Mike Hawthorn
Mike Hawthorn | |
Narození | 10. dubna 1929 Mexborough |
---|---|
Úmrtí | 22. ledna 1959 (ve věku 29 let) Guildford |
Národnost | Spojené království |
Kariéra ve Formuli 1 | |
Aktivní roky | 1952 – 1958 |
Týmy | Cooper Maserati Ferrari Vanwall |
Závody | 47 |
Mistr světa | 1 (1958) |
Vyhrané závody | 3 |
Stupně vítězů | 18 |
Body celkem | 108,5 |
Pole positions | 4 |
Nejrychlejší kola | 6 |
První závod | GP Belgie 1952 |
První vítězství | GP Francie 1953 |
Poslední vítězství | GP Francie 1958 |
Poslední závod | GP Maroka 1958 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Michael „Mike“ Hawthorn (10. dubna 1929 – 22. ledna 1959) byl britský automobilový závodník a pilot Formule 1, mistr světa z roku 1958. Ve své době byl největší hvězdou britského motorsportu. Zemřel při dopravní nehodě ve svých 29 letech.
Mládí
Mike Hawthorn se narodil v Mexborough, Leslie a Winifredě (rozené Symonds) Hawthornovým.[1] Vzdělání získal na Ardingly College v Západním Sussexu, poté studoval na technické škole v Chelsea.[2] Jeho otec vlastnil Tourist Trophy Garage ve Farnhamu, franšízu na dodávky a servis automobilových značek, včetně Jaguaru a Ferrari. Také závodil na motocyklech, a tak podporoval i závodní kariéru svého syna. V roce 1954 zemřel při dopravní nehodě a Mike Hawthorn zdědil jeho podnik.
Kariéra
V roce 1952 začal jezdit závody monopostů. První vítězství získal v závodě Formule 2 v Goodwoodu, porazil i Juana Manuela Fangia. Brzy následoval první start v Grand Prix. V belgické Grand Prix ve Spa-Francorchamps se umístil těsně za vozy Ferrari na čtvrtém místě. V Silverstone si o jedno místo polepšil. Celkově se na konci roku umístil na čtvrtém místě.
V roce 1953 mu Enzo Ferrari nabídl místo v továrním týmu Ferrari, doporučení dostal od Luigiho Villoresiho, který znal Mikiho jezdecký styl v malém Cooperu. Své zkušenosti u Ferrari ukázal při čtvrtém závodě, když vyhrál Velkou cenu Francie. V Grand Prix v Remeši porazil Juana Manuela Fangia v Maserati. Dobrými výsledky na konci roku dosáhl na celkové čtvrté místo. Spolu s týmovým kolegou z Ferrari Giuseppem Farinou zvítězil v závodě sportovních vozů 24 hodin Spa. V roce 1954 se mu příliš nedařilo. Při nehodě v Syrakusách utrpěl popáleniny, ale zvítězil v Grand Prix Španělska na okruhu Pebralbes. Celkově se umístil na třetí příčce. Po smrti svého otce roku odešel z týmu Ferrari a převzal otcův podnik.
V roce 1955 chvíli závodil za tým Vanwall, ale vůz i tým ho zklamaly, proto se po dvou závodech vrátil k Ferrari, i když si uvědomoval, že tým stojí ve stínu Mercedesu. V roce 1955 byl účastníkem závodu v Le Mans, kde jeho prudké zabrzdění vyvolalo těžkou nehodu dvou vozů jedoucích v závěsu, z nichž Mercedes řízený Pierrem Leveghem vletěl do davu diváků a přitom jich více než osmdesát usmrtil (zahynul i sám Levegh). Hawthorn, který ze situace vyšel bez škrábnutí, byl otřesen a chtěl odstoupit, jeho tým ho ale přesvědčil k pokračování v závodě, který i přes tragédii nebyl přerušen. V tom Hawthorn nakonec s velkým náskokem vyhrál, za což se stal terčem kritiky francouzského tisku.
U týmu British Racing Motors v roce 1956 se mu nedařilo a tak následující rok 1957 se znovu vrátil k týmu Ferrari a v Grand Prix Německa skončil druhý. Ročník 1958 byl úspěšný, i když zvítězil pouze v jedné Grand Prix, zatímco Stirling Moss zvítězil čtyřikrát a Tony Brooks třikrát, stabilně získával body (pětkrát dojel na druhém), což mu stačilo k tomu, aby se stal prvním britským mistrem světa v závodech Formule 1.
