Mike Maignan

Mike Maignan
Mike v roce 2022.
Osobní informace
Celé jméno	Mike Maignan[1]
Datum narození	3. července 1995 (29 let)
Místo narození	Cayenne, Francouzská Guyana
Výška	191 cm
Hmotnost	89 kg
Klubové informace
Současný klub	Milán
Číslo dresu	16
Pozice	Fotbalový brankář
Mládežnické kluby*
2003–2009 2009–2015 Villiers le Bel JS PSG
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2015–2021 2021– Lille Milán 1490(-146) 0830(-76)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2010–2011 2011–2012 2012–2013 2013 2014 2015–2016 2020– Francie U16 Francie U17 Francie U18 Francie U19 Francie U20 Francie U21 Francie 01000(-7) 01200(-4) 00500(-3) 00200(-2) 00100(-0) 00600(-4) 02200(-12)
Úspěchy
Mistrovství Evropy 2024 Francie Liga národů UEFA 2020/21 Francie Francouzská fotbalová liga 2020/21 Lille Italská fotbalová liga 2021/22 Milán
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 17. 8. 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 8. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mike Maignan (3. červenec 1995 Cayenne, Francouzská Guyana) je francouzský fotbalový brankář, který hraje v italském Milánu a ve francouzském národním týmu.

^[2]

• z Paris Saint-Germain FC do Lille OSC za 1 000 000 Euro
• z Lille OSC do AC Milán za 16 400 000 Euro

Maignan se narodil v Cayenne ve Francouzské Guyaně haitské matce a francouzskému otci.^[3][4]

Maignan je odchovancem Paris Saint-Germain, do jejíž akademie nastoupil v roce 2009. Účastnil se Juniorské ligy 2013/14, v níž se jeho tým dostal do čtvrtfinále, kde byl vyřazen Realem Madrid.^[5]

V červnu 2013 podepsal Maignan svou první profesionální smlouvu na tři roky.^[6] 18. prosince téhož roku se poprvé dostal na lavičku náhradníků, a to při výhře 2:1 nad Saint-Étienne v osmifinále Coupe de la Ligue.^[7] 19. ledna 2014 byl nevyužitým náhradníkem v ligovém utkání, při výhře 5:0 nad Nantes v Parc des Princes byl náhradníkem za Salvatora Sirigua.^[8]

V srpnu 2015 přestoupil Maignan do Lille OSC za částku 1 milionu euro, v klubu podepsal pětiletou smlouvu.^[9] Debutoval 18. září při remíze 1:1 proti Rennes, když v 69. minutě nastoupil místo vyloučeného Vincenta Enyeamy. Ihned po střídání čelil pokutovému kopu, který však Paul-Georges Ntep neproměnil.^[10]

Na začátku sezóny 2017/18 jej manažer Marcelo Bielsa zvolil brankářskou jedničkou na úkor zkušeného Enyeamy. Ve druhém ligovém zápase sezóny, při prohře 3:0 proti Štrasburku, byl vyloučen za hození míče na soupeře a útočník Nicolas de Préville musel na poslední minuty jít do branky na místo Maignana.^[11] V následující sezóně byl za své výkony zvolen brankářem roku v Ligue 1, když pomohl týmu k druhému místu v lize. V 38 ligových zápasech inkasoval 30 branek, udržel 17 čistých kont a chytil tři penalty.^[12]

V sezóně 2020/21 pomohl Maignan klubu k zisku titulu v Ligue 1 s náskokem jednoho bodu na PSG.^[13] Maignan vychytal v ročníku 21 čistých kont, druhý Keylor Navas udržel čistých štítů 15.^[14]

Dne 27. května 2021 přestoupil do Milána za částku okolo 15 miliónů euro. V klubu podepsal pětiletou smlouvu.^[15] První utkání odehrál 23. srpna proti Sampdorii (1:0). První sezona u Rossoneri vyšla výborně. I díky němu se klub po 11 letech radoval ze zisku titulu se kterým pomohl ve 32 utkání, když dostal jen 21 branek a byl po právu vyhlášen nejlepším brankářem v lize. V následující sezoně se na dlouho zranil a přišel o účast na MS 2022. I tak stihl konec sezony a zachránil klub, když se umístil na 4. místě. V LM pomohl klubu postoupit do semifinále, kde byl vyřazen městským rivalem Interem.

Dne 20. ledna 2024 bylo přerušeno utkání italské nejvyšší fotbalové soutěže mezi AC Milán a Udinese kvůli chování domácích fanoušků. Ti od nástupu Maignana napodobovali opičí zvuky. Rozhodčí Fabio Maresca přerušil hru ve 38. minutě po vytrvalém rasistickém skandování, které přimělo francouzského brankáře rozhořčeně opustit hřiště. [1]

V květnu 2019 obdržel první pozvánku do francouzské reprezentace, a to na zápasy kvalifikace na Euro 2020 proti Turecku a Andoře a na přátelský zápas proti Bolívií.^[16] Debutoval 7. října 2020, když o poločase přátelského utkání proti Ukrajině vystřídal Steva Mandandu.^[17] V květnu 2021 byl povolán na Euro 2020.^[18]

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Soutěž	Zápasy	Obd. Góly	Zápasy	Obd. Góly
2015/16	Lille	Ligue 1	4	3	FP+FLP	0+1	0	-	0	0	5	4
2016/17		Ligue 1	7	7	FP+FLP	4+1	4+3	EL	0	0	12	14
2017/18		Ligue 1	34	53	FP+FLP	1+1	2+2	-	0	0	36	57
2018/19		Ligue 1	38	33	FP+FLP	3+1	2+2	-	0	0	42	37
2019/20		Ligue 1	28	27	FP+FLP	3+0	4	LM	6	14	37	45
2020/21		Ligue 1	34	22	FP	2	3	EL	8	12	44	37
Celkem za Lille			149	146	-	17	23	-	14	26	180	195
2021/22	Milán	Serie A	32	21	IP	4	4	LM	3	7	39	32
2022/23		Serie A	22	21	IP+IS	0+0	0+0	LM	7	6	29	27
2023/24		Serie A	29	34	IP	1	2	LM+EL	6+6	8+8	42	52
2024/25		Serie A	?	?	IP+IS	?+?	?+?	LM	?	?	?	?
Celkem za Milán			83	76	-	5	6	-	36	55	290	306
Celkově			232	222	-	22	29	-	36	55	290	306

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Francie	ME 2020	Neodehrál žádné ze 4 utkání
	ME 2024	1 zápas ve skupině D	17. 6.	Rakousko	90	0	1:0[19]
		2 zápas ve skupině D	21. 6.	Nizozemsko	90	0	0:0[20]
		3 zápas ve skupině D	25. 6.	Polsko	90	0	1:1[21]
		Osmifinále	1. 7.	Belgie	90	0	1:0[22]
		Čtvrtfinále	5. 7.	Portugalsko	120	0	0:0 (5:3 na pen.)[23]
		Semifinále	9. 7.	Španělsko	90	0	1:2[24]

• vítěz francouzské ligy (1x)
  

Lille: 2020/21

• vítěz italské ligy (1x)
  

Milán: 2021/22

• 2× na ME (2020, 2024 – bronz)
• 1× na lize národů UEFA (2020/21 – zlato)

• Brankář roku Ligue 1: 2018/19^[12]
• Jedenáctka sezóny Ligue 1: 2018/19^[12]
• Brankář roku Serie A: 2021/22
• Jedenáctka sezóny Serie A: 2022, 2023

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Maignan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mike Maignan na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.it (německy)
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)