Mikuláš Šubič Zrinský
| Mikuláš Šubič Zrinský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1508 Zrínský hrad |
| Úmrtí | 7. září 1566 (ve věku 57–58 let) Szigetvár |
| Příčina úmrtí | zabitý v boji |
| Místo pohřbení | Čakovec |
| Povolání | voják a vojevůdce |
| Choť | Kateřina Frankopanová z Veglie (od 1543) Eva z Rožmberka (od 1564) |
| Děti | Jiří IV. Zrinský Kateřina Zrinská[1] Dorotea Zrínská[1] Barbora Zrinská[1] Jan Zrinský ze Serynu |
| Rodiče | Mikuláš III. Zrinský a Helena Karlovićová |
| Příbuzní | Jiří V. Zrinský a Mikuláš VI. Zrinský (vnoučata) |
| Funkce | bán Chorvatska (1542–1556) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508, Zrin – 7. září 1566, Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky.
Život a kariéra
Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň v roce 1529. Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Kateřinou Frankopanovou, s níž měl několik dětí, mezi nimi Jiřího IV. Zrinského.
Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s českou šlechtičnou Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.
Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Segedína roku 1564), ale roku 1566 hrdinně padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou.
Odkaz a pocty
Mikuláš Zrinský je hrdinou první chorvatské epické skladby Vazetje Sigeta grada (vytištěna 1584), kterou napsal Brne Karnarutić.[2]
V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“. V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama „Zriny“ německý, ve Vídni činný romantický básník a dramatik Theodor Körner (1791–1813).
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski.
Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
Český malíř Alfons Mucha v roce 1914 namaloval obraz Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským.
Reference
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ David Thomas, John A. Chesworth (eds.): Christian-Muslim Relations. A Bibliographical History. Volume 7 Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600): Volume 7. Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500–1600). Leiden & Boston, 2015, s. 429–432.
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x.
- LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x.
- MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Šubič Zrinský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Petr Keglević z Buzina |  | chorvatský bán 1542–1556 | | Nástupce: Petr Erdödy |
Média použitá na této stránce
Nikola Šubić Zrinski's Charge from the Fortress of Szigetvár
Oil on canvas, 455 x 645 cm
The scene is the sortie of Count Nikola Šubić Zrinski, Ban (Viceroy) of Croatia, and his men, the heroic defenders of the castle of Szigetvár, against the besieging Turks in 1566, in which Zrinski lost his life. The painting had been commissioned by the Vienna court, and currently held at the Hungarian National Gallery in Budapest.
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia.