Mikropilota

Hlavy mikropilot
Pohled do mikropiloty (dálnice D3 u Neplachova
Trubkové mikropiloty, Helsinky

Mikropilota je druh štíhlého prvku hlubinného založení, který umožňuje kromě tlakových sil přenášet do základové půdy i síly tahové. Jejich průměr je menší než u klasických pilot, maximální průměr se uvádí v rozmezí 200–300 mm. Jedná se o vrtané piloty, jejichž výztuž může být tvořena buď klasickým armokošem z betonářské výztuže či plnostěnnou ocelovou trubkou.

Horní část mikropiloty se nazývá hlava, ta je v kontaktu se zbytkem stavební konstrukce, dřík mikropiloty je tvořený neinjektovanou částí a kořen je injektáží vetknut do únosné horniny. Mikropiloty se dělí na volné (obyčejně zabetonované do konstrukce), předtížené (trvalá deformace snížená řízeným zatížením před začátkem působení stálého zatížení stavby po odlehčení mikropiloty) a předepnuté (s konstrukcí spojena za působení řízeného zatížení bez odlehčení).[1]

Provádění

Po vyvrtání otvoru se osadí výztuž a následně dojde k injektáži pomocí dvojitého obturátoru.

Mikropiloty se využívají zejména při rekonstrukcích stávajících objektů, výhodou je možnost použít je i ve stísněných podmínkách.[2] Z mikropilot může být zhotoven i tzv. mikropilotový deštník sloužící k zvýšení stability nadloží podzemních děl.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.zakladani.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16. 
  2. Kantová, Radka. Technologie staveb: Zakládání staveb. Vysoké učení technické v Brně, fakulta stavební. 2005

Literatura

  • Kantová, Radka. Technologie staveb: Zakládání staveb. Vysoké učení technické v Brně, fakulta stavební. 2005

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Leitungsmast-Pfahlgründung1.jpg
(c) Foto: Störfix, Lizenz: Creative Commons by-sa 3.0 de
Thüringer Strombrücke bei Altenfeld, Pfahlgründung eines Leistungsmastes
Výstavba D3 0309-I most Neplachov 0842.jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Výstavba dálnice D3 (úsek 0309/I), most u Neplachova