Mihoukovice

Mihoukovice
Mihoukovická cesta a kaplička
Mihoukovická cesta a kaplička
Lokalita
Charaktermístní část
ObecBudišov
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel107 (2021)[1]
Katastrální územíBudišov (0 km²)
Nadmořská výška476 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů58 (2011)[2]
Mihoukovice
Další údaje
Kód části obce15482
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihoukovice (s předložkou 2. pád do Mihoukovic, 6. pád v Mihoukovicích) jsou vesnice, místní část městyse Budišova. K Mihoukovicím přísluší také osada Rejdůveň, kterou prochází silnice z Budišova na Kamennou. Mihoukovice a Rejdůveň čítají společně 107[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Mihoukovice (spolu s osadou Rejdůveň) jsou částí Budišova, oddělenou tokem Kundelovského potoka, na východ od vlastního Budišova a na jih od kopce Kněžského (507 m n. m.). Leží jižně od silnice č. II/390, na niž jsou napojeny silnicí č. III/3906, vedoucí od Budišova přes Pyšel na Ocmanice a Náměšť nad Oslavou.

Název

Původ názvu vesnice zatím nebyl uspokojivě vysvětlen (vznik z údajného staršího tvaru Mihulkovice je nepravděpodobný).[3]

Historie

Jižně od Mihoukovic, poblíž potoka napájejícího rybník Pyšelák bylo nalezeno paleolitické retušované škrabadlo z pazourku.[4]

První písemná zmínka o Mihoukovicích pochází z roku 1798. Tohoto roku byly založeny na místě lesa jako osada Budišova. Stalo se tak z rozhodnutí Joachyma rytíře Stettenhofen. Ten je pojmenoval podle šlechtického přídomku své manželky Františky z Mihoukovic, svobodné paní z Schoenewitzu. Vedle Mihoukovic založil i další dvě vesnice: Klementice (1799) a Jáchymov (1798).[5]

Mihoukovická kaplička byla vysvěcena roku 1898. Elektřina byla do vesnice zavedena roku 1926, asfaltová silnice pak v letech 19321933. Téhož roku byl v Mihoukovicích ustaven samostatný hasičský sbor; hasičská zbrojnice byla otevřena roku 1936.[5]

Územněsprávně byly Mihoukovice od roku 1869 vedeny jako osada, resp. část obce Budišova.[6]

Vývoj počtu obyvatel Mihoukovic[7]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel185196230229235244209184200202170133124

Osobnosti

  • Josef Slabý (1911–?), stavitel a vodohospodář
  • Vlastimil Zejda (Vladislav Zejda, 1934–), pilot a plachtař

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 63, 64.
  4. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  5. a b Budišovský zpravodaj. 1999, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25.  Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 316. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Literatura

  • PALAS, Karel. Joachym rytíř Stettenhofen. In: Vladimír Němeček. Budišov u Třebíče – městečko Vysočiny. Budišov u Třebíče: Místní národní výbor, 1968.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihoukovice na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Overview of road in Mihoukovice, Budišov, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na silnici v Mihoukovicích, Budišov, okr. Třebíč.