Miguel Ángel Reyes-Varela

Miguel Ángel Reyes-Varela
Reyes-Varela na French Open 2019
PřezdívkaMicky[1]
StátMexikoMexiko Mexiko
Datum narození21. června 1987 (36 let)[2]
Místo narozeníGuadalajara, Mexiko[2]
BydlištěQuerétaro, Mexiko[2]
Výška175 cm[2]
Hmotnost69 kg[2]
Profesionál od2010[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek580 746 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů4–4
Tituly0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění400. místo (17. června 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů55–81
Tituly0 ATP, 26 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění49. místo (20. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019, 2023)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2019)
US Open1. kolo (2018, 2022, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230906a6. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miguel Ángel Reyes-Varela (* 21. června 1987 Guadalajara) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři trofejí ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2013 na 400. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 49. místě. Trénují ho otec Miguel Reyes-Varela a Eduardo Vicencio.[1][2]

V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny americké zóny proti Paraguayi, v němž vyhrál po boku Bruna Rodrígueze čtyřhru. Mexičané zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 10–5 ve čtyřhře.[4]

Mexiko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde zasáhl se Santiagem Gonzálezem do mužské čtyřhry. Ve druhém kole je vyřadil pátý nasazený pár Rumunů Florin Mergea a Horia Tecău, kteří poté získali stříbrné medaile.

V letech 2006–2009 hrál univerzitní tenis za austinskou Texaskou univerzitu, na které vystudoval obor pojistněmatematická věda.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v březnu 2004, když zasáhl do turnaje v Méxicu. V úvodním kole podlehl krajanu Brunovi Echagarayi z páté světové stovky.[3] Během září téhož roku si z turnaje ITF opět v Méxicu odvezl premiérový titul v této úrovni tenisu poté, co se Santiagem Gonzálezem ovládl čtyřhru. První trofej na challengerech pak získal o deset let později z deblové soutěže. Na Jalisco Open 2014 v rodné Guadalajaře triumfoval s krajanem Césarem Ramírezem díky finálové výhře nad německo-australským párem Andre Begemann a Matthew Ebden.[2][3]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. Se salvadorským spoluhráčem Marcelem Arévalem uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.[5] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.[6] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Sergijem Stachovským.[7]

Debut v nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2015. Po boku Santiaga Gonzáleze však v úvodním kole nestačili na Argentince Máxima Gonzáleze s Brazilcem Andrém Sá ve třech setech.[8][3]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 3 (1–2)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.červenec 2018Newport, Spojené státytrávaSalvador Marcelo ArévaloIzrael Jonatan Erlich
Nový Zéland Artem Sitak
1–6, 2–6
Vítěz1.srpen 2018Los Cabos, MexikotvrdýSalvador Marcelo ArévaloUSA Taylor Fritz
Austrálie Thanasi Kokkinakis
6–4, 6–4
Finalista2.červenec 2019Newport, Spojené státytrávaSalvador Marcelo ArévaloŠpanělsko Marcel Granollers
Ukrajina Serhij Stachovskyj
7–6(12–10), 4–6, [11–13]
Finalista3.říjen 2022Soul, Jižní KoreatvrdýKolumbie Nicolás BarrientosJižní Afrika Raven Klaasen
USA Nathaniel Lammons
1–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0 D; 26 Č)
Futures (4 D; 18 Č)

Dvouhra (4 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.únor 2013Tehuacán, MexikotvrdýFrancie Gianni Mina6–4, 1–6, 6–2
2.květen 2013Puebla, MexikotvrdýMexiko Miguel Gallardo Valles6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–1)
3.květen 2013Puebla, MexikotvrdýUSA Adam El Mihdawy7–6(7–5), 1–6, 6–3
4.květen 2014Morelia, MexikotvrdýKolumbie Eduardo Struvay6–3, 6–3

