Migdal ha-Emek
| Migdal ha-'Emek מגדל העמק | |
|---|---|
 Celkový pohled na Migdal ha-Emek | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°40′43″ s. š., 35°14′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Severní |
  Migdal ha-Emek | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,637 km² |
| Počet obyvatel | 25 400 (2017[1]) |
| Hustota zalidnění | 2910,6 (r.2017) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Eli Barda (אלי ברדה) |
| Vznik | 1952 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 23100–23109 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Migdal ha-Emek (hebrejsky מִגְדַּל הָעֶמֶק, doslova „Věž údolí“, arabsky مجدال هعيمق, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal HaEmeq[2], přepisováno též Migdal HaEmek) je město v Izraeli, v Severním distriktu.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 222 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory). Toto pohoří graduje severně a severozápadně od města převážně zalesněnými vrcholy Giv'at Jif'a, Har Bahran, Har Cameret a Giv'at Timrat. Na jihu a západě pak terén spadá do Jizre'elského údolí, přičemž svahy na jih od města jsou pokryty lesním komplexem Ja'ar Balfour. Do údolí ze zdejších hor směřují vádí Nachal Jif'at a Nachal Cvi.
Město leží cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném a intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Migdal ha-Emek je židovské, židovská sídla dominují i v sousedním Jizre'elském údolí. Na severní a východní straně ale začíná kompaktní blok vesnic a měst osídlených Araby, zejména převážně arabská aglomerace Nazaretu, jejíž volnou součástí Migdal ha-'Emek je.
Migdal ha-Emek je na dopravní síť napojen pomocí Dálnice číslo 75, která ve východozápadním směru vede z Haify do Nazaretu. Jižně od města prochází železniční trať v Jizre'elském údolí. Ta byl v provozu v 1. polovině 20. století a v roce 2016 byla po nákladné rekonstrukci obnovena. Funguje zde i stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch.
Dějiny
Migdal ha-Emek byl založen roku 1952.[2] 30. listopadu 1952 se v nově dobudovaném městě usadily první rodiny.[3] Prvními obyvateli bylo 80 rodin, které sem dorazily z přístěhovaleckého tábora (Ma'abara) v Ramat Jišaj. Původní plán byl na zřízení zemědělské osady, ale kvůli nedostatku vhodné obdělavatelné půdy došlo místo toho k zbudování městského sídla.[4]
Migdal ha-Emek byl založen coby rozvojové město, které mělo demograficky posílit židovské osídlení v tomto regionu. Původně navrhováno pro novou obec pojmenování Migdal Chajim (מגדל חיים), podle prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna, ale vládní Výbor pro pojmenování (Name Committee) to zamítl a doporučil název Migdal ha-Emek, odvozený od strategické vyvýšené polohy města, které přehlíží celou nížinu Jizre'elského údolí.[5] V rámci kategorie rozvojových měst patří Migdal ha-Emek mezi úspěšné obce, které překonaly počáteční ekonomické a sociální obtíže.[6] Během 50. let 20. století přitom město mělo problémy s špatnou hospodářskou situací a nedostatečnými službami. K obratu došlo až během 70. let. V Migdal ha-Emek působí v současnosti množství hi-tech firem. Zpočátku šlo o místní radu (malé město). Status většího města (městská rada) získal roku 1988.[4]
V únoru 2010 byla na místní poště objevena dopisová bomba. V důsledku toho Izrael dočasně zastavil veškeré poštovní služby v celé zemi, a to do doby, než bude tato událost prošetřena.[7]
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 22 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 23 900 osob).[2] Migdal ha-Emek je město se smíšenou, tedy sekulární i náboženskou populací. Podíl ultraortodoxních Židů ve městě je cca 30 %.[5] Ve městě žijí Židé původem z 33 zemí světa.[4] Zejména počátkem 90. let 20. století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého SSSR. Například roku 1991 zde kromě 15 300 starousedlíků žilo už 2 164 těchto nových přistěhovalců.[8]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. Počátkem 21. století se přírůstek populace téměř zastavil. K 31. prosinci 2017 zde žilo 25 400 lidí.[1]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1952 | 175 |
| 1953 | 1 500 |
| 1954 | 1 650 |
| 1955 | 2 750 |
| 1956 | 3 020 |
| 1957 | 3 650 |
| 1958 | 3 850 |
| 1959 | 3 880 |
| 1960 | 3 950 |
| 1961 | 4 200 |
| 1962 | 5 400 |
| 1963 | 6 250 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1964 | 7 250 |
| 1965 | 7 700 |
| 1966 | 7 850 |
| 1967 | 8 000 |
| 1968 | 8 200 |
| 1969 | 8 500 |
| 1970 | 8 800 |
| 1971 | 9 500 |
| 1972 | 9 900 |
| 1973 | 11 000 |
| 1974 | 11 300 |
| 1975 | 11 800 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1976 | 12 200 |
| 1977 | 12 400 |
| 1978 | 12 700 |
| 1979 | 13 400 |
| 1980 | 13 700 |
| 1981 | 13 800 |
| 1982 | 14 100 |
| 1983 | 13 400 |
| 1984 | 14 101 |
| 1985 | 14 300 |
| 1986 | 14 500 |
| 1987 | 14 600 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1988 | 15 000 |
| 1989 | 15 300 |
| 1990 | 17 200 |
| 1991 | 18 500 |
| 1992 | 19 100 |
| 1993 | 20 100 |
| 1994 | 21 200 |
| 1995 | 22 252 |
| 1996 | 22 705 |
| 1997 | 23 040 |
| 1998 | 23 214 |
| 1999 | 23 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2000 | 23 910 |
| 2001 | 24 121 |
| 2002 | 24 500 |
| 2003 | 24 800 |
| 2004 | 24 800 |
| 2005 | 24 700 |
| 2006 | 24 700 |
| 2007 | 24 802 |
| 2008 | 23 900 |
| 2009 | 23 900 |
| 2010 | 24 100 |
| 2011 | 24 100 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2012 | 24 400 |
| 2013 | 24 800 |
| 2014 | 24 800 |
| 2015 | 25 000 |
| 2016 | 25 100 |
| 2017 | 25 400 |
| 2018 | 25 600 |
| 2020 | 25 675 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 300. (anglicky)
- ↑ a b c מגדל העמק [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
- ↑ a b אודות העיר [online]. migdal-haemeq.muni.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-09. (hebrejsky)
- ↑ KOL.AUT. Israel Society. Jeruzalém: Keter Publishing House, 1974. Dostupné online. ISBN 0-7065-1323-1. S. 250. (anglicky)
- ↑ Izrael dočasně zastavil poštovní služby kvůli dopisové bombě [online]. Lidovky.cz, 2010-02-22 [cit. 2010-02-23]. Dostupné online.
- ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 133. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Migdal ha-Emek na Wikimedia Commons - (hebrejsky) (anglicky) Oficiální stránky města Archivováno 25. 12. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
Autor: Юкатан, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Migdal Haemek
general view of migdal haemek מראה כללי של מגדל העמק מצפון מערב, צולם מ"מצפור זאב" בתמרת
