Mihai Bodnar-Bodnărescu

Mihai Bodnar-Bodnărescu
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození8. října 1816
Gălănești
Úmrtí15. října 1867 (ve věku 51 let)
Gălănești
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mihai Bodnar-Bodnărescu (říjen[1] 1816[2]1867[2]) byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Patřil do vlivného rodu Bodnarů, do něhož náleželi mj. Nicolae Bodnar (1777–1846), který bojoval v rakouské armádě, Miron Bodnărescu (katolický biskup ve Lvově) nebo básník a spisovatel Samson Bodnărescu (1840–1901).[3] Roku 1849 se uvádí jako Michael Bodnar, majitel hospodářství v obci Voitinel (Woytinell).[4][5]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Vydal veřejné prohlášení nazvané Našim bratrům rolníkům v Bukovině.[6] V prohlášení se kromě požadavků na rolnické svobody podporovalo rovněž oddělení Bukoviny od Haliče.[3]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rădăuți. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[7] Řadil se ke sněmovní levici.[8] Patřil mezi čtyři bukovinské poslance rumunské národnosti.[9] Podle jiného zdroje ale Bodnar-Bodnărescu společně s poslancem Mironem Ciupercovici byli jedinými uvědomělými Rumuny (na rozdíl od ostatních poslanců z Bukoviny, rumunských i ukrajinských, rovněž byli tito dva jako jediní gramotní). Nepodpořil zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce a žádali ho o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče.[10]

Po rozpuštění parlamentu byl aktivní ve veřejném životě své rodné obce. V roce 1850 se spolupodílel na založení prvních soukromých škol v okolí Gălănești.[11]

Odkazy

Reference

  1. Opere, Colecția "Opere fundamentale". [s.l.]: Fundaţia Naţională pentru Ştiinţă şi Artă, 2010. Dostupné online. ISBN 9789737934840. S. 37. (rumunsky) 
  2. a b MIHAI IACOBESCU, Mihai Bodnar-Bodnărescu (1816–1867) [online]. institutulbucovina.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky, německy) [nedostupný zdroj]
  3. a b Eminescu la Gălăneşti [online]. ecomunitate.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) [nedostupný zdroj]
  4. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy) 
  5. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 71. (německy) 
  6. BECK, Erich. Bibliographie zur Kultur und Landeskunde der Bukowina 1976-1990: mit Nachträgen zu den Jahren 1966-1975. [s.l.]: Otto Harrassowitz Verlag, 1999. 843 s. Dostupné online. ISBN 9783447038584. S. 159. (rumunsky, německy) 
  7. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  8. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  9. Revolutia din 1848 [online]. Boianul din Bucovina by Florin Dyrda [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) 
  10. van DRUNEN, H. F.: «A sanguine bunch». Regional identification in Habsburg Bukovina, 1774-1919 [online]. dare.uva.nl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Gălăneşti şi Samson Bodnărescu [online]. ecomunitate.ro [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky) [nedostupný zdroj]