Mikuláš II. Gorjanský

Mikuláš II. Gorjanský
Bán chorvatský, dalmátský a slavonský
Portrét
Narození1367?
Úmrtí1433
Manželkydcera Lazara Hrebeljanoviće
Anna Celjská
PotomciMikuláš III. Gorjanský
Kateřina Gorjanská
Ladislav II. Gorjanský
Petr Gorjanský
Dorota Gorjanská
Ilona Gorjanská
DynastieGorjanští
OtecMikuláš I. Gorjanský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš II. Gorjanský nebo Mikuláš Gorjanský mladší (chorvatsky Nikola II. Gorjanski, maďarsky Garai Miklós, 1367? – 1433) byl uherský šlechtic palatin a významný politik. Vykonával úřad chorvatského, slavonského a dalmatského bána, jakož i správce dalších regionů Mačvy, Usory, Bačky a Banátu. Byl jedním ze zakládajících členů Dračího řádu[1] a opakovaně byl jmenován místodržitelem Uherského království.

Život

Narodil se jako syn uherského palatina Mikuláše I. Gorjanského, který byl popraven v době sporu o uherský trůn, kdy stál na straně královny Alžběty.

Mikuláš byl švagrem krále Zikmunda Lucemburského a na rozdíl od svého otce se přiklonil na stranu krále, jehož byl oddaným přítelem a spolehlivým přívržencem a na jeho dvoře zastával významné pozice. Mikuláš okolo sebe soustředil tzv. šiklóšskou ligu, která roku 1401 zachránila zajatého krále z rukou nespokojených uherských magnátů, kteří mu zazlívali obsazování zemských úřadů cizinci a nemravný život. Zaručil se vlastním synem a dosáhl tak převozu panovníka na svůj hrad Šiklóš.[2] Výsledkem byla dohoda a Zikmundovy a Mikulášovy zásnuby s dcerami Heřmana Celjského.[3]

Král Václav IV. ocenil Mikulášovu zásluhu na propuštění svého bratra rentou a přijetím do svého rytířského řádu.[4] Zikmund roku 1402 jmenoval Mikuláše uherským palatinem[5] a Mikuláš v následné občanské válce o uherskou korunu zůstal věrně stát na jeho straně.[6] Měl na Zikmunda velký vliv, roku 1408 byl společně se synem Janem jedním ze zakládajících členů Dračího řádu a roku 1416 mu král udělil výsadu ozdobit svůj erb zlatou korunou.[7]

V roce 1420 Mikuláš doprovázel krále do Čech, kde se nechal Zikmund korunovat českým králem.[8] V čase královy nepřítomnosti býval[9][10][11] společně s královnou a ostřihomským arcibiskupem místodržitelem království. Král jej opakovaně pověřoval diplomatickými misemi do Polska[12] a západní Evropy.[13]

Mikuláš II. Gorjanský zemřel po nemoci roku 1433.

Manželství a rodina

Mikuláš byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Teodora Lazarevićová († asi 1401), dcera srbského vládce Lazara Hrebeljanoviće, s níž měl dvě děti:

  • Mikuláše († po roce 1435)
  • Kateřinu

Jeho druhou manželkou se stala Anna Celjská, dcera celjského hraběte a chorvatského bána Heřmana II. a sestra české královny Barbory Celjské. Manželé měli několik dětí:

  • Ladislava (1410–1459)
  • Petra
  • Dorotu
  • Helenu

Odkazy

Reference

  1. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451]. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5. 
  2. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2010. ISBN 978-80-8550-146-9. 
  3. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 30
  4. ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 85
  5. ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 86
  6. ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 88
  7. ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 246
  8. ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 425
  9. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 81
  10. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 148
  11. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 161
  12. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 46
  13. ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 95

Externí odkazy

Předchůdce:
Jan V. Frankopan		Znak z doby nástupuBán chorvatský, dalmatský a slavonský
1390–1393		Znak z doby konce vládyNástupce:
Ladislav Grdevacký

Média použitá na této stránce

A franczia király czímer-adománya Garai Miklósnak.jpg
A franczia király czímer-adománya Garai Miklós részére. A Párisban, 1416 márczius 26-án kelt oklevél eredetijét Zsigmond király ugyanaz nap erősitette meg; mindkettő a báró Mednyánszky család levéltárában őriztetik. A czimerképet Zsigmond megerősitő oklevelének miniatureje után másolta Passuth Ödön. A kép vörös alapon narancs szinü levéldiszszel behintett szőnyegen két egymás felé forditott pajzsban a Garai család ősi czimerét: kék mezőben az arany országalmát harapó hétszer kunkorodó koronás arany kigyót tünteti fel. A jobboldali pajzs sisakjának oromdisze aranykoronából kiemelkedő kék strucztollforgón a czimeralak koronás kigyója; a sisak-foszlányokat szintén kék strucztollak képezik; a baloldali sisak koronájából arany sugarak emelkednek ki és a banderialis főuri méltóság jelvényeként két négyszögű zászlót tartanak, melyek elsejében a kigyó koronával és országalmával, a másodikban ezek nélkül látható. A két pajzs között van a sárkány rend aranyos jelvénye. A czimerszőnyeg keretének felső vonalát a római birodalmi sas, a magyar kettős kereszt és a cseh oroszlán diszitik
Coat of arms of Croatia 1495.svg
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia.