Mikaela Shiffrinová
Mikaela Shiffrinová | |
---|---|
Mikaela Shiffrinová, 2016 | |
Datum narození | 13. března 1995 (29 let) |
Místo narození | Vail, Colorado, Spojené státy americké |
Výška | 170 cm |
Hmotnost | 66 kg |
Sportovní informace | |
Sport | alpské lyžování |
Klub | Burke Mtn Academy |
Lyže | Atomic |
Světový pohár v alpském lyžování | |
Debut | 11. března 2011 (v 15 letech) |
Počet výher | 88 (53 slalom, 21 obří sl., 5 paral. sl., 5 super-G, 3 sjezd, 1 komb.) |
Stupně vítězů | 138 (76 slalom, 38 obří sl., 10 super-G, 7 paral. sl., 6 sjezd, 1 komb.) |
Velký glóbus | 5 (2017, 2018, 2019, 2022, 2023) |
Malý glóbus | 10 (slalom: 2013–15, 2017–19, 2023 obří slalom: 2019, 2023 Super-G: 2019) |
Medaile v alpském lyžování | |
Olympijské hry | 2 – 1 – 0 |
Mistrovství světa | 7 – 4 – 3 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. března 2023
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Shiffrinová po zisku stříbra v Super-G na MS 2023 | ||
Alpské lyžování na ZOH | ||
zlato | 2014 Soči | slalom |
zlato | 2018 Pchjongčchang | obří slalom |
stříbro | 2018 Pchjongčchang | superkombinace |
Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
zlato | 2013 Schladming | slalom |
zlato | 2015 Beaver Creek / Vail | slalom |
zlato | 2017 Svatý Mořic | slalom |
zlato | 2019 Åre | super-G |
zlato | 2019 Åre | slalom |
zlato | 2021 Cortina d'Ampezzo | superkombinace |
zlato | 2023 Méribel | obří slalom |
stříbro | 2017 Svatý Mořic | obří slalom |
stříbro | 2021 Cortina d'Ampezzo | obří slalom |
stříbro | 2023 Méribel | slalom |
stříbro | 2023 Méribel | super-G |
bronz | 2019 Åre | obří slalom |
bronz | 2021 Cortina d'Ampezzo | super-G |
bronz | 2021 Cortina d'Ampezzo | slalom |
Světový pohár (velký křišťálový glóbus) | ||
zlato | SP 2017 | celkově |
zlato | SP 2018 | celkově |
zlato | SP 2019 | celkově |
zlato | SP 2022 | celkově |
zlato | SP 2023 | celkově |
Mistrovství světa juniorů | ||
bronz | 2011 Crans Montana | slalom |
Mikaela Pauline Shiffrinová (nepřechýleně Shiffrin, * 13. března 1995 Vail, Colorado) je americká alpská lyžařka specializující se především na točivé disciplíny – obří slalom a slalom. Na olympiádě v Soči v roce 2014 se stala nejmladší olympijskou vítězkou v historii slalomových závodů, když triumfovala ve věku 18 let a 345 dní.[1][2][3][4] Druhé zlato přidala v obřím slalomu na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.[5] Ve Světovém poháru drží historický rekord 95 vyhraných závodů, když v březnu 2023 překonala 86 výher Ingemara Stenmarka. V obřím slalomu Mistrovství světa 2023 se posedmé stala světovou šampionkou. Jako první lyžař získala zlatou medaili na šestém mistrovství světa v řadě a stala se první ženou se čtyřmi cennými kovy z obřího slalomu.[6] Zisk čtrnácté medaile v šestnáctém odjetém závodu mistrovství světa z ní učinil nejúspěšnějšího lyžaře moderní éry.[7]
Na světovém šampionátu 2013 ve Schladmingu vybojovala jako sedmnáctiletá titul mistryně světa ve slalomu. O dva roky později na Mistrovství světa 2015 v Beaver Creeku a Vailu získala druhé slalomové zlato a v 19 letech se stala nejmladší obhájkyni světového prvenství. Ve Svatém Mořici 2017 zkompletovala zlatý hattrick, když opět zvítězila ve slalomu a stříbrnou medaili přidala z obřího slalomu. Na MS 2019 v Åre vybojovala bronz v obřím slalomu a zlaté kovy vyhrála ze super-G a slalomu, v němž jako první alpský lyžař historie ovládla čtyřikrát za sebou stejnou disciplínu. Ze světového šampionátu 2021 v Cortině d'Ampezzo si odvezla kompletní medailovou sadu, když vyhrála superkombinaci, druhá skončila v obřím slalomu a třetí v super-G a ve slalomu. Na MS 2023 v Courchevelu a Méribelu triumfovala v obřím slalomu a druhá dojela ve slalomu a super-G. Jako první americký lyžař si připsala sedm mistrovských titulů, když druhý Ted Ligety vybojoval pět zlatých. Celkem získala čtrnáct medailí, druhý nejvyšší počet ze všech lyžařů za Christl Cranzovou z 30. let 20. století, kdy se šampionáty konaly každoročně s malou konkurencí závodníků.
