www.marxists.org/history/etol/newspape/ni/vol13/no03/gorman.htm
  9. domino.un.org [online]. [cit. 2011-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-11.