Mihoukovice

Mihoukovice
Mihoukovická cesta a kaplička
Mihoukovická cesta a kaplička
Lokalita
Charaktermístní část
ObecBudišov
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel107 (2021)[1]
Katastrální územíBudišov (0 km²)
Nadmořská výška476 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů58 (2011)[2]
Mihoukovice
Další údaje
Kód části obce15482
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihoukovice (s předložkou 2. pád do Mihoukovic, 6. pád v Mihoukovicích) jsou vesnice, místní část městyse Budišova. K Mihoukovicím přísluší také osada Rejdůveň, kterou prochází silnice z Budišova na Kamennou. Mihoukovice a Rejdůveň čítají společně 107[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Mihoukovice (spolu s osadou Rejdůveň) jsou částí Budišova, oddělenou tokem Kundelovského potoka, na východ od vlastního Budišova a na jih od kopce Kněžského (507 m n. m.). Leží jižně od silnice č. II/390, na niž jsou napojeny silnicí č. III/3906, vedoucí od Budišova přes Pyšel na Ocmanice a Náměšť nad Oslavou.

Název

Původ názvu vesnice zatím nebyl uspokojivě vysvětlen (vznik z údajného staršího tvaru Mihulkovice je nepravděpodobný).[3]

Historie

Jižně od Mihoukovic, poblíž potoka napájejícího rybník Pyšelák bylo nalezeno paleolitické retušované škrabadlo z pazourku.[4]

První písemná zmínka o Mihoukovicích pochází z roku 1798. Tohoto roku byly založeny na místě lesa jako osada Budišova. Stalo se tak z rozhodnutí Joachyma rytíře Stettenhofen. Ten je pojmenoval podle šlechtického přídomku své manželky Františky z Mihoukovic, svobodné paní z Schoenewitzu. Vedle Mihoukovic založil i další dvě vesnice: Klementice (1799) a Jáchymov (1798).[5]

Mihoukovická kaplička byla vysvěcena roku 1898. Elektřina byla do vesnice zavedena roku 1926, asfaltová silnice pak v letech 19321933. Téhož roku byl v Mihoukovicích ustaven samostatný hasičský sbor; hasičská zbrojnice byla otevřena roku 1936.[5]

Územněsprávně byly Mihoukovice od roku 1869 vedeny jako osada, resp. část obce Budišova.[6]

Vývoj počtu obyvatel Mihoukovic[7]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel185196230229235244209184200202170133124

Osobnosti

  • Josef Slabý (1911–?), stavitel a vodohospodář
  • Vlastimil Zejda (Vladislav Zejda, 1934–), pilot a plachtař

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 63, 64.
  4. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  5. a b Budišovský zpravodaj. 1999, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25.  Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 316. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Literatura

  • PALAS, Karel. Joachym rytíř Stettenhofen. In: Vladimír Němeček. Budišov u Třebíče – městečko Vysočiny. Budišov u Třebíče: Místní národní výbor, 1968.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Overview of road in Mihoukovice, Budišov, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na silnici v Mihoukovicích, Budišov, okr. Třebíč.