V sezónách 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019, 2021/2022 a 2022/2023 vyhrála celkové hodnocení ženského Světového poháru. Řadí se tak mezi pět amerických lyžařů, kteří triumfovali v celkové klasifikaci. Mezi ženami je na celkovém 2. místě za šestinásobnou šampionkou série Annemarii Moserovou-Pröllovou.[8] K pěti velkým křišťálovým glóbům přidala deset malých, z toho sedm za sezónní triumfy ve slalomu z let 2013, 2014, 2015, 2017, 2018, 2019 a 2023, rovněž tak v super-G 2019 a v obřím slalomu 2019 a 2023.
V prosinci 2018 se stala prvním alpským lyžařem v historii, který zkompletoval výhry ze všech šesti disciplín Světového poháru FIS.[9] V témže měsíci – ve 23 letech a 9 měsících – pokořila jako nejmladší lyžař bez rozdílu pohlaví hranici padesáti vítězných závodů. Triumfem z prosincového slalomu v Semmeringu 2018 se také stala prvním lyžařem, jenž vyhrál patnáct závodů během jednoho kalendářního roku a 36. výhrou ve slalomu na čele ženských statistik vystřídala Marlies Schildovou.[10] V sezóně 2018/2019 pokořila třicetiletý rekord bez rozdílu pohlaví, čtrnácti vítězných závodů Vreni Schneiderové, když jich během jedné sezóny vyhrála sedmnáct. V lednu 2022 ovládla slalom ve Schladmingu a 47. slalomovou výhrou překonala Stenmarkův absolutní rekord počtu vítězství v jedné disciplíně Světového poháru, když Švéd vyhrál 46 obřích slalomů.[11] Vítězstvím v kronplatzském obřím slalomu během ledna 2023 dosáhla rekordní 83. výhry v ženském Světovém poháru. Na čele historických statistik se tak odpoutala od Lindsey Vonnové.[12][13] V březnu 2023 pak ovládla aarský slalom znamenající 87. vítězný závod ve Světovém poháru, čímž překonala Stenmarkův historický rekord z roku 1989.[14][15]
Do října 2023 ve Světovém poháru zvítězila v osmdesáti osmi závodech, z toho v padesáti třech slalomech, dvaceti jedna obřích slalomech, pěti paralelních slalomech (včetně dvou městských závodů), pěti superobřích slalomech, třech sjezdech a v jedné superkombinaci.[10]
Sportovní kariéra
2011–2012
Ve Světovém poháru debutovala v patnácti letech, což byla dle regulí Mezinárodní lyžařské federace minimální věková hranice pro start závodníka. Stalo se tak 11. března 2011 v soutěži obřího slalomu, konané ve Špindlerově Mlýně. V dubnu téhož roku, krátce po šestnáctých narozeninách, zvítězila na mistrovství Spojených států ve slalomu, konaném v coloradském Winter Parku, a stala se tak nejmladším americkým lyžařem v historii, který vyhrál národní šampionát.[16]
V ročníku Světového poháru 2011–2012 si 29. prosince 2011 dojela z lienzkého slalomu pro premiérové umístění na pódiu, když skončila na třetím místě. V prvním kole startovala až jako čtyřicátá. V polovině trati ztratila chránič holenní kosti na levé noze a v průběžném pořadí jí patřila dvanáctá pozice. Ve druhém kole pak zajela nejrychlejší čas, čímž se posunula na konečnou bronzovou příčku.[17][18]
2013: Sedmnáctiletá světová šampionka
Ve své první úplné sezóně Světového poháru vyhrála malý křišťálový glóbus ve slalomu, když opanovala celkovou klasifikaci této disciplíny se ziskem 688 bodů.
