Mikuláš Oláh

Mikuláš Oláh
Nicolaus olahus.jpg
Narození10. ledna 1493
Sibiu
Úmrtí15. ledna 1568 (ve věku 75 let)
Trnava
Povoláníhistorik, katolický kněz, básník, humanista a uherský palatin
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcediecézní biskup (od 1543)
diecézní biskup (od 1550)
katolický arcibiskup (od 1554)
katolický biskup
PodpisMikuláš Oláh – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Oláh (maďarsky Oláh Miklós, latinsky Nicolaus Olahus apod., 10. ledna 1493, Sibiň, Sedmihradsko15. ledna 1568, Trnava) byl uherský humanistický vzdělanec, v letech 1543–1548 záhřebský biskup, od roku 1553 ostřihomský arcibiskup se sídlem v Trnavě jako Mikuláš III. Od roku 1562 místodržitel Uherska.

Život

Osobní znak arcibiskupa Oláha

Mikuláš Oláh od roku 1505 studoval latinu, teologii, rétoriku, hudbu a astronomii na univerzitě ve Velkém Varadíně (dnes Oradea). Byl oblíbencem na dvoře uherského krále Ludvíka II., díky čemuž dosáhl množství vysokých pozic ve státních i církevních úřadech.

Po smrti mladého krále Ludvíka v bitvě u Moháče, osobně doprovázel královnu Marii do emigrace. V Bruselu se seznámil s Erasmem Rotterdamským, s nímž udržoval intenzivní korespondenční kontakt (dodnes se zachovalo 29 listů).

Po návratu do Uher se stal v roce 1542 královským rádcem, v 1543 královským kancléřem a v roce 1562 místodržitelem Uherska. Od roku 1553 byl také ostřihomským arcibiskupem. Podporoval rozvoj katolického i světského školství. V roce 1566 založil kněžský seminář v Trnavě.

Dílo

Vědecká tvorba Mikuláše Oláha spočívá v pěti latinsky psaných pojednáních. Důkladný popis uherského státu Hungaria, dokončený v roce 1536, napsal na prosbu královny Marie. Dílo se těšilo oblibě ve vědeckých kruzích tehdejší Evropy. Historicko-geograficko-etnografická monografie sestává z 19 dílů, z nichž 8 věnoval území Sedmihradska, které dnes tvoří část Rumunska.

Mikuláš Oláh byl mj. prvním autorem, jenž tvrdil, že Valaši (obyvatelstvo karpatského Valašska) pocházejí od starověkých Římanů. Jeho teorie ale nenašla následovníky mezi valašskými či moldavskými historiky. Až kolem roku 1642 kronikář Grigore Ureche (pravděpodobně neznaje díla Olaha) vytvořil podobnou teorii, kterou později rozvinuli Miron Costin a Dymitr Kantemir.

Tituly

  • 1536Hungaria
  • 1537Attila
  • Genesis filiorum Regis Ferdinand
  • Ephemerides
  • Brevis descriptio vitae Benedicti Zerchsky
  • 1763Hungaria et Attila sive de originibus gentis regni Hungariae (...) emondato coniumctim Editi (Vídeň).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Oláh na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Předchůdce:
Šimon z Erdödy
Znak z doby nástupubiskup záhřebský
15431548
Znak z doby konce vládyNástupce:
Wolfgang de Gyula
Předchůdce:
František I. Frankopan
Znak z doby nástupubiskup jágerský
14481554
Znak z doby konce vládyNástupce:
František Ilocký
Předchůdce:
Juraj Utišinović Martinušević
Znak z doby nástupuarcibiskup ostřihomský a
primas uherský

1553-1567
Znak z doby konce vládyNástupce:
Antonín Vrančič

Média použitá na této stránce

COA archbishop HU Olah Miklos.png
Autor: GiMa38, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms (shield only) of Nicolaus Olahus (Hungarian: Oláh Miklós, January 10, 1493, Sibiu – January 15, 1568, Trnava / Nagyszombat), bishop of Eger, Hungary (1548 - 1553), archbishop of Esztergom, Hungary (1553 - 1568).
Signature olah miklos.gif
signature of Miklós Oláh, archbishop of Esztergom.