Čtyřhra (44 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2004México, MexikotvrdýMexiko Santiago GonzálezMexiko Juan Manuel Elizondo
Mexiko Óscar Zarzosa
6–3, 6–2
2.srpen 2006Tuxtla Gutiérrez, MexikotvrdýMexiko Bruno RodríguezArgentina Alejandro Correa
USA Geoffrey Gehrke
6–4, 6–2
3.duben 2010Fortaleza, BrazílieantukaMexiko Luis Díaz BarrigaBrazílie Franco Ferreiro
Brazílie Fernando Romboli
6–7(5–7), 7–6(7–2), [10–6]
4.květen 2010Teresina, BrazílieantukaMexiko Luis Díaz BarrigaBrazílie Alexandre Bonatto
Brazílie José Pereira
6–4, 3–6, [10–7]
5.květen 2010Juiz de Fora, BrazílieantukaMexiko Luis Díaz BarrigaBrazílie Gustavo Junqueira de Andrade
Brazílie Thales Turini
6–2, 6–0
6.září 2010Terst, ItálieantukaMexiko Luis Díaz BarrigaItálie Marco Bortolotti
Itálie Alessandro Giannessi
7–5, 6–3
7.2010Acapulco, MexikoantukaMexiko Luis Díaz BarrigaGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Ekvádor Iván Endara
6–2, 6–3
8.leden 2011México, MexikotvrdýMexiko Luis Díaz BarrigaMexiko Mauricio Astorga
Mexiko Miguel Gallardo Valles
6–4, 7–6(7–5)
9.květen 2012Morelia, MexikotvrdýMexiko Bruno RodríguezNový Zéland Marvin Barker
Austrálie Chris Letcher
6–4, 6–2
10.květen 2012Puebla, MexikotvrdýMexiko Alejandro Moreno FigueroaSalvador Marcelo Arévalo
Kolumbie Felipe Mantilla
6–2, 7–5
11.červen 2012Unterföhring, NěmeckoantukaMexiko Bruno RodríguezNěmecko Dominik Meffert
Německo Michael Spegel
3–6, 6–2, [10–7]
12.červenec 2012Hannover, NěmeckoantukaMexiko Alejandro Moreno FigueroaNěmecko Maximilian Dinslaken
Německo George von Massow
1–6, 6–3, [10–7]
13.červenec 2012Dortmund, NěmeckoantukaMexiko Alejandro Moreno FigueroaNěmecko Patrick Pradella
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 6–4, [10–7]
14.září 2012Manzanillo, MexikotvrdýSalvador Marcelo ArévaloGuatemala Christopher Díaz Figueroa
Barbados Darian King
6–1, 7–5
15.květen 2013Puebla, MexikotvrdýMexiko Alejandro Moreno FigueroaKanada George Jecminek
USA Kirill Kasyanov
5–7, 6–2, [10–7]
1.březen 2014Guadalajara, MexikotvrdýMexiko César RamírezNěmecko Andre Begemann
Austrálie Matthew Ebden
6–4, 6–2
16.duben 2014Querétaro, MexikotvrdýMexiko César RamírezUSA Kevin King
Jižní Afrika Dean O'Brien
6–3, 7–5
17.květen 2014Córdoba, MexikotvrdýMexiko César RamírezUSA Kevin King
Jižní Afrika Dean O'Brien
7–6(7–1), 6–1
18.květen 2014Morelia, MexikotvrdýMexiko César RamírezPeru Mauricio Echazú
Peru Jorge Brian Panta
7–6(7–3), 6–3
2.květen 2015Cali, KolumbieantukaBrazílie Marcelo DemolinerEkvádor Emilio Gómez
Venezuela Roberto Maytín
6–1, 6–2
3.červen 2016Milán, ItálieantukaUSA Max SchnurItálie Alessandro Motti
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
1–6, 7–6(7–4), [10–5]
4.červenec 2017Medellín, KolumbieantukaBarbados Darian KingChile Nicolás Jarry
Ekvádor Roberto Quiroz
6–4, 6–4
5.září 2017Quito, EkvádorantukaSalvador Marcelo ArévaloChile Nicolás Jarry
Ekvádor Roberto Quiroz
4–6, 6–4, [10–7]
6.září 2017Bogotá, KolumbieantukaSalvador Marcelo ArévaloChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
6–3, 3–6, [10–6]
7.září 2017Cary, Spojené státytvrdýSalvador Marcelo ArévaloLotyšsko Miķelis Lībietis
USA Dennis Novikov
6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6]
8.říjen 2017Cali, KolumbieantukaSalvador Marcelo ArévaloPeru Sergio Galdós