V sedmnácti letech poprvé vyhrála závod Světového poháru, když v prosinci 2012 triumfovala v nočním slalomu, který se odehrával ve švédském Åre.[19] Stala se tak druhým nejmladším americkým alpským lyžařem, jenž dokázal zvítězit v události Světového poháru. V tomto parametru zaostala pouze za Judy Nagelovou, která v sezóně 1969 vyhrála ve věku sedmnácti let a pěti měsíců.[20] Druhý triumf následoval po čtrnácti dnech, když byla nejrychlejší opět v nočním slalomu, tentokrát proběhlém v chorvatské metropoli Záhřebu.[21] Třetí titul ze Světového poháru přidala o jedenáct dnů později, slalomem jetém v rakouském Flachau.[22]
Na únorovém Světovém šampionátu 2013 v rakouském Schladmingu se stala mistryní světa ve slalomu. Jako sedmnáctiletá tak byla nejmladší světovou šampiónkou od roku 1985, kdy triumfovala také sedmnáctiletá Američanka Diann Roffeová. Po dojetí sdělila: „Ještě to pořádně nechápu a nevím, jestli to vůbec někdy pochopím. Byla jsem před závodem dost nervózní a v prvním kole měla těžké nohy. Ve druhém to zafungovalo lépe.“[23]
Do posledního slalomu sezóny ve švýcarském Lenzerheide, konaného 16. března 2013, vstupovala jako druhá žena slalomové soutěže se ztrátou sedmi bodů na vítězku celkové klasifikace poháru Slovinku Tinu Mazeovou. První kolo ovládla Slovinka a před Shiffrinovou na čtvrté pozici měla náskok 1,17 sekundy. Ve druhém kole však Američanka, tři dny po svých osmnáctých narozeninách, podala nejlepší výkon ze všech závodnic a vyhrála druhou polovinu i celý závod. Mazeová, která startovala jako poslední měla ještě na posledním měřeném mezičase náskok čtrnácti setin sekundy, který prohospodařila a do cíle dojela na třetím místě se ztrátou třicet pět setin sekundy. V sezónním hodnocení slalomu Světového poháru tak malý glóbus obdržela Shiffrinová se ziskem 688 bodů, když na ni Slovinka zaostala o třicet tři bodů.[24]
2015: Obhajoba titulu mistryně světa
Na únorovém Mistrovství světa 2015, konaném v Beaver Creeku a Vailu, vybojovala ve slalomovém závodu titul mistryně světa. Po MS 2013 a ZOH 2014 tak vyhrála třetí slalom na vrcholné akci za sebou. Stále jako teenagerka se stala nejmladší obhájkyní trofeje mistryně světa. Poprvé od Janici Kostelićové vyhrála úřadující olympijská vítězka i světový šampionát. Po Kosteličové (2003, 2005) a Christel Cranzové (1938, 1939) dokázala jako třetí lyžařka obhájit slalomové prvenství.[25][26]
Světový pohár
Sezónní vítězství – křišťálové glóby
- 15 vítězství – (5 celkem, 7 slalom, 1 Super-G, 2 obří slalom)
Sezóna | |
Disciplína | |
2013 | slalom |
---|---|
2014 | |
2015 | |
2017 | celkově |
slalom | |
2018 | celkově |
slalom | |
2019 | celkově |
slalom | |
Super-G | |
obří slalom | |
2022 | celkově |
2023 | celkově |
slalom | |
obří slalom |
Stupně vítězů
Přehled
Slalom | Obří slalom | Sjezd | Super-G | Kombinace | Paralel. sl. | Celkem | |
Výhry | 58 | 22 | 4 | 5 | 1 | 5 | 95 |
Pódium | 82 | 42 | 7 | 10 | 1 | 7 | 148 |
Závody
Umístění na stupních vítězů | ||||
Sezóna | datum | místo konání | disciplína | umístění |
2012 | 29. prosince 2011 | Lienz, Rakousko | slalom | 3. |
2013 (4 vítězství) | 10. listopadu 2012 | Levi, Finsko | slalom | 3. |
20. prosince 2012 | Åre, Švédsko | slalom | 1. | |
4. ledna 2013 | Záhřeb, Chorvatsko | slalom | 1. | |
15. ledna 2013 | Flachau, Rakousko | slalom | 1. | |
