Mikuláš Šubič Zrinský

Mikuláš Šubič Zrinský
Narození1508
Zrínský hrad
Úmrtí7. září 1566 (ve věku 57–58 let)
Szigetvár
Příčina úmrtízabitý v boji
Místo pohřbeníČakovec
Povolánívojevůdce a politik
ChoťKateřina Frankopanová z Veglie (od 1543)
Eva z Rožmberka (od 1564)
DětiJiří IV. Zrinský
Kateřina Zrinská[1]
Dorotea Zrinská[1]
Barbora Zrinská[1]
Jan Zrinský ze Serynu
Ilona Zrinyi de Brebir[1]
RodičeMikuláš III. Zrinský a Helena Karlovićová
PříbuzníJiří V. Zrinský a Mikuláš VI. Zrinský (vnoučata)
Funkcechorvatský bán (1542–1556)
Taverník (1557–1566)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš IV. Zrinský nebo Miklós IV. Zrínyi (maďarsky: Zrínyi Miklós, [ˈzriːɲi ˈmikloːʃ]; 1507/1508 – 7. září 1566), také běžně známý jako Mikuláš Šubić Zrinský,[2][pozn. 1] byl chorvatsko-uherský šlechtic a vojevůdce, chorvatský bán v letech 1542–1556, královský taverník od roku 1557 až do své smrti v roce 1566 a potomek významných chorvatských šlechtických rodů Zrinských a Kurjakovićů. Za jeho života se rod Zrinských stal nejmocnějším šlechtickým rodem v Chorvatském království.

Zrinský se proslavil po celé Evropě svou rolí při obléhání Szigetváru (1566), kde hrdinně padl při obraně města před Osmanskou říší a zastavil postup sultána Sulejmana Nádherného směrem na Vídeň. Význam této bitvy byl považován za tak velký, že francouzský kardinál a státník Richelieu ji označil za „bitvu, která zachránila civilizaci“.[6] Zrinský se stal vzorem věrného a obětavého bojovníka, křesťanského hrdiny a národního symbolu v Chorvatsku i Maďarsku a často se objevuje v uměleckých ztvárněních.

Život a kariéra

Mikulášův výpad ze Szigetváru.
Alfons Mucha: „Mikuláš Zrinský při obraně Szigetváru“, olej na plátně, 1914.

Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň v roce 1529. Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Kateřinou Frankopanovou, s níž měl několik dětí, mezi nimi Jiřího IV. Zrinského.

Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s českou šlechtičnou Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.

Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Segedína roku 1564), ale roku 1566 hrdinně padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou.

Odkaz a pocty

Mikuláš Zrinský je hrdinou první chorvatské epické skladby Vazetje Sigeta grada (vytištěna 1584), kterou napsal Brne Karnarutić.[7]

V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“. V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama „Zriny“ německý, ve Vídni činný romantický básník a dramatik Theodor Körner (1791–1813).

Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski.

Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.

Český malíř Alfons Mucha v roce 1914 namaloval obraz Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Historická postava jménem Mikuláš Šubić Zrinský nikdy neexistovala a ani jeho rodina se neoznačovala jako „Šubić Zrinski“.[3][4] V dobových pramenech je jednoduše znám jako Mikuláš Zrinský, tedy maďarsky Miklós Zrínyi. V Chorvatsku je kromě svého skutečného jména také znám jako Nikola Šubić Zrinský, což je 19. stoletím popularizovaná varianta díky stejnojmenné opeře.[3] V Chorvatsku a Maďarsku je dále označován jako Nikola Zrinski Sigetski a Miklós Zrínyi Szigetvári, tedy „Nikola Zrinský ze Szigetváru“.[5]

Reference

  1. ↑ a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Pravopisna komisija. Pravopis srpskohrvatskoga književnog jezika. Zagreb: Matica srpska, Matica hrvatska, 1960. 
  3. ↑ a b MIRNIK, Ivan. Luc Orešković. Les Frangipani. Un exemple de la réputation des lignages au XVIIe siècle en Europe. Cahiers Croates. Hors-serie 1, 2003. Izdanje: Almae matris croaticae alumni (A.M.C.A.). Odgovoran za publikaciju: Vlatko Marić. Mali oktav, str. 151, 33 sl., 1 genealoška shema, 7 shematskih prikaza međusobnih odnosa, tablice s opisima grbova na 7 str. ISSN nedostaje (Review article). Historical Contributions. Croatian Institute of History, 2004, roč. 27, čís. 27, s. 173. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. ↑ BEŠKER, Inoslav. 450. Godišnjica bitke kod Sigeta: Sparta je imala svog Leonidu, a mi svoga Zrinskoga. www.jutarnji.hr. Jutarnji list, 2018-09-07. Dostupné online [cit. 2020-07-03]. (chorvatsky) 
  5. ↑ Croatian Encyclopedia. [s.l.]: Leksikografski zavod Miroslav Krleža Dostupné online. (chorvatsky) Zrinski, Nikola IV. 
  6. ↑ Exceedingly rare 1566 newsbook... Over 440 years old... - RareNewspapers.com. www.rarenewspapers.com [online]. [cit. 2025-03-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ David Thomas, John A. Chesworth (eds.): Christian-Muslim Relations. A Bibliographical History. Volume 7 Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600): Volume 7. Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600). Leiden & Boston, 2015, s. 429–432.

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. 
  • LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. 
  • MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Petr Keglević z Buzina		Znak z doby nástupuchorvatský bán
1542–1556		Znak z doby konce vládyNástupce:
Petr Erdödy

Média použitá na této stránce

Barabas-zrinyi.jpg
Interior trade sign in Budapest in the middle of the 19. century
Johann Peter Krafft 005.jpg
Nikola Šubić Zrinski's Charge from the Fortress of Szigetvár
Oil on canvas, 455 x 645 cm

The scene is the sortie of Count Nikola Šubić Zrinski, Ban (Viceroy) of Croatia, and his men, the heroic defenders of the castle of Szigetvár, against the besieging Turks in 1566, in which Zrinski lost his life. The painting was commissioned by the Vienna court and is currently held at the Hungarian National Gallery in Budapest.

Coat of arms of Croatia 1495.svg
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia. It was officially used only since 1527, after the Croatian nobility elected the Habsburg dynasty.