Brazílie Fabrício Neis
6–3, 6–4
9.říjen 2017Lima, PeruantukaSlovinsko Blaž RolaPortugalsko Gonçalo Oliveira
Polsko Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
10.listopad 2017Guayaquil, EkvádorantukaSalvador Marcelo ArévaloBolívie Hugo Dellien
Bolívie Federico Zeballos
6–1, 6–7(7–9), [10–6]
11.duben 2018San Luis Potosí, MexikoantukaSalvador Marcelo ArévaloSpojené království Jay Clarke
Německo Kevin Krawietz
6–1, 6–4
12.duben 2018Guadalajara, MexikotvrdýSalvador Marcelo ArévaloSpojené království Brydan Klein
Jižní Afrika Ruan Roelofse
7–6(7–3), 7–5
13.květen 2018Lisabon, PortugalskoantukaSalvador Marcelo ArévaloPolsko Tomasz Bednarek
USA Hunter Reese
6–3, 3–6, [10–1]
14.říjen 2018Santo Domingo, Dominikánská republikatvrdýIndie Leander PaesUruguay Ariel Behar
Ekvádor Roberto Quiroz
4–6, 6–3, [10–5]
15.duben 2019San Luis Potosí, MexikoantukaSalvador Marcelo ArévaloUruguay Ariel Behar
Ekvádor Roberto Quiroz
1–6, 6–4, [12–10]
16.srpen 2019Aptos, Spojené státytvrdýSalvador Marcelo ArévaloUSA Nathan Pasha
USA Max Schnur
5–7, 6–3, [10–8]
17.leden 2020Bangkok, ThajskotvrdýEkvádor Gonzalo EscobarČína Čang Ze
Čína Kung Mao-sin
6–3, 6–3
18.duben 2021Salinas, EkvádortvrdýBrazílie Fernando RomboliEkvádor Diego Hidalgo
Tunisko Skander Mansouri
7-5, 4–6, [10-2]
19.duben 2022San Luis Potosí, MexikoantukaKolumbie Nicolás BarrientosVenezuela Luis David Martínez
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(13–11), 6–2
20.duben 2022Aguascalientes, MexikoantukaKolumbie Nicolás BarrientosPortugalsko Gonçalo Oliveira
Indie Divij Šaran
7–5, 6–3
21.květen 2022Heilbronn, NěmeckoantukaKolumbie Nicolás BarrientosNizozemsko Jelle Sels
Nizozemsko Bart Stevens
7–5, 6–3
22.květen 2022Tunis, TuniskoantukaKolumbie Nicolás BarrientosRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
6–7(3–7), 6–3, [11–9]
23.květen 2022Forlì, ItálieantukaKolumbie Nicolás BarrientosFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
7–5, 4–6, [10–4]
24.říjen 2022Kwangdžu, Jižní KoreatvrdýKolumbie Nicolás BarrientosIndie Juki Bhambri
Indie Saketh Myneni
2–6, 6–3, [10–6]
25.březen 2023Puerto Vallarta, MexikotvrdýUSA Robert GallowayŠvédsko André Göransson
Japonsko Ben McLachlan
3–0skreč
26.duben 2023Ostrava, ČeskoantukaUSA Robert GallowayArgentina Guido Andreozzi
Argentina Guillermo Durán
7–5, 7–6(7–5)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miguel Ángel Reyes-Varela na anglické Wikipedii.

  1. a b c Miguel Angel Reyes-Varela | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  3. a b c d Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  4. Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  5. Erlich Notches 20th Title, Teams With Sitak For Newport Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Los Cabos Crowns A Homegrown Champ [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Granollers/Stakhovsky Clinch Newport Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Miguel Angel Reyes-Varela | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Guatemala.svg
The flag of Guatemala, official since 1871.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Reyes Varela RG19 (1) (48199104077).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Reyes Varela RG19 (1)