Migdal ha-Emek
| Migdal ha-'Emek מגדל העמק | |
|---|---|
 Celkový pohled na Migdal ha-Emek | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°40′43″ s. š., 35°14′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Severní |
  Migdal ha-Emek | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,637 km² |
| Počet obyvatel | 25 400 (2017[1]) |
| Hustota zalidnění | 2910,6 (r.2017) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Eli Barda (אלי ברדה) |
| Vznik | 1952 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 23100–23109 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Migdal ha-Emek (hebrejsky מִגְדַּל הָעֶמֶק, doslova „Věž údolí“, arabsky مجدال هعيمق, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal HaEmeq[2], přepisováno též Migdal HaEmek) je město v Izraeli, v Severním distriktu.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 222 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory). Toto pohoří graduje severně a severozápadně od města převážně zalesněnými vrcholy Giv'at Jif'a, Har Bahran, Har Cameret a Giv'at Timrat. Na jihu a západě pak terén spadá do Jizre'elského údolí, přičemž svahy na jih od města jsou pokryty lesním komplexem Ja'ar Balfour. Do údolí ze zdejších hor směřují vádí Nachal Jif'at a Nachal Cvi.
Město leží cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném a intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Migdal ha-Emek je židovské, židovská sídla dominují i v sousedním Jizre'elském údolí. Na severní a východní straně ale začíná kompaktní blok vesnic a měst osídlených Araby, zejména převážně arabská aglomerace Nazaretu, jejíž volnou součástí Migdal ha-'Emek je.
Migdal ha-Emek je na dopravní síť napojen pomocí Dálnice číslo 75, která ve východozápadním směru vede z Haify do Nazaretu. Jižně od města prochází železniční trať v Jizre'elském údolí. Ta byl v provozu v 1. polovině 20. století a v roce 2016 byla po nákladné rekonstrukci obnovena. Funguje zde i stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch.
Dějiny
Migdal ha-Emek byl založen roku 1952.[2] 30. listopadu 1952 se v nově dobudovaném městě usadily první rodiny.[3] Prvními obyvateli bylo 80 rodin, které sem dorazily z přístěhovaleckého tábora (Ma'abara) v Ramat Jišaj. Původní plán byl na zřízení zemědělské osady, ale kvůli nedostatku vhodné obdělavatelné půdy došlo místo toho k zbudování městského sídla.[4]
Migdal ha-Emek byl založen coby rozvojové město, které mělo demograficky posílit židovské osídlení v tomto regionu. Původně navrhováno pro novou obec pojmenování Migdal Chajim (מגדל חיים), podle prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna, ale vládní Výbor pro pojmenování (Name Committee) to zamítl a doporučil název Migdal ha-Emek, odvozený od strategické vyvýšené polohy města, které přehlíží celou nížinu Jizre'elského údolí.[5] V rámci kategorie rozvojových měst patří Migdal ha-Emek mezi úspěšné obce, které překonaly počáteční ekonomické a sociální obtíže.[6] Během 50. let 20. století přitom město mělo problémy s špatnou hospodářskou situací a nedostatečnými službami. K obratu došlo až během 70. let. V Migdal ha-Emek působí v současnosti množství hi-tech firem. Zpočátku šlo o místní radu (malé město). Status většího města (městská rada) získal roku 1988.[4]
V únoru 2010 byla na místní poště objevena dopisová bomba. V důsledku toho Izrael dočasně zastavil veškeré poštovní služby v celé zemi, a to do doby, než bude tato událost prošetřena.[7]
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 22 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 23 900 osob).[2] Migdal ha-Emek je město se smíšenou, tedy sekulární i náboženskou populací. Podíl ultraortodoxních Židů ve městě je cca 30 %.[5] Ve městě žijí Židé původem z 33 zemí světa.[4] Zejména počátkem 90. let 20. století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého SSSR. Například roku 1991 zde kromě 15 300 starousedlíků žilo už 2 164 těchto nových přistěhovalců.[8]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. Počátkem 21. století se přírůstek populace téměř zastavil. K 31. prosinci 2017 zde žilo 25 400 lidí.[1]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1952 | 175 |
| 1953 | 1 500 |
| 1954 | 1 650 |
| 1955 | 2 750 |
| 1956 | 3 020 |
| 1957 | 3 650 |
| 1958 | 3 850 |
| 1959 | 3 880 |
| 1960 | 3 950 |
| 1961 | 4 200 |
| 1962 | 5 400 |
| 1963 | 6 250 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1964 | 7 250 |
| 1965 | 7 700 |
| 1966 | 7 850 |
| 1967 | 8 000 |
| 1968 | 8 200 |
| 1969 | 8 500 |
| 1970 | 8 800 |
| 1971 | 9 500 |
| 1972 | 9 900 |
| 1973 | 11 000 |
| 1974 | 11 300 |
| 1975 | 11 800 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1976 | 12 200 |
| 1977 | 12 400 |
| 1978 | 12 700 |
| 1979 | 13 400 |
| 1980 | 13 700 |
| 1981 | 13 800 |
| 1982 | 14 100 |
| 1983 | 13 400 |
| 1984 | 14 101 |
| 1985 | 14 300 |
| 1986 | 14 500 |
| 1987 | 14 600 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1988 | 15 000 |
| 1989 | 15 300 |
| 1990 | 17 200 |
| 1991 | 18 500 |
| 1992 | 19 100 |
| 1993 | 20 100 |
| 1994 | 21 200 |
| 1995 | 22 252 |
| 1996 | 22 705 |
| 1997 | 23 040 |
| 1998 | 23 214 |
| 1999 | 23 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2000 | 23 910 |
| 2001 | 24 121 |
| 2002 | 24 500 |
| 2003 | 24 800 |
| 2004 | 24 800 |
| 2005 | 24 700 |
| 2006 | 24 700 |
| 2007 | 24 802 |
| 2008 | 23 900 |
| 2009 | 23 900 |
| 2010 | 24 100 |
| 2011 | 24 100 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2012 | 24 400 |
| 2013 | 24 800 |
| 2014 | 24 800 |
| 2015 | 25 000 |
| 2016 | 25 100 |
| 2017 | 25 400 |
| 2018 | 25 600 |
| 2020 | 25 675 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 300. (anglicky)
- ↑ a b c מגדל העמק [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
- ↑ a b אודות העיר [online]. migdal-haemeq.muni.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-09. (hebrejsky)
- ↑ KOL.AUT. Israel Society. Jeruzalém: Keter Publishing House, 1974. Dostupné online. ISBN 0-7065-1323-1. S. 250. (anglicky)
- ↑ Izrael dočasně zastavil poštovní služby kvůli dopisové bombě [online]. Lidovky.cz, 2010-02-22 [cit. 2010-02-23]. Dostupné online.
- ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 133. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Migdal ha-Emek na Wikimedia Commons - (hebrejsky) (anglicky) Oficiální stránky města Archivováno 25. 12. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
general view of migdal haemek מראה כללי של מגדל העמק מצפון מערב, צולם מ"מצפור זאב" בתמרת
Autor: Юкатан, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Migdal Haemek
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
