Miklós Ungvári

Miklós Ungvári
(c) Ilgar Jafarov, CC BY-SA 4.0 Miklós Ungvári (8. srpna 2016)
Narození	15. října 1980 (44 let) Cegléd
Povolání	judista
Ocenění	Judista roku Maďarska (2002) Judista roku Maďarska (2008) Judista roku Maďarska (2009) Judista roku Maďarska (2010) Maďarský záslužný kříž (2012)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Judo na LOH
stříbro	LOH 2012	pololehká váha
Mistrovství světa v judu
bronz	MS 2005	pololehká váha
bronz	MS 2007	pololehká váha
bronz	MS 2009	pololehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato	ME 2002	pololehká váha
zlato	ME 2009	pololehká váha
zlato	ME 2011	pololehká váha
stříbro	ME 2005	pololehká váha
stříbro	ME 2008	pololehká váha
stříbro	ME 2010	pololehká váha
bronz	ME 2014	lehká váha

Miklós Ungvári, (* 15. říjen 1980 v Ceglédu, Maďarsko) je maďarský zápasník–judista, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.

S judem začínal v 9 letech v rodném Ceglédu. Pochází z velmi početné rodiny. Společně s ním s judu věnovalo několik bratrů z nichž do maďarské reprezentace se prosadil pouze mladší bratr Attila. Celou svojí sportovní kariéru spolupracuje s trenérem Tamásem Biróem a vedle rodného Cegledu reprezentoval velkou část své sportovní kariéry judoklub ve městě Kecskemét. Od roku 2008 žil střídavě v Nizozemsku, s přítelkyní nizozemskou reprezentantkou Kitty Brávikovou. Vedla trenéra Biró jeho sportovní kariéru nejvíce ovlivnil reprezentační trenér Sándor Nagysolymosi st..

V maďarské seniorské reprezentaci se pohybuje od roku 2000. V roce 2002 nahradil v pololehké váze dlouholetou jedničku Józsefa Csáka a plynule navázal na jeho úspěchy. V roce 2004 se kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. V úvodním kole se utkal s Ázerbájdžáncem Elčinem Ismajilovem. Od prvních sekund se bránil Ismajilově tlaku a v polovině zápasu prohrával na yuko a koku. Ve třetí minutě však využil Ázerbájdžáncovo zaváhání vítězstvím na ippon technikou uči-mata. V dalším kole však nenašel recept na dobře bránícího Portugalce João Pinu a prohrál na yuko technikou kata-guruma.

V roce 2008 odjížděl na olympijské hry v Pekingu jako jeden z favoritů. Ve druhém kole vrátil porážku z finále mistrovství Evropy v Lisabonu Gruzínci Zaza Kedelašvilimu, když ho vyrovnané regulérní hrací době poslal v úvodu prodloužení technikou ko-uči-gari na ippon. Ve třetím kole se utkal s Alimem Gadanovem z Ruska. Vyrovnaný zápas rozhodl jeho nepatrný prohřešek v boji na zemi, který tuniský sudí necitlivě ohodnotil šidem a tři sekundy před koncem zápasu poslal Gadanova do vedení.^[1] Ten již bodový náskok nepustil.

V roce 2012 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Londýně. V prvních dvou kolech se rozehřál nejprve na judistovi z Afghánistánu a následně na judistovi z Belize, které oba na tatami nenechal trápit ani minutu. Ve třetím kole přepral Slovince Roka Drakšiče v boji o úchop a ve čtvrtfinále nastoupil proti Poláku Pawłu Zagrodnikovi. Proti Polákovi předvedl opět kvalitní boj o úchop a po dvou šidech postoupil do semifinále. Semifinálový zápas proti Španělu Sugoi Uriartemu sliboval pasivní judo s častými přechody do ne-waza a podle tohoto scénáře i zápas probíhal. Ve druhé minutě strhnul vedení technikou sumi-gaeši na yuko na svou stranu a tento náskok udržel do konce hrací doby. Ve finále se utkal s překvapením turnaje Gruzíncem Lašou Šavdatuašvilim. Jemu typově podobný ale o 12 let mladší soupeř předváděl dynamičtější judo. V úvodní minutě nezachytil jeho výpad o-uči-gari a spadl na yuko. V dalším průběhu několikrát nastoupil do své osobní techniky ko-uči-gake, ale bez bodového ohodnocení. Získal stříbrnou olympijskou medaili.

Ve 32 letech se ještě nechystal končit. Od roku 2013 přešel do vyšší lehké váhy, ve které se v roce 2016 kvalifikoval na své čtvrté olympijské hry v Riu. V úvodním kole si poradil s mladým Portugalcem Nuno Saraivou technikou sumi-gaeši na yuko. V dalším kole v zápase s Dexem Elmontem využil jeho nečekaného zaváhání pár sekund před koncem a zvítězil technikou eri-seoi-nage na ippon. Ve čtvrtfinále narazil na Ázerbájdžánce Rustama Orudžova a ve druhé minutě prohrával na wazari, když Orudžov okontroval jeho pokus o sumi-gaeši. V dalším průběhu zápasu na druhého nasazeného nic převratného nevymyslel a spadl do oprav. Z oprav postoupil do boje o třetí místo proti Belgičanu Dirku Van Ticheltovi. Souboj dvou veteránu rozhodla polovina třetí minuty, kdy se po svém výpadu ko-uči-gake nabídl soupeři na zemi a ten mu šikovně nasadil páčení (submisi). Obsadil 5. místo.

Miklós Ungvári je levoruký, vytáhlý judista, osobní technika ko-uči-gake a sumi-gaeši, které doplňuje velmi tvrdým bojem na zemi. Jeho specifikací je uči-mata prováděná z pravého úchopu.

• 2002 – 1x světový pohár (Varšava)
• 2003 – 1x světový pohár (Bukurešť)
• 2004 – 1x světový pohár (Rotterdam)
• 2005 – 2x světový pohár (Budapešť, Řím)
• 2006 – 1x světový pohár (Moskva)
• 2007 – 1x světový pohár (Řím)
• 2015 – 1x světový pohár (Budapešť, Santiago)

Jako vyučený automechanik byl v roce 2014 členem maďarského Toyota týmu Sandlander, který se účastnil populárních závodů Rallye Dakar.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miklós Ungvári na Wikimedia Commons
• Miklós Ungvári v databázi Olympedia (anglicky)
• Výsledky a novinky Mikóse Ungváriho na Judoinside.com
• Výsledky a novinky Mikóse Ungváriho na Judobase.org