29. ledna 2013 | Moskva, Rusko | paralelní slalom | 3. | |
10. března 2013 | Ofterschwang, Německo | slalom | 3. | |
16. března 2013 | Lenzerheide, Švýcarsko | slalom | 1. | |
2014 (5 vítězství) | 16. listopadu 2013 | Levi, Finsko | slalom | 1. |
1. prosince 2013 | Beaver Creek, USA | obří slalom | 2. | |
28. prosince 2013 | Lienz, Rakousko | obří slalom | 3. | |
29. prosince 2013 | slalom | 2. | ||
5. ledna 2014 | Bormio, Itálie | slalom | 1. | |
14. ledna 2014 | Flachau, Rakousko | slalom | 1. | |
8. března 2014 | Åre, Švédsko | slalom | 1. | |
15. března 2014 | Lenzerheide, Švýcarsko | slalom | 1. | |
2015 (6 vítězství) | 25. října 2014 | Sölden, Rakousko | obří slalom | 1. |
28. prosince 2014 | Kühtai, Rakousko | obří slalom | 3. | |
29. prosince 2014 | Kühtai, Rakousko | slalom | 1. | |
4. ledna 2015 | Záhřeb, Chorvatsko | slalom | 1. | |
13. ledna 2015 | Flachau, Rakousko | slalom | 3. | |
22. února 2015 | Maribor, Slovinsko | slalom | 1. | |
14. března 2015 | Åre, Švédsko | slalom | 1. | |
21. března 2015 | Méribel, Francie | slalom | 1. | |
2016 (5 vítězství) | 24. října 2015 | Sölden, Rakousko | obří slalom | 2. |
28. listopadu 2015 | Aspen, USA | slalom | 1. | |
29. listopadu 2015 | slalom | 1. | ||
15. února 2016 | Crans-Montana, Švýcarsko | slalom | 1. | |
6. března 2016 | Jasná, Slovensko | slalom | 1. | |
19. března 2016 | Svatý Mořic, Švýcarsko | slalom | 1. | |
Pouze vítězství | ||||
---|---|---|---|---|
2017 (11 vítězství) | 12. listopadu 2016 | Levi, Finsko | slalom | 1. |
27. listopadu 2016 | Killington, USA | slalom | 1. | |
11. prosince 2016 | Sestriere, Itálie | slalom | 1. | |
27. prosince 2016 | Semmering, Rakousko | obří slalom | 1. | |
28. prosince 2016 | obří slalom | 1. | ||
29. prosince 2016 | slalom | 1. | ||
8. ledna 2017 | Maribor, Slovinsko | slalom | 1. | |
31. ledna 2017 | Stockholm, Švédsko | paralelní slalom | 1. | |
26. února 2017 | Crans-Montana, Švýcarsko | kombinace | 1. | |
10. března 2017 | Squaw Valley, USA | obří slalom | 1. | |
11. března 2017 | slalom | 1. | ||
2018 (12 vítězství) | 26. listopadu 2017 | Killington, USA | slalom | 1. |
2. prosince 2017 | Lake Louise, Kanada | sjezd | 1. | |
19. prosince 2017 | Courchevel, Francie | obří slalom | 1. | |
20. prosince 2017 | paralelní slalom | 1. | ||
28. prosince 2017 | Lienz, Rakousko | slalom | 1. | |
1. ledna 2018 | Oslo, Norsko | paralelní slalom | 1. | |
3. ledna 2018 | Záhřeb, Chorvatsko | slalom | 1. | |
6. ledna 2018 | Kranjska Gora, Slovinsko | obří slalom | 1. | |
7. ledna 2018 | slalom | 1. | ||
9. ledna 2018 | Flachau, Rakousko | slalom | 1. | |
10. března 2018 | Ofterschwang, Německo | slalom | 1. | |
17. března 2018 | Åre, Švédsko | slalom | 1. | |
2019 (17 vítězství) | 17. listopadu 2018 | Levi, Finsko | slalom | 1. |
25. listopadu 2018 | Killington, USA | slalom | 1. | |
2. prosince 2018 | Lake Louise, Kanada | Super-G | 1. | |
8. prosince 2018 | Svatý Mořic, Švýcarsko | Super-G | 1. | |
9. prosince 2018 | paralelní slalom | 1. | ||
21. prosince 2018 | Courchevel, Francie | obří slalom | 1. | |
22. prosince 2018 | slalom | 1. | ||
29. prosince 2018 | Semmering, Rakousko | slalom | 1. | |
5. ledna 2019 | Záhřeb, Chorvatsko | slalom | 1. | |
15. ledna 2019 | Kronplatz, Itálie | obří slalom | 1. | |
20. ledna 2019 | Cortina d'Ampezzo, Itálie | Super-G | 1. | |
1. února 2019 | Maribor, Slovinsko | obří slalom | 1. | |
