Mihule říční

Mihule říční
	Mihule říční
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Řád	mihule (Petromyzontiformes);
Čeleď	mihulovití (Petromyzontidae);
Rod	mihule (Lampetra);
Binomické jméno
	Lampetra fluviatilis; (Linné, 1758)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihule říční (Lampetra fluviatilis) je živočich z třídy mihulí. Žije v celé Evropě, od Středozemního moře po finská jezera. Parazituje na rybách.

Popis

Mihule říční dorůstá maximální délky asi 40 centimetrů. Má tmavě modrý až šedozelený hřbet a boky. Břicho je stříbřitě bílé. Během tření dostává tělo bronzový nádech.

Život a potrava

Mihule říční se hojně vyskytují při evropských březích od jižní Skandinávie po jižní Evropu. Vyskytuje se ve Středozemním i v Baltském moři. Sladkovodní forma je známa i z Ladožského a Oněžského jezera. V ČR její výskyt v současné době není, ale ještě koncem 20. století táhla do ČR tato mihule hojně Labem ze Severního moře. Vlivem vodních staveb a průmyslového znečištění vodních toků její tahy ustaly.

V září až listopadu vystupuje z moře vysoko proti proudu řek až do horních toků. Od února do května se tře. Za tahu nepřijímá potravu a po vytření hyne. Larvální stadium trvá 3 až 4 roky; slepé larvy se nazývají minohy, nemají přísavku a žijí v nánosech bahna na dně potoků a v klidnějších zátočinách. Živí se rozpadajícími organickými látkami. Když dosáhnou délky okolo 15 centimetrů, tak se mění v typické mihule s očima a charakteristickou ústní nálevkou. Táhnou v březnu po proudu řek do moře. Cizopasí na drobnějších mořských rybách (mladých sledích apod.).^[2]

Odkazy

Reference

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
↑ ČIHAŘ, Jiří; MALÝ, Jiří. Sladkovodní ryby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1978.

Literatura

BARUŠ, Vlastimil; OLIVA, Ota, a kolektiv. Mihulovci – Petromyzontes a ryby – Osteichthyes. 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. (Fauna ČR a SR; sv. 28/1). ISBN 80-200-0500-5. Kapitola Lampetra fluviatilis, s. 54–61.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mihule říční na Wikimedia Commons
BioLib.cz – Lampetra fluviatilis (mihule říční) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Mihule říční – atlas ryb on-line Archivováno 26. 1. 2018 na Wayback Machine.

[b17557cb30c268bc867d75a8fdffce0bf2e77c74-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

[2] ČIHAŘ, Jiří; MALÝ, Jiří. Sladkovodní ryby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1978.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály