Mikuláš Čordáš

pplk. Mikuláš Čordáš
Narození6. prosince 1909
Dvorníky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. prosince 1976
Trnava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostslovenská
Povolánívoják
ChoťTerézia Kudlová
DětiEduard Čordáš
RodičeJozef Čordáš, Júlia Sülleová
Příbuzníbratr a sestra, vnuk Juraj Čordáš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Podplukovník Mikuláš Čordáš (6. prosince 1909 Dvorníky24. prosince 1976 Trnava) byl československý důstojník, účastník Slovenského národního povstání a politický vězeň komunistického režimu.

Život

Před druhou světovou válkou

Mikuláš Čordáš se narodil 6. prosince 1909 ve Dvorníkách na hlohovecku v rodině zahradníka a vinohradníka na velkostatku Jozefa Čordáše a Júlie rozené Sülleové. Vystudoval osmileté reálné gymnázium, maturoval v roce 1928. V roce 1929 byl odveden. V roce 1930 se přihlásil na medicínu, ale od studia jej odradila absence stipendia a internátního ubytování. Proto ještě v témže roce nastoupil na prezenční službu v Litoměřicích, v rámci které absolvoval školu důstojníků v záloze, jezdecký kurz a proviantní kurz. V roce 1932 byl propuštěn do zálohy. Zuřila hospodářská krize, byl nezaměstnaný stejně jako jeho otec a rodina byla ve špatné finanční situaci. Živil se pouze příležitostnými pracemi. Stálou práci získal v roce 1933, kdy byl přijat do Okresní nemocenské pojišťovny, kde jako úředník pracoval až do mobilizace v roce 1938, kdy byl opět povolán do armády. Sloužil v proviantním praporu, následně jako velitel kulometné čety. Opět propuštěn byl v hodnosti poručíka v prosinci 1938.

Druhá světová válka

Po rozpadu Československa byl Mikuláš Čordáš v květnu 1939 povolán do slovenské armády a zařazen jako velitel kulometné roty v Trnavě. Kromě toho byl ustanoven tělovýchovným důstojníkem trnavské posádky, krátkodobě sloužil i na dalších funkcích. Od června do srpna 1941 se zúčastnil tažení do Sovětského svazu. Druhý turnus zde absolvoval mezi březnem 1942 a březnem 1943. Během roku 1943 se zapojil do protifašistického odboje, kdy pomáhal zásobovat zbraněmi a dalším materiálem partyzány v Malých Karpatech. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se společně s dalšími pokusil o převzetí kontroly nad Trnavou a okolím, posléze ale musel s trnavskou posádkou ustoupit na střední Slovensko. Účastnil se bojů na jihozápadních přístupech k povstaleckému území, následně byl ustanoven velitelem opevňovacích prací na jižních a poté jihovýchodních přístupech k Banské Bystrici. Po pádu Brezna ustoupil do Poľany, kde zorganizoval partyzánský oddíl. Začátkem roku 1945 se s ním probil k Rudé armádě a v únoru téhož roku vstoupil do 1. československého armádního sboru. Jako velitel praporu automatčíků se podílel na osvobozování Liptovského Mikuláše, Žiliny, Vsetína, Bystřice pod Hostýnem a dalších míst.

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války působil Mikuláš Čordáš ve velitelských funkcích pěšího pluku 23 v Trnavě. V roce 1946 se účastnil bojů proti Banderovcům na východním Slovensku. V roce 1948 velel pěšímu praporu 23 ve Zvolenu a poté v Nýrsku. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Po Únoru 1948 se stal terčem intrik a vykonstruovaných obvinění týkajících se jeho činnosti během války na území Sovětského svazu. Dne 24. března 1950 byl zatčen a v roce 1951 odsouzen k osmi letům vězení. Propuštěn byl v roce 1953 a v roce 1969 rehabilitován. Do té doby pracoval jako slévač a na ředitelství trnavského cukrovaru. V roce 1974 odešel do důchodu, publikoval v různých periodikách, zemřel 24. prosince 1976 v Trnavě.

Rodina

Mikuláš Čordáš měla bratra a sestru. Oženil se s úřednicí Terézií Kudlovou, manželům se v roce 1938 narodil syn Eduard, který se stal učitelem a úspěšným sportovním trenérem. Jeho vnuk Juraj Čordáš reprezentoval Slovensko v běhu na 400 metrů a v baseballu.[1]

Sportovní činnost

Kromě vojenské kariéry se Mikuláš Čordáš aktivně angažoval i ve sportu. Byl atletickým trenérem a rozhodčím a v letech 1946 a 1947 předsedou atletické sekce Československého svazu tělesné výchovy v Západoslovenském kraji

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

  • Kolektiv autorů - Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, strana 51 (Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005, ISBN 80-7278-233-9)

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“