Mikrosporidie

Jak číst taxoboxMikrosporidie
alternativní popis obrázku chybí
Sporoblast hmyzomorky rodu Fibrillanosema
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
(nezařazeno)Opisthokonta
Kmenmikrosporidie (Microsporidia)
Balbiani 1882
Řády
  • Meiodihaplophasida
  • Dissociodihaplophasida
  • Glugeida
  • Chyridiopsida
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikrosporidie či hmyzomorky (Microsporidia) je skupina jaderných organismů řazená spolu s houbami (Fungi) do skupiny Holomycota.[1] Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[2]

Nomenklatura

Názvosloví mikrosporidií se (stejně jako jména jiných taxonů dříve považovaných za živočichy) řídí Mezinárodními pravidly zoologické nomenklatury. Na rozdíl od příbuzných skupin Rozellida, Afelida či houby (Fungi) se na ně nevztahují Mezinárodní pravidla nomenklatury řas, hub a rostlin, ačkoli nomenklatura taxonů v minulosti řazených mezi houby se jimi zpravidla řídí. Z tohoto důvodu je rovněž nenáležité psát jména taxonů mikrosporidií vyšších než rod kurzívou.[3]

České jméno hmyzomorky se používá také pro skupinu hub Entomophthoromycota, jejímž zástupci (např. hmyzomorka muší, Entomophthora muscae) rovněž parazitují na hmyzu.[4][5]

Fylogenetické zařazení

Dříve byly hmyzomorky považovány za součást říše prvoci (například ve skupinách Myxosporidia, Actinomyxidia, Haplosporidia, Sporozoa[6]), posléze byly řazeny do hypotetické skupiny Archezoa (dnes se neužívá), ale na základě porovnávání určitých molekulárních znaků se postupně dospělo k názoru, že jsou mikrosporidie řazeny do blízkosti hub.[2][7][8] Molekulární analýzy zpočátku ukazovaly na umístění do nepřirozeného oddělení spájivé houby (Zygomycota). Později byla zjištěna příbuznost mikrosporidií s taxony Afelida a Rozellida/Cryptomycota, s nimiž byly včleněny do skupiny nazývané ARM či Opisthosporidia. Protistologové ji považovali za sesterskou skupinu hub, mykologové za jejich bazální linii.[9][10] Pozdější analýzy ukázaly, že skupina ARM/Opisthosporidia je parafyletická, podle současných (2023) poznatků tvořená dvěma postupně se odvětvujícími liniemi. Blíže pravým houbám jsou afelidie, podle protistologů sesterská skupina hub zvaná Afelida, podle mykologů podříše/kmen hub Aphelidiomyceta/Aphelidiomycota. Mikrosporidie spolu s Rozellida (Rozella a další kryptomycety jako Mitosporidium, Morellospora, Nucleophaga, Paramicrosporidium vč. dosud nepopsaných environmentálních vzorků) protistologové klasifikují jako taxon Opisthophagea, který je sesterský kladu, který spojuje houby a afelidie (zvanému Phytophagea), mykologové do podříše/kmen hub Rozellomyceta/Rozellomycota (sesterskou skupinou hub jsou podle nich až nukleárie).[11][12][13][14]

Vzájemné vztahy a názvosloví skupin zobrazuje náledující kladogram (horní popisky větví dle protistologických zvyklostí, spodní popisky dle mykologických zvyklostí):[13][15][pozn. 1]

 
Nucletmycea = Holomycota
Cristidiscoidea

nukleárie (Rotosphaerida)

Nucleariae
 
Opisthophagea
 
 

Rozellales

Rozellida (= Cryptomycota, = Rozellosporidia)
 
 
?

Morellosporales (Mitosporidiaceae, Morellosporaceae)

 
 
?

Paramicrosporidiales

 
 
?

Nucleophagales

 
Microsporidia
?

Chytridiopsidea

 
 
Rudimicrospora

Metchnikovellida

Rudimicrosporea
Microsporidea
 

Neopereziida

 
 
 

Ovavesiculida

 
 
 
 

Amblyosporida

 
 

Caudosporida

 
 
 
 

Glugeida

 
 

Nosematida

 
 
 
 
Microsporidea
 
 
 
 
 
 
Rozellomycota
Phytophagea
Aphelidea

afelidie

Aphelidiomycota
houby (Fungi) v užším smyslu

Caulochytriomycota, Chytridiomycota,…

(klad Eumycota)
 
houby (Fungi)
 
 

Holozoa

 
 

Popis

Mikrosporidie se vyznačují řadou znaků, které považujeme za primitivní a dříve byly proto řazení mezi tzv. prvoky. Mají totiž 70S ribozomy (podjednotky rRNA mají 16S a 23S). Chybí jim centrioly i jakékoliv respirační organely (hydrogenozomy, mitochondrie).[2]

Spory mají v klidové fázi jedno nebo několik jader, hrubé endoplazmatické retikulum, ribozomy, vakuolu a drobné váčky.[2]

Patogeneze

Mnohé mikrosporidie hrají roli při vzniku onemocnění a mnohdy je dokonce vyvolávají, zejména u hmyzu. Jsou původci pébriny bource morušového, nosemózy včel, porcelánové nemoci raků, rybích infekcí, ale i člověka mohou napadnout, pokud má oslabený imunitní systém (např. u pacientů s onemocněním AIDS).[2]

Poznámky

  1. ↑ protistologické názvy antikvou (v souladu s ICZN), mykologické kurzívou (v souladu s ICNafp)

Reference

  1. ↑ HIBBETT, David S., Manfred Binder, Joseph F. Bischoff, Meredith Blackwell, Paul F. Cannon, Ove E. Eriksson, Sabine Huhndorf, Timothy James, Paul M. Kirk, Robert Lücking, H. Thorsten Lumbsch, François Lutzoni, P. Brandon Matheny, David J. McLaughlin, Martha J. Powell, Scott Redhead, Conrad L. Schoch, Joseph W. Spatafora, Joost A. Stalpers, Rytas Vilgalys, M. Catherine Aime, André Aptroot, Robert Bauer, Dominik Begerow, Gerald L. Benny, Lisa A. Castlebury, Pedro W. Crous, Yu-Cheng Dai, Walter Gams, David M. Geiser, Gareth W. Griffith, Cécile Gueidan, David L. Hawksworth, Geir Hestmark, Kentaro Hosaka, Richard A. Humber, Kevin D. Hyde, Joseph E. Ironside, Urmas Kõljalg, Cletus P. Kurtzman, Karl-Henrik Larsson, Robert Lichtwardt, Joyce Longcore, Jolanta Miądlikowska, Andrew Miller, Jean-Marc Moncalvo, Sharon Mozley-Standridge, Franz Oberwinkler, Erast Parmasto, Valérie Reeb, Jack D. Rogers, Claude Roux, Leif Ryvarden, José Paulo Sampaio, Arthur Schüßler, Junta Sugiyama, R. Greg Thorn, Leif Tibell, Wendy A. Untereiner, Christopher Walker, Zheng Wang, Alex Weir, Michael Weiss, Merlin M. White, Katarina Winka, Yi-Jian Yao, Ning Zhang. A higher-level phylogenetic classification of the Fungi. S. 509–547. Mycological Research [online]. 13. března 2007 [cit. 2009-12-03]. Svazek 111, čís. 5, s. 509–547. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-10. ISSN 0953-7562. DOI 10.1016/j.mycres.2007.03.004. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Hausmann, K., Hūlsmann, N. Protozoologie. [s.l.]: Academia, 2003. 
  3. ↑ https://www.iapt-taxon.org/nomen/pages/main/chapter_f.html?zoom_highlight=microsporidia
  4. ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠÍMA, Petr. Biologie v souvislostech I. 1. vyd. Praha: Eduko-nakladatelství, 2023. 248 s. ISBN 978-80-88473-13-8. 
  6. ↑ Evidence from Beta-Tubulin Phylogeny that Microsporidia Evolved from Within the Fungi http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/17/1/23
  7. ↑ Edlind, T. D., J. Li, G. S. Visvesvara, M. H. Vodkin, G. L. Mclaughlin, and S. K. Katiyar. 1996. Phylogenetic analysis of β-tubulin sequences from amitochondrial protozoa. Mol. Phylogenet. Evol. 5:359–367.
  8. ↑ Keeling, P. J., and W. F. Doolittle. 1996. Alpha-tubulin from early-diverging eukaryotic lineages and the evolution of the tubulin family. Mol. Biol. Evol. 13:1297–1305.
  9. ↑ KARPOV, Sergej A.; MICHAJLOV, Kirill V.; MIRZAEVA, Gulnara S., MIRABDULLAEV, Iskandar M.; MAMKAEVA, Kira A.; TITOVA, Nina N.; ALJOŠIN, Vladimir V. Obligately Phagotrophic Aphelids Turned out to Branch with the Earliest-diverging Fungi. S. 195–205. Protist [online]. 9. říjen 2012. Svazek 164, čís. 2, s. 195–205. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2012.08.001. PMID 23058793. (anglicky) 
  10. ↑ KARPOV, Sergey A.; MAMKAEVA, Maria A.; NASSONOVA, Elena, LILJE, Osu; GLEASON, Frank H. Morphology, phylogeny, and ecology of the aphelids (Aphelidea, Opisthokonta) and proposal for the new superphylum Opisthosporidia. S. 1–11. Frontiers in Microbiology [online]. 28. březen 2014. Svazek 5, čís. 112, s. 1–11. Dostupné online. DOI 10.3389/fmicb.2014.00112. (anglicky) 
  11. ↑ Protistologie. protistologie.cz [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ GALINDO, Luis Javier; TORRUELLA, Guifré; LÓPEZ-GARCÍA, Purificación; CIOBANU, Maria; GUTIÉRREZ-PRECIADO, Ana; KARPOV, Sergey A; MOREIRA, David. Phylogenomics Supports the Monophyly of Aphelids and Fungi and Identifies New Molecular Synapomorphies. S. 505–515. Systematic Biology [online]. Oxford University Press, 2023-06-17 [cit. 2023-11-24]. Roč. 72, čís. 3, s. 505–515. Preprint. Dostupné online. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/syac054. PMID 35900180. (anglicky) 
  13. ↑ a b WIJAYAWARDENE, Nalin N.; HYDE, Kevin D., Al-Ani L. K. T., Tedersoo L., Haelewaters D., Rajeshkumar K. C., Zhao R. L., Aptroot A., Leontyev D. V., Saxena R. K., Tokarev Y. S., Dai D. Q., Letcher P. M., Stephenson S. L., Ertz D., Lumbsch H. T., Kukwa M., Issi I. V., Madrid H., Phillips A. J. L., Selbmann L., Pfliegler W. P., Horváth E., Bensch K., Kirk P. M., Kolaříková K., Raja H. A., Radek R., Papp V., Dima B., Ma J., Malosso E., Takamatsu S., Rambold G., Gannibal P. B., Triebel D., Gautam A. K., Avasthi S., Suetrong S., Timdal E., Fryar S. C., Delgado G., Réblová M., Doilom M., Dolatabadi S., Pawłowska J., Humber R. A., Kodsueb R., Sánchez-Castro I., Goto B. T., Silva D. K. A., de Souza F. A., Oehl F., da Silva G. A., Silva I. R., Błaszkowski J., Jobim K., Maia L. C., Barbosa F. R., Fiuza P. O., Divakar P. K., Shenoy B. D., Castañeda-Ruiz R. F., Somrithipol S., Lateef A. A., Karunarathna S. C., Tibpromma S., Mortimer P. E., Wanasinghe D. N., Phookamsak R., Xu J., Wang Y., Tian F., Alvarado P., Li D. W., Kušan I., Matočec N., Maharachchikumbura S. S. N., Papizadeh M., Heredia G., Wartchow F., Bakhshi M., Boehm E., Youssef N., Hustad V. P., Lawrey J. D., Santiago A. L. C. M. A., Bezerra J. D. P., Souza-Motta C. M., Firmino A. L., Tian Q., Houbraken J., Hongsanan S., Tanaka K., Dissanayake A. J., Monteiro J. S., Grossart H. P., Suija A., Weerakoon G., Etayo J., Tsurykau A., Vázquez V., Mungai P., Damm U., Li Q. R., Zhang H., Boonmee S., Lu Y. Z., Becerra A. G., Kendrick B., Brearley F. Q., Motiejūnaitė J., Sharma B., Khare R., Gaikwad S., Wijesundara D. S. A., Tang L. Z., He M. Q., Flakus A., Rodriguez-Flakus P., Zhurbenko M. P., McKenzie E. H. C., Stadler M., Bhat D. J., Liu J. K., Raza M., Jeewon R., Nassonova E. S., Prieto M., Jayalal R. G. U., Erdoğdu M., Yurkov A., Schnittler M., Shchepin O. N., Novozhilov Y. K., Silva-Filho A. G. S., Liu P., Cavender J. C., Kang Y., Mohammad S., Zhang L. F., Xu R. F., Li Y. M., Dayarathne M. C., Ekanayaka A. H., Wen T. C., Deng C. Y., Pereira O. L., Navathe S., Hawksworth D. L., Fan X. L., Dissanayake L. S., Kuhnert E., Grossart H. P., Thines M. Outline of Fungi and fungus-like taxa. S. 1060–1456. Mycosphere [online]. Innovative Institute for Plant Health, Zhongkai University of Agriculture and Engineering, 18. březen 2020 [cit. 2020-09-05]. Svazek 11, čís. 1:8, s. 1060–1456. Dostupné online. ISSN 2077-7019. DOI 10.5943/mycosphere/11/1/8. (anglicky) 
  14. ↑ WIJAYAWARDENE, Nalin N.; PAWŁOWSKA, Julia; LETCHER, Peter M., et al. Notes for genera: basal clades of Fungi (including Aphelidiomycota, Basidiobolomycota, Blastocladiomycota, Calcarisporiellomycota, Caulochytriomycota, Chytridiomycota, Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Monoblepharomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Neocallimastigomycota, Olpidiomycota, Rozellomycota and Zoopagomycota). S. 43–129. Fungal Diversity [online]. Springer Nature Switzerland AG, 19. září 2018. Svazek 92, čís. 1, s. 43–129. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1878-9129. DOI 10.1007/s13225-018-0409-5. (anglicky) 
  15. ↑ BOJKO, Jamie; REINKE, Aaron W.; STENTIFORD, Grant D.; WILLIAMS, Bryony; ROGERS, Martin S.J.; BASS, David. Microsporidia: a new taxonomic, evolutionary, and ecological synthesis. S. 642–659. Trends in Parasitology [online]. 2022-08 [cit. 2024-05-24]. Roč. 38, čís. 8, s. 642–659. Dostupné online. ISSN 1471-5007. DOI 10.1016/j.pt.2022.05.007. PMID 35667993. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Fibrillanosema spore.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Javier martin assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5

Image come from english Wikipedia page: http://en.wikipedia.org/wiki/Microsporidia Sporoblast of the Microsporidium Fibrillanosema crangonycis.

Electron micrograph taken by Leon White.