Migdal

Migdal מגדל
Poloha
Souřadnice	32°50′20″ s. š., 35°30′7″ v. d.
Nadmořská výška	−159 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Severní
Migdal
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,395 km²[1]
Počet obyvatel	1 814 (2014[2])
Hustota zalidnění	122,16 (r.2009) obyv./km²
Správa
Vznik	1910
Zakladatel	Židé z Ruska
Oficiální web	www.m-migdal.co.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Migdal (hebrejsky מִגְדָּל, doslova Věž, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal^[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 159 metrů pod úrovní moře, v příkopové propadlině u břehů Galilejského jezera v Galileji. Město se nachází cca 5 kilometrů severozápadně od Tiberiasu, 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 47 kilometrů východně od centra Haify.

Migdal je situován v hustě osídleném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu podél Galilejského jezera, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Pouze jihovýchodně odtud, v úbočí pod masivem Arbel leží vesnice Chamam osídlená izraelskými Araby respektive Beduíny.

Migdal je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, ze které zde odbočuje lokální silnice 807 směrem k západu.

Dějiny

Židovští zemědělci z druhé aliji na polích poblíž osady Migdal roku 1912

Migdal byl založen v roce 1910.^[3] Nynější židovské město navazuje svým jménem na biblické město Magdala, které zmiňuje například Evangelium podle Marka 16,9 jako místo původu Máří Magdaleny^[4] Magdala, řecky nazývaná Taricheae, bývala v helénském období významným židovským městským centrem v této oblasti. Probíhala tudy důležitá cesta spojující Galilejské jezero a centrální Galileu. Po založení nedalekého města Tiberias počátkem 1. století našeho letopočtu začala Magdala ztrácet na významu. Během první židovské války byla Magdala opevněna a sloužila jako židovský opěrný bod. Po porážce Židů se obec vyvíjela v římském a byzantském období už jen jako menší sídlo vesnického typu.^[5] Od 7. století zde skončilo židovské osídlení a ve vesnici žili křesťané.^[6] Později se zde usadili Arabové. Ti vesnici nazývali Madždal.^[7] Podle internetových stránek Migdalu se zde Arabové usídlili až v polovině 19. století.^[6]

Roku 1908 se nedaleko této arabské vesnice, cca 1 kilometrů od břehů Galilejského jezera, usadila skupina křesťanů z Německa, kteří toto místo považovali za rodiště Máří Magdaleny a chtěli se tu trvale usídlit a zřídit zemědělskou komunitu. Už roku 1909 ovšem odešli a jejich pozemky vykoupili židovští sionističtí aktivisté z Ruska, kteří tu založili zemědělskou farmu Achuzat Moskva. Zakladateli osady bylo dvanáct mužů. Ta byla později rozparcelována na jednotlivé zemědělské usedlosti a vznikla z ní židovská vesnice Migdal.^[6][8] Šlo o soukromě hospodařící vesnici typu mošava.^[9]

Mezi zdejšími osadníky figurují i slavné osobnosti židovských a izraelských dějin jako Berl Kacnelson nebo Aaron David Gordon.^[10] A když v roce 1912 dorazil do tehdejší turecké Palestiny Josef Trumpeldor, pozdější významný židovský voják, pracoval nějaký čas v osadě Migdal jako učitel.^[11]

Během první světové války se ekonomická situace osady zhoršila. Po válce, za britského mandátu Palestina, začal nový růst. V letech 1920-21 zde působil pracovní oddíl Gdud ha-Avoda (גדוד העבודה), který mimo jiné zbudoval silnici do nedalekého Tiberiasu.^[5] V letech 1923-24 dorazila do vesnice nová skupina osadníků.^[8] V dobách ekonomické prosperity koncem 20. let se objevily plány amerických investorů na rozvoj turistického ruchu v Migdalu, kde se zamýšlela výstavba hotelu, zároveň sem přicházeli noví osadníci. Po nástupu ekonomické krize byly plány na turistický rozvoj obce opuštěny a Migdal i nadále zůstával jen menším vesnickým sídlem. Během 30. let ale pokračoval rozvoj obce. Došlo k výstavbě synagogy a školy.^[6]

Až do poloviny 20. století existovala nedaleko židovského Migdalu stále arabská vesnice Madždal, umístěná přímo u břehu Galilejského jezera. V 19. století v ní žilo 80 lidí. Roku 1931 už měla 284 obyvatel, roku 1945 360 a v roce 1948 populace Madždalu vzrostla na 418. Právě tehdy, v dubnu 1948, během počátečního stádia první arabsko-izraelské války ale byla obec dobyta židovskými silami a vysídlena. Zůstala z ní jen muslimská svatyně Muhammada al-Ajamiho stojící poblíž hlavní silnice u Galilejského jezera.^[7]

V roce 1949 byl Migdal povýšen na místní radu (malé město).^[1] Téhož roku měla obec 240 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 862 dunamů (5,862 kilometrů čtverečních).^[9] V této době nastal do obce skokový příliv nových obyvatel. Roku 1953 zde proto začala výstavba nových obytných čtvrtí, které postupně proměnily ryze vesnický charakter Migdalu.^[6]

V současnosti se obyvatelé města zabývají zčásti zemědělstvím. Mnozí dojíždějí za praci mimo obec nebo pracují v turistickém ruchu.^[5]

Demografie

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 93,5 % populace Migdal a včetně "ostatních" tedy nearabských obyvatel židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 96,4 %.^[1] Jde o menší sídlo spíše vesnického typu se setrvalým populačním růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1814 lidí. Během roku 2014 stoupla registrovaná populace o 1,1 %.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Migdal na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální stránky obce Archivováno 19. 6. 2010 na Wayback Machine
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon