Mikuláš Krchlebec z Krchleb

Mikuláš Krchlebec z Krchleb
Mikuláš Krchlebec z Krchleb na panoramatickém obraze L. Marolda Bitva u Lipan z r. 1898
Mikuláš Krchlebec z Krchleb na panoramatickém obraze L. Marolda Bitva u Lipan z r. 1898
Purkrabí hradu Zvíkova
Ve funkci:
1431 – ?
PanovníkZikmund Lucemburský, Albrecht II. Habsburský
Vojenská služba
SlužbaČeské královstvíČeské království České království
Hodnostvojenský hejtman
Bitvy/válkyBitva u Lipan
Narozenípřed rokem 1400
Úmrtímezi 1441 a 1444
České královstvíČeské království České království
Choť?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Krchlebec z Krchleb (okolo 1400 – mezi 1441 a 1444) byl český nižší šlechtic, vojenský hejtman a válečník z rodu Krchlebců z Krchleb. Jakožto hejtman ve službách Rožmberků se účastnil bojů husitských válek proti husitům a je uváděn jako jedna z klíčových postav vítězného vojska umírněných husitů a panské jednoty v rozhodujícím střetu války, bitvě u Lipan.

Životopis

Mládí

Pocházel z českého nižšího šlechtického rodu, narodil se patrně na rodové tvrzi v Krchlebech nedaleko Benešova. Zdědil a spravoval skromné rodinné panství, mj. Bernartice u Milevska.[1] Roku 1418 je uváděn jakožto věřitel císaře a krále Zikmunda Lucemburského, roku 1421 mu pak král daroval církví spravované vsi Nebřich, Milín, Dalešice a Blažim u Neveklova.[2]

Stal se významným úředníkem podřízeným mocnému jihočeskému rodu Rožmberků, s jehož vojskem se od začátku válek účastnil vojenských akcích proti vypuknuvší husitské revoluci. Účastnil se mj. spolu s královským vojskem dobývání Berouna. Roku 1426 byl Rožmberky jmenován vojenským hejtmanem v Třeboni, v pozdějších letech je uváděn rovněž jako hejtman na hradě Choustník u Soběslavi. Roku 1431 potom obdržel úřad rožmberského purkrabího na strategicky významném hradě Zvíkov u Vltavy.

Bitva u Lipan

Nejdůležitější roli své vojenské kariéry však sehrál 30. května 1434 při střetu kališnicko-katolického vojska a radikálních husitů v bitvě u Lipan. Zde byl přítomen jakožto bojový velitel rožmberského kontingentu Oldřicha II. z Rožmberka v řadách panské jednoty. Opakovaně je pak připomínán jakožto vůdce válečné skupiny naplňující strategii Diviše Bořka z Miletínka, vrchního velitele kališnicko-katolického vojska. Ten počítal s vyprovokováním útoku radikálních husitů mimo jimi vztyčenou vozovou hradbu fingovaným útokem na jejich pozice a následným ústupem,[3] který protivníka vyláká z obranných pozic. Tuto útočnou skupinu, takzvanou špici, tvořily jednotky pod Krchlebcovým velením, složené převážně z rožmberských, plzeňských, prácheňských a karštejnských oddílů, které podporoval zbrojný lid Menharta II. z Hradce.[4]

Koordnačně náročný manévr byl potom úspěšný: vojsko radikálů otevřelo svou vozovou hradbu, aby mohlo, i s několika válečnými vozy, protivníka pronásledovat. V terénně příznivé pozici se pak Krchlebcův oddíl obrátil a vyrazil útočícím vstříc. Spolu s dalšími jednotkami aliance se potom podařilo vozovou hradbu radikálů prorazit a dosáhnout tak v bitvě rozhodného vítězství.

Po bitvě bylo pak několik desítek až stovek zajatců nahnáno do stodol v blízkých vesnicích (patrně Lipany, Hřiby aj.) a v nich upáleni. Kdo byl hlavním iniciátorem tohoto masakru není zřejmé, dobové kroniky se rozcházejí. Nejčastěji bývá jmenován Jan Švihovský z Rýzmberka, Mikuláš Krchlebec či Menhart II. z Hradce.[5]

Zúčastnil se i dalších vojenských zákroků proti husitům, mj. roku 1435 obléhal pevnost Ostromeč v držení radikálních táboritů. Roku 1436 byl za své věrné služby odměněn Zikmundem Lucemburským dalšími statky. Poslední zmínkou o něm je darování dalších statků roku 1441.

Úmrtí

Mikuláš Krchlebský z Krchleb zemřel patrně mezi lety 1441 až 1444.

Prameny neuvádějí jeho mužské potomky, dcery pak po jeho smrti rodinné statky prodaly. Rod Krchlebců z Krchleb pak zanikl po přeslici.[6]

V umění

Postava Mikuláše Krchlebce je zachycena v monumentálním díle Luďka Marolda a jeho spolupracovníků, panoramatického obrazu bitvy u Lipan.

Odkazy

Reference

  1. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Tvrz Bernartice, Bernartice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ VPM | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ 240. schůzka: Lipany. Dvojka [online]. 2011-11-19 [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Urbánek, s. 150.
  5. ↑ Čornej, Bělina, s 86.
  6. ↑ Krchleby - Oficiální stránky obce Křečovice. www.obec-krecovice.cz [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • URBÁNEK, Rudolf. Lipany a konec polních vojsk. Praha: Melantrich a.s., 1934. 262 s. 
  • URBÁNEK, Rudolf. Bitva u Lipan. Praha: Československá obec sokolská, 1934. 48 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mikuláš Krchlebec z Krchleb (Bitva u Lipan).png
Autor: Luděk Marold, Licence: CC BY-SA 4.0
Mikuláš Krchlebec z Krchleb na panoramatickém obraze L. Marolda Bitva u Lipan z r. 1898