2. února 2019 | slalom | 1. | ||
19. února 2019 | Stockholm, Švédsko | paralelní slalom | 1. | |
9. března 2019 | Špindlerův Mlýn, Česko | slalom | 1. | |
16. března 2019 | Soldeu, Andorra | slalom | 1. | |
17. března 2019 | obří slalom | 1. | ||
2020 (6 vítězství) | 23. listopadu 2019 | Levi, Finsko | slalom | 1. |
1. prosince 2019 | Killington, USA | slalom | 1. | |
28. prosince 2019 | Lienz, Rakousko | obří slalom | 1. | |
29. prosince 2019 | slalom | 1. | ||
24. ledna 2020 | Bansko, Bulharsko | sjezd | 1. | |
26. ledna 2020 | Super-G | 1. | ||
2021 (3 vítězství) | 14. prosince 2020 | Courchevel, Francie | obří slalom | 1. |
12. ledna 2021 | Flachau, Rakousko | slalom | 1. | |
6. března 2021 | Jasná, Slovensko | slalom | 1. | |
2022 (5 vítězství) | 23. října 2021 | Sölden, Rakousko | obří slalom | 1. |
28. listopadu 2021 | Killington, USA | slalom | 1. | |
21. prosince 2021 | Courchevel, Francie | obří slalom | 1. | |
11. ledna 2022 | Schladming, Rakousko | slalom | 1. | |
16. března 2022 | Courchevel, Francie | sjezd | 1. | |
2023 (14 vítězství) | 19. listopadu 2022 | Levi, Finsko | slalom | 1. |
20. listopadu 2022 | slalom | 1. | ||
18. prosince 2022 | Svatý Mořic, Švýcarsko | Super-G | 1. | |
27. prosince 2022 | Semmering, Rakousko | obří slalom | 1. | |
28. prosince 2022 | obří slalom | 1. | ||
29. prosince 2022 | slalom | 1. | ||
4. ledna 2023 | Záhřeb, Chorvatsko | slalom | 1. | |
8. ledna 2023 | Kranjska Gora, Slovinsko | obří slalom | 1. | |
24. ledna 2023 | Kronplatz, Itálie | obří slalom | 1. | |
25. ledna 2023 | obří slalom | 1. | ||
28. ledna 2023 | Špindlerův Mlýn, Česko | slalom | 1. | |
10. března 2023 | Åre, Švédsko | obří slalom | 1. | |
11. března 2023 | slalom | 1. | ||
19. března 2023 | Soldeu, Andorra | obří slalom | 1. |
Konečné pořadí v sezónách
Sezóna | ||||||||
Věk | Celkové | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Paralelní sl. | |
2012 | 16 let | 43. | 17. | 49. | — | — | — | — |
2013 | 17 let | 5. | 19. | — | — | — | ||
2014 | 18 let | 6. | 6. | — | — | — | ||
2015 | 19 let | 4. | 3. | — | — | — | ||
2016 | 20 let | 10. | 4. | 21. | 39. | — | 23. | |
2017 | 21 let | 24. | 36. | 6. | ||||
2018 | 22 let | 28. | 5. | — | ||||
2019 | 23 let | 25. | 2 | |||||
2020 | 24 let | 7. | 5. | — | 20. | |||
2021 | 25 let | 4. | — | — | — | — | ||
2022 | 26 let | 26. | — | |||||
2023 | 27 let | 7. | 12. | — | ||||
Aktualizováno k 24. březnu 2023 |
Výsledky na vrcholných akcích
Mistrovství světa
Na světovém šampionátu poprvé startovala v rakouském Schladmingu v roce 2013. Nejprve obsadila 6. místo v obřím slalomu, aby o dva dny později na hoře Planai triumfovala v 17 letech ve slalomu.[23] Na Mistrovství světa 2015, konaném v rodném Vailu a Beaver Creeku, dokázala ve slalomovém závodu obhájit jako nejmladší závodnice titul mistryně světa.[25] Titulem ze superkombinace MS 2021 v Cortině se stala nejúspěšnějším americkým lyžařem v historii světových šampionátů, když překonala pět zlatých Teda Ligetyho a osm cenných kovů Lindsey Vonnové.[27] Z Cortiny si odvezla čtyři medaile jako první lyžařka od Pärsonové v Åre 2007, jíž se tento výkon podařil na jediném šampionátu a celkově pátá v historii.[28] Na francouzském MS 2023 přidala zlato v obřím slalomu a jako první lyžař v historii vyhrála na šestém šampionátu v řadě. V Méribelu přidala stříbra ze slalomu a Super-G. S celkovými čtrnácti medailemi ze sedmnácti odjetých závodů ji v historických statistikách zařadilo na druhou příčku za Němku Christl Cranzovou, která závodila ve 30. letech 20. století.[6]
Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace |
2013 | 17 let | 1. | 6. | — | — | — |
2015 | 19 let | 1. | 8. | — | — | — |
2017 | 21 let | 1. | 2. | — | — | — |
2019 | 23 let | 1. | 3. | 1. | — | — |
2021 | 25 let | 3. | 2. | 3. | — | 1. |
2023 | 27 let | 2. | 1. | 2. | — | DSQ2 |
DSQ2 – diskvalifikace ve 2. kole |
Zimní olympijské hry
Při první olympijské účasti na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči potvrdila ve slalomu roli favoritky. Po první jízdě ve středisku Roza Chutor vedla a ve druhém kole téměř upadla. S náskokem více než půl sekundy zvítězila. Tři týdny před svými devatenáctými narozeninami se tak stala nejmladší šampionkou slalomu v olympijské historii.[2][3][4] O tři dny dříve skončila pátá v deštivém obřím slalomu, když ji od medaile dělilo 23 setin sekundy.[29]
Na Zimní olympijské hry 2018 přijížděla do Pchjongčchangu jako vedoucí závodnice průběžného pořadí Světového poháru. Úvodní obří slalom vyhrála a druhým olympijským zlatem se přiřadila k Tedu Ligetymu a Andree Meadové Lawrenceové, kteří jako jediní američtí alpští lyžaři dokázali dvakrát triumfovat pod pěti kruhy. Ve své druhé nejlepší diciplíně prodělala v předchozím čtyřletém cyklu zlepšení i díky přípravě se specialistou na obří slalom Ligetym.[5] Jako hlavní favoritka na zlato[30][31] skončila s téměř sekundovou ztrátou na druhém místě superkombinačního závodu[30] a čtvrtá ve slalomu. Na vrcholné soutěži tak nezískala slalomářské zlato poprvé od svého premiérového titulu na MS 2013.[31]
Na pekingskou Zimní olympiádu 2022 přijížděla v pozici průběžné lídryně Světového poháru. Jako druhá lyžařka historie nastoupila na jediných hrách do všech šesti závodů.[32] Favoritkou byla v technických disciplínách a superkombinaci. Svou roli však nezvládla, když se dopustila největšího výpadku v kariéře. Na tratích obou slalomů i obřího slalomu vypadla již v úvodní části tratě, což komentovala slovy: „Celých 60 % výpadků v mé kariéře se stalo na těchto olympijských hrách.“ [33][34]
Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Týmy |
2014 | 18 let | 1. | 5. | — | — | — | — |
2018 | 22 let | 4. | 1. | — | — | 2. | — |
2022 | 26 let | DNF1 | DNF1 | 9. | 18. | DNF2 | 4. |
DNF1/2 – nedojela do cíle v 1. nebo 2. kole |
Osobní život
Otec Jeff Shiffrin vyrostl v New Jersey, ale jakožto lyžař trávil víkendy s rodinou ve Vermontu, kde byly ideální podmínky na lyžování. Jako vysokoškolák pak závodil za Dartmouth College v New Hampshiru.[35] Její matka Eileen Shiffrinová lyžovala na střední škole v severovýchodním státě Massachusetts v části Berkshires[36] a bratr Taylor Shiffrin (nar. 1992) závodil za univerzitu v Denveru.[37]
Na začátku února 2020 oznámila Shiffrinová přerušení kariéry kvůli úmrtí 65letého otce. Podle italského deníku Gazzetta dello Sport zemřel na následky zranění pádu ze střechy nového domu v coloradském Edwardsu.[38] Sezóna 2019/2020 však byla po odjetí závodu 29. února 2020 v italském La Thuile předčasně ukončena pro pandemii koronaviru. Celkově v ní obsadila druhé místo za Brignoneovou, rovněž tak druhou příčku ve slalomu za Vlhovou.