Následující rok svou kariéru ukončil. Měl v plánu rozšířit rodinný podnik a založit rodinu. V lednu 1959 však zahynul při autonehodě, v nedožitých 30 letech. Příčina zůstala nejasná, Hawthorn nicméně trpěl vleklým ledvinovým onemocněním a občas u něj došlo k záchvatu. Podle lékařského odhadu mu v době smrti zbývalo do úplného selhání ledvin jen několik let života.
Jeho jméno nese trofej Hawthorn Memorial Trophy, která je každoročně věnována nejúspěšnějšímu britskému závodníkovi.
V datech
- 1929
- narodil se 10. dubna v Mexborough v Anglii
- 1946
- začal závodit v terénních motocyklových soutěžích a motokrosových závodech
- 1950
- v Riley Ulsteru se účastnil rychlostních zkoušek
- 1951
- v Riley Sprite soutěžil na okruzích a záhy dosáhl vítězství
- 1952
- testoval Cannaughty a NWM ve Formule 2. Jezdil v týmu Cooper. Při debutu v Goodwoodu zvítězil. Ve Formuli 1 dojel ve Spa na čtvrtém a v Silverstone třetím místě.
- 1953
- nastoupil do týmu Ferrari, vyhrál tři nemistrovské závody a následně porazil Fangia v Grand Prix Francie. Bodoval v každém závodě a celkově se umístil na čtvrtém místě.
- v Remeši měl krátký vztah s Jacqueline Delaunay, z nějž vzešel nemanželský potomek, syn Arnaud Michael Delaunay (nar. 1954).
- 1954
- v nemistrovské Velké ceně v Syrakusách při nehodě utrpěl popáleniny. Následně zvítězil s týmem Ferrari Grand Prix Španělska. Celkově obsadil třetí místo.
- 1955
- po otcově smrti z Ferrari odešel, aby se věnoval rodinnému podniku. Jezdil za tým Vanwall, ale vůz nebyl konkurenceschopný, proto se vrátil k týmu Ferrari. S Jaguarem zvítězil v závodě 24 hodin v Le Mans, předtím ale měl podíl na nehodě, která usmrtila přes 80 diváků.
- 1956
- v úvodním závodě Grand Prix Argentiny dojel s vozem Maserati na třetí pozici, následně v průběhu sezony střídal týmy Masrati, BRM a Vanwall
- 1957
- znovu se vrátil k týmu Ferrari, v Grand Prix Německa dojel n druhém místě, celkově se na konci sezony umístil na čtvrtém místě
- 1958
- stal se prvním britským mistrem světa v závodech Formule 1, přestože zvítězil pouze v jedné Grand Prix. Kvůli smrti Petera Collinse a ledvinovému onemocnění ukončil svou kariéru.
- 1959
- zahynul při dopravní nehodě u Guildfordu.
Kariéra ve formuli 1
Rok | Stáj | Umístění | Body |
---|---|---|---|
1952 | Cooper | 5. místo | 10 bodů |
1953 | Ferrari | 4. místo | 19 bodů |
1954 | Ferrari | 3. místo | 24,5 bodů |
1955 | Vanwall | neumístil se | 0 bodů |
1956 | Maserati | 12. místo | 4 body |
1957 | Ferrari | 4. místo | 13 bodů |
1958 | Ferrari | Mistr světa | 38 bodů |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Hawthorn na anglické Wikipedii.
- ↑ www.freebmd.org.uk [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAILEY, Tony. Mike Hawthorn Golden Boy: The Life and Death of Britain's First World Champion Driver. [s.l.]: PJ Publishing Limited Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mike Hawthorn na Wikimedia Commons
- (anglicky) Mike Hawthorn
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x.
Autor: David Vignoni, icon-king.com, Licence: LGPL
From GNOME version of Nuvola icon theme. May be included in the PNG version under Nuvola/apps.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Mike Hawthorn drove his Ferrari at the 1958 Argentine Grand Prix, from italian wikipedia