Mikuláš Pálffy (1552–1600)
| Mikuláš II. Pálffy z Erdődu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. září 1552 Čabradský Vrbovok |
| Úmrtí | 23. dubna 1600 (ve věku 47 let) Červený Kameň |
| Místo pohřbení | Bratislava Katedrála svatého Martina v Bratislavě |
| Povolání | politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Choť | Marie Magdalena Fuggerová (od 1583)[1] |
| Děti | Pavel IV. Pálffy z Erdődu[2] Štěpán II. Pálffy z Erdődu[2] Marie Žofie Pálffyová z Erdődu Mikuláš III. Pálfy z Erdődu Kateřina Pálffyová z Erdődu[2] Jan II. Pálffy z Erdődu[2] |
| Rodiče | Petr Pálffy z Erdődu[2] a Žofie Dersffyová z Szerdahely[2] |
| Rod | Pálffyové z Erdődu |
| Příbuzní | Jan IV. Karel Pálffy z Erdődu a Jan III. Antonín Pálffy z Erdődu[2] (vnoučata) |
| Funkce | župan Bratislavské župy (1580–1600) Q127035451 (1581–1600)vrchní župan Komáromské župy (1641–1600) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš II. Pálfy z Erdődu (maďarsky Pálffy Miklós, 10. září 1552, Čabraď [3] - 23. dubna 1600, Častá - Červený Kameň) byl uherský šlechtic z významného rodu Pálffyů z Erdődu, politik a diplomat, účastník četných bojů proti Turkům.
Život
Mikuláš II. se narodil v hornouherské Čarbradi, jako syn Petra Pálffyho († 1568), méně známého feudála a účastníka protitureckých bojů a jeho manželky Žofie, rozené Deršfiové. Mikuláš Pálffy měl tři sestry a čtyři bratry.
Funkce
Především vlastními silami a schopnostmi dosáhl významné funkce: od roku 1574 byl královským stolníkem, v roce 1580 se stal kapitánem Bratislavského hradu a županem Bratislavské župy, které mu Rudolf II. v roce 1599 potvrdil a dal do dědičné držby. V roce 1581 se stal královským komorníkem, v roce 1582 skutečným vnitřním tajným radou, v roce 1584 kapitánem Komárna a županem komárenské župy. Od roku 1598 získal od Rudolfa II. titul říšský hrabě.
Vojenská činnost
Mikuláš Pálffy se podle vzoru a příkladu svého otce zúčastnil protitureckých bojů na slovenském území. Byl nejvýznamnějším velitelem v 15leté válce proti Turecku. V roce 1593 se zúčastnil bojů u Pákozdu a přispěl k vítězství císařských vojsk, byl při obléhání Stoličného Bělehradu, dobyl několik pohraničních hradů a pevnosti (Fiľakovo, Divín, Modrý Kámen, Szécsény, Drégelypalánk, v roce 1594 Novohrad, 1595 Štúrovo, 1596 Vác, 1598 Ráb, Tata, Veszprém, Palota, Nagyvászony, 1599 bojoval u Stoličného Bělehradu, Budína a Pešti).
Majetek
Mikuláš Pálffy byl na jedné straně významný vojenský velitel, ale zároveň i podnikatel. Pro císařské vojsko dodával základní potraviny (obilí, víno, maso), čímž nabyl obrovského majetku. Zároveň za své služby dostával různé statky a manželstvím s Marií Magdalenou Fuggerovou získal hrad a panství Červený Kameň (západní Slovensko), v roce 1599 získal bratislavské panství.
Manželství a potomstvo
Mikuláš Pálfy z Erdődu se oženil s Marií Magdalenou z bohatého augsburského rodu Fuggerů, což mu částečně pomohlo při společenském vzestupu. Manželé spolu měli 5 synů a 3 dcery, z toho:
- Štěpán (1585/1586–1646), císařský generál, bratislavský župan, strážce koruny
- Jan (1587–1646)
- Pavel (asi 1590–1653), uherský palatin
- Mikuláš (1593–1621), královský komorník
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš II. Pálffy z Erdődu na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Pálfi (1552 – 1600) na slovenské Wikipedii.
Literatura
- Slovenský biografický slovník, zv. IV, s. 378
- Pálfiovci v novoveku. Vzostup významného uhorského šľachtického rodu. Zborník z vedeckej konferencie z roku 2003 v Bratislave. Zostavili Fundárková Anna, Pálfy Géza (eds.). ISBN 80-88880-55-6
