Mikuláš Wurmser ze Štrasburku

Mikuláš Wurmser ze Štrasburku
Narození1320
Štrasburk
Úmrtí1. listopadu 1363 (ve věku 42–43 let)
Praha
Povolánímalíř
Funkcedvorní malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mikuláš Wurmser ze Štrasburku (před 1320? Štrasburk – pravděpodobně 1. listopadu 1363 Praha)[1] byl malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky, významný dvorní malíř císaře Karla IV.

Život

Do Čech přišel z Alsaska jako štrasburský měšťan. Oženil se s Anežkou, dcerou žateckého měšťana Martina Clugela. V roce 1357 pro ni, pro sebe a pro potomky koupil pozemkovou rentu od žateckého měšťana Jana Gebharda, vybíranou ze statku v dnes již zaniklé vesnici Košetice severně od Žatce.[2] Do kontaktu se Žatcem se mohl dostat v souvislosti s nákupem domu Karlem IV. před rokem 1357.[3] Nelze vyloučit, že Wurmsera panovník pověřil výzdobou interiéru domu.[4]

Byl pražským měšťanem a členem malířského bratrstva. V letech 1350– po 1360 pracoval jako malř, nejméně od roku 1357 jako významný dvorní malíř Karla IV. v Praze a na Karlštejně, císař jej nazýval svým malířem a dvořanem pictor familiaris. Roku 1359 mu císař uvolnil disponování majetkem a napsal, že jej potřebuje k práci na "místech a hradech". Roku 1360 mu císař pronajal na doživotí dvorec Mořina nedaleko Karlštejna. Byl ženatý, ale o potomcích není nic známo. Pravděpodobně je totožný s malířem Mikulášem, který byl v Praze zavražděn roku 1363.

Dílo

Provedl část nástěnné výzdoby na hradě Karlštejně, v kapli sv. Kateřiny především portréty Karla IV., jeho manželek, dále tři takzvané Ostatkové scény, v nichž Karel IV. 1) Přijímá trn z Kristovy trnové koruny a relikvii z Dřeva sv. Kříže od francouzského dauphina. 2) přijímá relikvie od kyperského krále Petra I. z Lusignanu (?) nebo od krále Roberta I. z Anjou; 3) Vkládá relikvii z Dřeva Kristova kříže do svého zlatého oltářního kříže. Většina jeho prací byla zničena.

Někdy bývá ztotožňován s anonymním "Mistrem lucemburského rodokmene", který na Karlštejně vytvořil 64 imaginárních nástěnných portrétů členů lucemburského rodu od biblického Cháma až po Karla IV.[5] Tyto obrazy se dochovaly jen v kolorovaných kresbách ze 16. století v tzv. Heidelberském kodexu (Codex Heidelbergensis), jejich styl tedy nelze přesně určit.

Význam

Mikuláš Wurmser byl významným malířem vrcholné české gotiky. Podílel se na formování tzv. měkkého slohu, který dovršil Mistr Theodorik a přispěl k významu české české gotické malby v evropském kontextu a k šíření jejího vlivu na následující generace (např. Mistr Třeboňského oltáře i do sousedních zemí.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Jakub Vítovský, Několik poznámek k problematice Karlštejna, Zprávy památkové péče 11, 1992, s.4
  2. ↑ BOROVÝ, Clemens (ed). Libri erectionum archidioecesis Pragensis II, 1375–1388. Praha: [s.n.], 1878. 260 s. Dostupné online. S. 169–170. 
  3. ↑ SCHLESINGER, Ludwig (ed). Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zm Jahre 1526. Praha: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1892. 291 s. Dostupné online. S. 22. 
  4. ↑ SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl. Stadt Saaz. Žatec: nákladem vlastním, 1894. 841 s. S. 179. 
  5. ↑ A.Friedl, 1956

Literatura

  • Antonín Friedl, Mikuláš Wurmser, mistr královských portrétů na Karlštejně. NKLU Praha 1956
  • Jaroslav Pešina a kolektiv: České umění gotické 1350 - 1420. Academia Praha 1970
  • Jakub Vítovský, Několik poznámek k problematice Karlštejna, Zprávy památkové péče 11, 1992, s.4
  • Jiří Fajt a kolektiv:: Magister Theodoricus - dvorní malíř císaře Karla IV - umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. Katalog výstavy konané od 12.11. 1997 do 26.4 1998). Praha 1997. ISBN 80-7035-142-X

Související články