Mikulovský tunel

Mikulovský tunel
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka334 m
Lokalizace
Souřadnice50°41′37,88″ s. š., 13°43′16,83″ v. d.
Mikulovský tunel
Další informace
Kód památky50874/5-5841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky železniční trať Most – Moldava v Krušných horách)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikulovský tunel se nachází na železniční trati Moldavské horské dráhy v km 153,336 – 153,670 mezi zastávkami Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město a je od roku 1998 kulturní památkou České republiky.[1][2]

Historie

Železniční trať byla stavěna v letech 1873 až 1885. K překonání horského masívu bylo na Moldavské horské dráze postaveno na devatenáct mostů, mostků a propustků a dva tunely.

Mikulovský tunel na pohlednici z roku 1904

Mikulovský tunel byl ražen v hřbetu hory Pramenáč v nadmořské výšce 725 m n. m.[3] Jeho projekt vypracoval železniční vrchní inženýr Jan Bydžovský, realizaci provedlo stavební podnikatelství Schön & Wessely.[4] Výstavba probíhala v letech 1884–1885 a otevřen byl v roce 1885.[5]

Popis

Jednokolejný železniční tunel má tvar písmene S (dva protisměrné oblouky), je dlouhý 334 m a je vyzděn z kamenných kvádrů. Tvar tunelu je proto, že se stavitelé údajně vyhýbali štolám a jámám středověkého stříbrného dolu Lehnschafter.[6]

Při přípravě projektové dokumentace v roce 2004 bylo zjištěno, že je částečně podskružen ocelovými skružemi s dřevěným pažením.[7][8]

Okolí

U jihovýchodního portálu je zastávka Mikulov. Nad tunelem je vyhlídka Knuffelberg a v blízkosti přístupná štola Lehnschafter.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-07-24]. Identifikátor záznamu 1000163251/0035 : Mikulovský tunel. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Detail dokumentu - U0059801. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mikulovský (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.); BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 113. 
  5. ↑ Mikulovský tunel. Tunel [online]. 2019 [cit. 24.07.2020]. Dostupné online. 
  6. ↑ Dálnice D8 - Mikulovský tunel. de8.cz [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Měření profilů. Tumel Mikulovský a Novoměstský. Dostupné online Archivováno 9. 8. 2020 na Wayback Machine..
  8. ↑ SG-GEOPROJEKT | Reference - Rekonstrukce Mikulovského tunelu na trati Dubí – Moldava, km 153,336 – 153,670. www.geoprojekt.cz [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pokyny pro návštěvníky: | Štola Mikulov. www.stolamikulov.cz [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mikulov v Krušných horách 2012-07-20.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Železniční zastávka Mikulov v Krušných horách
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic