Miho Takagiová

Miho Takagiová
(c) Sasha Krotov at the Wikimedia Commons, CC BY 3.0 Miho Takagiová (2013)
Rodné jméno	髙木 美帆 Takagi Miho
Datum narození	22. května 1994 (28 let)
Místo narození	Makubecu, Japonsko
Příbuzní	Nana Takagiová (sourozenec)
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentace	od 2009
Světový pohár	od 2010
Status	aktivní
Celková vítězství Světového poháru
Grand World Cup	1 (17/18)
1500 m	2 (17/18, 21/22)
Stíh. závod	4 (15/16–18/19)
Infobox aktualizován dne 15. března 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Rychlobruslení na ZOH
zlato	2018 Pchjongčchang	stíh. závod
zlato	2022 Peking	1000 m
stříbro	2018 Pchjongčchang	1500 m
stříbro	2022 Peking	500 m
stříbro	2022 Peking	1500 m
stříbro	2022 Peking	stíh. závod
bronz	2018 Pchjongčchang	1000 m
Mistrovství světa
zlato	2015 Heerenveen	stíh. závod
zlato	2018 Amsterdam	víceboj
zlato	2019 Inzell	stíh. závod
zlato	2020 Hamar	sprint
zlato	2020 Salt Lake City	stíh. závod
stříbro	2016 Kolomna	stíh. závod
stříbro	2017 Kangnung	stíh. závod
stříbro	2019 Calgary	víceboj
stříbro	2019 Heerenveen	sprint
stříbro	2019 Inzell	1500 m
stříbro	2022 Hamar	víceboj
bronz	2016 Kolomna	hrom. start
bronz	2017 Hamar	víceboj
bronz	2017 Kangnung	1500 m
bronz	2020 Salt Lake City	1000 m

Miho Takagiová (japonsky 髙木 美帆, Takagi Miho; * 22. května 1994 Makubecu) je japonská rychlobruslařka.

Na juniorském světovém šampionátu startovala poprvé v roce 2009, kdy získala stříbrnou medaili ze stíhacího závodu družstev. Společně s japonským týmem dokázala tento cenný kov obhájit i v letech 2010, 2011 a 2012, přičemž na MSJ 2013 v této disciplíně Japonky zvítězily. Startovala na Zimních olympijských hrách 2010 (1000 m – 35. místo, 1500 m – 23. místo, ve stíhacím závodě družstev byla náhradnicí). Ve Světovém poháru závodí od sezóny 2010/2011; v roce 2011 se představila i na svém prvním seniorském Mistrovství světa. Na juniorských světových šampionátech v letech 2012 a 2013 vybojovala v individuálních závodech celkem sedm medailí (z toho čtyři zlaté). První seniorský cenný kov si přivezla z MS 2015, kde japonský tým vyhrál stíhací závod družstev. O rok později skončilo japonské družstvo druhé, sama navíc v závodě s hromadným startem získala bronzovou medaili. Na světovém šampionátu 2017 obhájila s japonským týmem stříbro ve stíhacím závodě družstev a vybojovala bronz na distanci 1500 m. Z Mistrovství světa ve víceboji si téhož roku přivezla bronzovou medaili.

Na Zimních olympijských hrách 2018 se v závodě na 3000 m umístila na pátém místě, na poloviční trati si dobruslila pro stříbro, na distanci 1000 m vybojovala bronz a ve stíhacím závodě družstev získala zlatou medaili. O několik týdnů později zvítězila ve víceboji na Mistrovství světa 2018. V sezóně 2017/2018 zvítězila ve Světovém poháru v celkovém hodnocení Grand World Cupu a v celkové klasifikaci stíhacích závodů družstev a závodů na 1500 m. Z MS 2019 si přivezla zlato se stíhacího závodu družstev a stříbro z distance 1500 m. Na sprinterském světovém šampionátu 2019 i světovém šampionátu ve víceboji 2019 vybojovala stříbrné medaile. Na MS 2020 obhájila prvenství ve stíhacím závodě družstev a získala bronz na kilometrové trati, následně vyhrála Mistrovství světa ve sprintu 2020. Na ZOH 2022 vyhrála závod na 1000 m, obhájila stříbrnou medaili na distanci 1500 m a stříbro také vybojovala na trati 500 m a ve stíhacím závodě družstev, kromě toho byla šestá v závodě na 3000 m. Krátce poté získala stříbrnou medaili na Mistrovství světa ve víceboji 2022 a v sezóně 2021/2022 také vyhrála celkové hodnocení Světového poháru v závodech na 1500 m.

Její sestra Nana Takagiová je rovněž rychlobruslařka.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miho Takagiová na Wikimedia Commons
• Miho Takagiová na SpeedSkatingNews.info (anglicky)
• Miho Takagiová v databázi Olympedia (anglicky)