Mikuláš I. Gorjanský
Mikuláš I. Gorjanský | |
---|---|
Rodový erb Gojranských/Garayů | |
Narození | ? |
Úmrtí | 25. červenec 1386 |
Příčina úmrtí | popraven |
Místo pohřbení | Maďarsko |
Povolání | politik |
Choť | N. of Nevna |
Děti | Mikuláš II. Gorjanský Jan Garaj |
Rod | Gorjanští |
Příbuzní | Ladislaus II Garai (vnuk) |
Funkce | bán Chorvatska uherský palatin Bán (Mačvanská bánovina) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikuláš I. Gorjanský též Mikuláš Gorjanský starší (chorvatsky Nikola I. Gorjanski, maďarsky Miklós Garai, slovensky dříve též Mikuláš I. Garay / Garai, † 25. července 1386) byl uherský palatin (1375-1385) a bratislavský župan. Zastával také úřad chorvatského a mačvanského bána.
Jméno
Jméno je odvozeno od rodinného sídla Gorjani též Gorjana (maďarsky Gara). V různých pramenech se uvádí pod různým zněním, například, původně latinsky i maďarsky De Gara nebo jen Gara, poslovenštěně z Gorjan', nebo původně maďarsky Garay, Garai poslovenštěně na Garaj.
Život
Jako uherský palatin se po smrti krále Ludvíka I. z Anjou stal rádcem a milencem jeho ovdovělé ženy Alžběty, která nechala za uherskou královnu korunovat svou desetiletou dceru Marii a vládla jejím jménem. Ludvík přislíbil Marii za manželku Zikmundovi Lucemburskému, avšak Alžběta ji pod vlivem Mikuláše Gorjanského chtěla provdat za Ludvíka Orleánského. Tím způsobila rozštěpení uherské šlechty na přívržence Zikmunda a přívržence Alžběty a na třetí tábor, který podporoval v nároku na trůn Karla Malého z neapolské větve Anjouovců.
Alžběta se spoléhala na Karlův slib, který dal ještě Ludvíkovi I., že neohrozí práva jeho dcer na uherský trůn, přesto se však sám dal v roce 1385 korunovat uherským králem. Alžběta se mu pomstila tak, že na něj připravila atentát, který provedl Blažej Forgáč.
Zatčení a poprava
Stoupenci Karla Malého 25. července 1386 zajali Alžbětu, Marii, Mikuláše I. Gorjanského a Blažeje Forgáče cestou na hrad Gorjan patřící Mikuláši I. Gorjanskému. Zatčení se uskutečnilo pravděpodobně na žádost Mariina sedmnáctiletého manžela Zikmunda Lucemburského. Mikuláš Gorjanský byl spolu s Blažejem popraven stětím v Gorjaně a jejich hlavy byl poslány vdově po Karlovi Malém do města Neapol. Tělo bylo pohřbeno ve františkánském kostele v Šikloši, dochovaný náhrobek je z červeného mramoru a je uložený v depozitáři v Budapešti.[1]
Rodina
- otec Ondřej Gorjanský (* asi 1340)
- matka
- manželka
- dyn Jan Gorjanský (* asi 1371), hlavní župan Temeše a Požežské župy, bán Ozory
- dcera Ilona, manželka Mikuláše Séčiho z Gradu
- dcera Dorota, manželka Mikuláše Frankopana, bána Chorvatska a Dalmácie
- dcera Alžběta, manželka Šimona Sečéniho
- syn Mikuláš, uherský palatin, bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš I. Gorjanský na slovenské Wikipedii.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš I. Gorjanský na Wikimedia Commons
Externí odkazy
Předchůdce: Jan V. Frankopan | Chorvatský bán 1397–1402 | Nástupce: Ladislav Grdevacký |
Média použitá na této stránce
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)