V létě 2021 oznámila vztah s norským lyžařem Aleksandrem Aamodtem Kildem, vítězem velkého křišťálového globu z roku 2020.[39]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikaela Shiffrin na anglické Wikipedii.
- ↑ Mikaela Shiffrin wins gold in slalom. ESPN [online]. 2014-02-21 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DUFRESNE, Chris. Sochi Olympics: Mikaela Shiffrin overcomes near crash to win gold. Los Angeles Times [online]. 2014-02-21 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b U.S. teen Mikaela Shiffrin wins historic Olympic slalom gold [online]. CBS News, 21-02-2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Shiffrin becomes youngest ever Olympic slalom champion [online]. International Ski Federation (FIS), 21-02-2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. (anglicky)
- ↑ a b BILL PENNINGTON. Mikaela Shiffrin’s Gold Rush Begins With a Bang [online]. The New York Times, 2018-02-14 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b POGGI, Alessandro. Mikaela Shiffrin’s records in alpine ski World Championships history. Olympics.com [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-19. (anglicky)
- ↑ CNN, Alasdair Howorth. Mikaela Shiffrin wins giant slalom to become most successful skier in modern era. CNN [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-17. (anglicky)
- ↑ Mikaela Shiffrin clinches fifth World Cup overall title - Alpine Skiing. OlympicTalk | NBC Sports [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mikaela Shiffrin first to win in all 6 disciplines [online]. FIS, 2018-12-02 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Shiffrin makes World Cup history with 15th win of 2018 [online]. AOL, 2018-12-29 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUGAN, Štefan. Vlhová má glóbus, Shiffrinová rekord. Petra má blízko k dokonalosti, vraví Američanka. Denník N [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Shiffrinová vybojovala v obřím slalomu na Kronplatzu rekordní výhru v SP. iDNES.cz [online]. 2023-01-24 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrinová už samostatně vládne ženám, přidala rekordní 83. výhru ve Světovém poháru. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-24 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrinová je rekordní. Po 87. výhře ve Světovém poháru překonala legendárního Stenmarka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-03-11 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrin and Stenmark took different paths to skiing record. AP NEWS [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shiffrin, Granstrom win slalom titles at nationals. Deseret [online]. 2011-04-03 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World Cup Lienz (AUT) [online]. FIS, 2011-12-29 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILLIAMS, Eric. Shiffrin third in Lienz slalom, Schild wins again, Schleper retires. www.skiracing.com. Ski Racing.com, 29-12-2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin wins first career World Cup [online]. Ski Racing.com, 20-12-2012. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Teen Mikaela Shiffrin wins [online]. U.S. Ski Team, 20-12-2012. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin picks up second career win at Zagreb, Croatia [online]. Ski Racing.com, 04-01-2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin picks up third win in Flachau, as first-run leader Hoefl-Riesch clips gate [online]. Ski Racing.com, 15-01-2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Záhrobská se na MS blýskla osmým místem ve slalomu, titul má Shiffrinová [online]. Sport.cz [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Malý glóbus za slalom Mazeové vyfoukla mladičká Shiffrinová. Sport.cz [online]. 2013-03-16 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Alpine Skiing - Mikaela Shiffrin defends world slalom crown [online]. UK Eurosport, 2015-02-14 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Shiffrin defends slalom title [online]. FIS, 2015-02-14 [cit. 2015-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-16.
- ↑ Shiffrinová má už šesté zlato z MS. Ledecká zvládla kombinaci v Cortině v osmém nejlepším čase. cnn.iprima.cz [online]. Prima F. T. V., 2021-02-15 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online.
