Milíčeves

Milíčeves
Zámek
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Slatiny
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°22′39″ s. š., 15°23′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	199 (2021)[1]
Katastrální území	Milíčeves (4,38 km²)
PSČ	506 01
Počet domů	69 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Milíčeves
Další údaje
Kód části obce	149845
Kód k. ú.	749842
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milíčeves je vesnice, část obce Slatiny v okrese Jičín. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Slatin. V roce 2009 zde bylo evidováno 83 adres.^[3] V roce 2001 zde trvale žilo 224 obyvatel.^[4]

Milíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,38 km².^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.^[4]Patřila do majetku vladyků se zdejším přídomkem. V roce 1407 získal tvrz a statky Mikuláš Chudý z Újezda. V roce 1408 se tvrz a statky vrátily původním majitelům. Po vymření rodu v roce 1455 se dostala ves na základě odúmrtního práva do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad. Ještě v témže roce ji koupili pánové ze Žlunic. Mezi další vlastníky patřili například Jan Litoborský z Chlumu^[6] nebo později, od roku 1522 vladykové z Holohlav. V šestnáctém století koupili tvrz a místní majetek Dohalští z Dohalic. Sňatkem získali Vysoké Veselí a okolní statky (Sběř a Hrobičany). Další statky a vsi koupili.^[7] V rámci pobělohorských událostí získal majetek Albrecht z Valdštejna, který přikoupil část panství kumburského a velišského. Nově vytvořený celek (panství) přenechal roku 1627 jičínským jezuitům. V roce 1677 přestavěli noví vlastníci tvrz na raně barokní zámek. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, se místní majetek dostal pod správu c. k. Studijního fondu.^[8]

Pivovar

O dva roky později postavili jezuité na základě návrhu Jana Baptisty Matheye v blízkosti zámku více než sedmdesát metrů dlouhý trojpatrový pivovar s bytem pro sládka a sýpku. Objekt pivovaru zahrnoval celý provoz od výroby sladu až po skladování uvařeného piva. Když představil svůj návrh ideálního pivovaru František Ondřej Poupě, jeho plány byly téměř identické s před sto lety postaveným pivovarem v Milíčevsi. Po zrušení jezuitského řádu získal pivovar „panské“ majitele. Mezi poslední vlastníky patřil rod Vrintsů z Falkensteina. Posledním nájemcem pivovaru byl Jan Pavlík. Ve dvacátém století již pivovar pouze chátral. Objekt pivovaru je dnes kulturní památkou.^[9]

Mlýn

Jezuité postavili nedaleko zámku u náhonu Cidliny „Vrchnostenský dominikální mlejn“. Koncem roku 1806 přešel na občanské majitele. Do roku 1826 vlastnil mlýn Jan Navrátil a roku 1827 ho koupil rod Zelinků. Rodina Zelinkova zde bydlela i po druhé světové válce, kdy byl objekt již používán pouze k obytným účelům.

Obytný dům i mlýnice byly v rámci jedné stavby oddělené. Úpravy Cidliny v letech 1987 – 1989 a rozbourání stavidla v Nemyčevsi porušily náhon k mlýnu. Zůstala zachována pouze část, díky stavidlu, které se nachází až za mlýnem a je průtočná.^[10]

Vsí protéká řeka Cidlina a vzhledem k častým záplavám ji rozdělila na dvě oddělené části. Za říční nivou proto vznikla v novověku na sever od historického centra osada Malá Strana, která byla v roce 1900 připojena ke vsi.^[11][12]

Devatenácté století

Počátkem devatenáctého století patřilo panství Milíčeves k bydžovskému kraji a bylo spravováno c. k. Studijním fondem. Vrchní úředník bydlel na zámku v Milíčevsi. V této době panství Milíčeves zahrnovalo statky a obce Milíčeves, Nemyčeves, Vitiněves, Popovice, Vrbice a další. Mezi lety 1841–1871 vlastnil Miličevské panství Michal Karel, hrabě Althann. V roce 1850 byl nucen větší část prodat Kamilovi z rodu Rohanů. Zbytek panství dostala věnem Althannova dcera Konstancie, která byla provdaná za hraběte Maxmiliána Alexandra Vrintse z Falkensteina. Poslední majitelkou byla jejich dcera Eugénie s manželem baronem Seuter von Lötzen.

Dvacáté století

Mezi lety 1850 – 1960 byla Milíčeves samostatnou obcí. Byly používány také názvy Milíčoves i Miličeves. Od 1. července 1960 se stala Milíčeves částí obce Slatiny.^[13]

Dobrovolní hasiči

Sbor dobrovolných hasičů byl založen 15. června 1882. Sbor stále funguje a patří mezi jeden z nejstarších na Jičínsku. Vlastní hasičskou zbrojnici, kde lze nalézt požární stříkačku z roku 1982 nebo řadu pamětních pohárů, například za třetí místo v okrskové soutěži v roce 2014.^[14]

Fotbal

Fotbal má ve vsi dlouhou historii. Dne 15. října 1942 byl založen fotbalový oddíl pod názvem AFK Milíčeves. Hřiště tehdy vzniklo v zámeckém parku, místo věnoval baron Seuter von Lötzen. V roce 1945 se oddíl sloučil s mužstvem ze sousední Butovsi a změnil název na Sokol Milíčeves. Bylo vybudováno i nové hřiště na louce u Cidliny, kde během let byly vybudovány kabiny a tribuna. Oddíl hrál zápasy na úrovni okresu, ale již v šedesátých letech se probojoval do krajských soutěží. Koncem osmdesátých let hráči skončili před postupem do divize. Po revoluci se sloučili s jičínským oddílem a hráli pod názvem FC VTJ Milíčeves. Hráli i v divizi, ale postupné stárnutí a odchody hráčů způsobily pokles hráčské úrovně oddílu. Od roku 2010 hraje družstvo v okresních soutěžích.^[15]

Zajímavost

Vsí protéká řeka Cidlina a vzhledem k častým záplavám ji rozdělila na dvě oddělené části. V novověku za říční nivou vznikla na sever od historického centra osada Malá Strana, která byla v roce 1900 připojena ke vsi. ^[11][12]

Památky

Na Malé Straně se dochoval roubený dům s loubím, pomník Ukřižování a socha Nejsvětější Trojice na okraji vsi u hřbitova.^[11] Mezi kulturní památky byl zařazen zámek a včelín, stojící nedaleko zámku.

Galerie

• 
  Včelín (foto 2023)
• 
  Pomník Ukřižování
• 
  socha Nejsvětější Trojice
• 
  Sýpka u zámku

Jednadvacáté století – současnost

Ves leží v nadmořské výšce dvě stě padesát metrů n. m. na okraji Jičínské pahorkatiny. Patří mezi úrodné zemědělské oblasti. Byla zde vybudována kanalizace, v roce 2002 byla dokončena plynofikace, vodovod je budován. Ve vsi byla vybudována z bývalé jednotřídní školy mateřská školka. Ordinuje zde praktický i zubní lékař.^[13]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milíčeves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Malá Strana v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Miličeves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Milíčeves na webu ČÚZK