Mikuláš z Brna

Mikuláš z Brna
Mikuláš Brněnský na jedné z fresek na hradě Buonconsiglio v Tridentu
Narození	Brno
Úmrtí	12. listopadu 1347 Mikulov
Povolání	katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	tridentský kníže-biskup (od 1338) biskup elekt tridentský kníže-biskup biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Brněnský či Mikuláš z Brna (německy Nikolaus Alreim, též Abrein, italsky Nicolò da Bruna, či Nicolò Abrien, přelom 12. a 13. století Brno – 12. listopadu 1347 Mikulov) byl moravský katolický duchovní, v letech 1337–1347 tridentský kníže-biskup.

Mikuláš Alreim se narodil v Brně. Stal se nejprve děkanem olomoucké katedrály svatého Václava a kancléřem Karla, moravského markraběte, budoucího českého krále a římského císaře Karla IV.^[2]

V lednu 1336 Mikuláš následoval kralevice Karla, jenž byl vyslán do Tyrol (jako poručník dvou nezletilých hrabat, spolu se svým mladším bratrem Janem Jindřichem a jeho manželkou Markétou). V říjnu téhož roku zemřel kníže-biskup tridentský, Jindřich Metský, a 13. července 1338 se Karlovi podařilo získat pro Mikuláše papežské potvrzení, aby se stal Jindřichovým nástupcem.^[2] Následujícího roku mu český král Jan Lucemburský jako erb udělil svatováclavskou orlici, která po smrti jeho švagra, posledního přemyslovského krále Václava III. nebyla užívána.^[2] Ta se později stala znakem města Trento i celé provincie i pozdějšího regionu Tridentska.

Ve svém úřadu knížete-biskupa se Mikulášovi podařilo urovnat svár mezi valdinonskými a valdisolskými rody a znovu získat kontrolu nad panstvími zabranými Castelbarky.^[2] Mimo to byl přispěvatelem rozšířeného vydání Codexu Vangianus (zvaného Codex maior)^[3].

Intriky Habsburků s účelem vypudit z Tyrolska Lucemburky (kterým byl Mikuláš věrný), však silně omezily biskupskou moc. V roce 1341 Markéta odmítla svého chotě Jana Jindřicha, jenž se společně s Mikulášem skrýval v Akvileji. O rok později se Markéta vdala za Ludvíka V. Bavorského a jeho otec, Ludvík IV., převzal vládu na biskupským knížectvím.^[2]

V roce 1347 Karel, jenž se mezitím stal císařem, znovu převzal kontrolu nad Trentem, a Mikuláš jej dostihl v Bellunu, kde mu císařským výnosem byla zpětně udělena všechna tridentská manství. Dvě z nich byla na Moravě, tam však, v Mikulově, 12. listopadu 1347 Mikuláš zemřel, ještě před tím, než se mu podařilo vrátit se do Tridentska.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolò da Bruna na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš z Brna na Wikimedia Commons

GHETTA, Frumenzio. L'aquila stemma di Trento e del Trentino. Trento: Comune di Trento, 2000. ISBN 88-86802-33-1. (italsky) 

Předchůdce: Jindřich III. Metský

Kníže-biskup tridentský 1337–1347

Nástupce: Gerhard II.