- ↑ WILLEMSEN, Eric. Shiffrin denied record 5th straight slalom world title by Katharina Liensberger [online]. CBS Sports, 2021-02-20 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINTZ, Geoff. Maze shines in rainy Russia. Ski Racing. February 18, 2014. Dostupné online [cit. March 2, 2014]. (anglicky)
- ↑ a b iDNES.cz, ČTK. Shiffrinovou o zlato připravila Gisinová, Pauláthová skončila sedmnáctá. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Šance na obhajobu se rozplynula, Shiffrinová je bez medaile! Zlato putuje do Švédska. Sport.cz [online]. Pchjongčchang: 2018-02-16 [cit. 2018-02-16]. Dostupné online.
- ↑ POGGI, Alessandro. Mikaela Shiffrin ends Games without a medal at Beijing 2022 - As it happened. olympics.com [online]. Interantional Olympic Committee, 2022-02-20 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRAVDA, Petr. Mikaela Shiffrinová. Co je za osudem největší smolařky olympiády?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
- ↑ JANDA, Zdeněk. Shiffrinová zase nedojela. Další ránu nesla statečně: Tlak jsem nevnímala. iSport.cz [online]. 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
- ↑ LAYDEN, Tim. Young, gifted, and oh so fast. Sports Illustrated. Únor 2014. Dostupné online [cit. 16-04-2014]. (anglicky)
- ↑ SULLIVAN, Brian. Olympic skier Mikaela Shiffrin has roots in Berkshires. Berkshire Eagle. Pittsfield, MA: 16-02-2014. Dostupné online [cit. 16-04-2014]. (anglicky)
- ↑ Taylor Shiffrin [online]. University of Denver Athletics [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. (anglicky)
- ↑ pan, Sport.cz. Tragédie lyžařské hvězdy: Proč zemřel otec Shiffrinové? Zdá se být jasno. Sport.cz [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Mikaela Shiffrinová a Aamodt Kilde: Láska lyžařských šampionů!. Blesk sport [online]. 2021-06-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikaela Shiffrinová na Wikimedia Commons
- Mikaela Shiffrinová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
- Mikaela Shiffrinová na stránkách týmu Spojených států (anglicky)
- Mikaela Shiffrinová v databázi Olympedia (anglicky)
- Mikaela Shiffrinová na Facebooku
- Mikaela Shiffrinová na X (dříve Twitteru)
- Mikaela Shiffrinová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
Flag of Liechtenstein 1937—1982.
Flag of Liechtenstein 1937—1982.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Liechtenstein
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
The Canadian Red Ensign, the national flag of Canada from 1957 to 1965. (see: the Canadian Red Ensign on the Register of Arms, Flags and Badges)
Autor: Florian Pépellin, Licence: CC BY-SA 4.0
Mikaela Shiffrin (USA) on the podium of the Women's Super G which occured the 3rd day of the 47th FIS Alpine World Ski Championships taking place in Méribel ski resort, in Savoie, France.
1. Marta Bassino (Italy) 2. Mikaela Shiffrin (USA) 3. Cornelia Hütter (Austria) and Kajsa Vickhoff Lie (Norway).
Autor: Rolandhino1, Licence: CC BY-SA 4.0
FIS Alpine Skiing World Cup in Stockholm 2019
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Athletes from the 2014 Olympic and Paralympic Winter Games speak to the media outside the White House, before an East Room event honoring them hosted by President Barack Obama and first lady Michelle Obama, Washington, D.C, April 3, 2014. From left to right, Julie Chu of Fairfield, Conn, who won silver with the women's ice hockey team; Sage Kostenberg of Park City, Utah, who won a gold medal in slopestyle snowboarding; Jon Lujan of Littleton, Colo., Paralympics Alpine Skiing, former Marine Corps sergeant and 2014 Winter Paralympic Games opening ceremony Team USA flag bearer; Mikaela Shiffrin, from Eagle-Vail, Colo., who won gold in Women’s Slalom in Sochi; Stephanie Jallen of Kingston, Pa., Paralympics Women's Alpine Skiing, Super-G, bronze medalist. (Army News Service photo by Lisa Ferdinando)
Autor: Manfred Werner (Tsui), Licence: CC BY-SA 4.0
Mikaela Shiffrin, guest at the Night of Sports 2016, the annual award show for the Austrian Sportspersonalities of the Year (Austria Center Vienna, Vienna, Austria).