Milín

Milín
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Příbram
Obec s rozšířenou působností	Příbram (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°37′55″ s. š., 14°2′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 216 (2024)[1]
Rozloha	24,13 km²[2]
Nadmořská výška	547 m n. m.
PSČ	262 31, 262 63
Počet domů	587 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa obecního úřadu	11. května 27 26231 Milín obecmilin@volny.cz
Starosta	Ing.Vladimír Vojáček
Oficiální web: www.milin.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Milín
Další údaje
Kód obce	540757
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milín (německy Milin) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 2 200^[1] obyvatel.

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

• Buk (k. ú. Milín)
  • v roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín^[4]
• Kamenná (k. ú. Kamenná u Příbramě)
  • mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou
• Konětopy (k. ú. Konětopy u Příbramě)
  • k Milínu připojeny roku 1976^[5]
• Milín (k. ú. Milín)
• Rtišovice (k. ú. Rtišovice)
  • k Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí^[6]
• Stěžov (k. ú. Stěžov)
  • k Milínu připojen roku 1979^[7]

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Slivice. K obci patří také Kojetín, Kotalík, Na Bolině, Na Pelechu, Podrejžský Mlýn, Podstěžovský Mlýn, Stržený Mlýn, U Hadačů a U Podhrobského.

Sousedními obcemi sídla jsou Smolotely, Pečice, Tochovice, Třebsko, Lazsko, Vrančice, Háje, Příbram, Lešetice, Dolní Hbity, Jablonná, Radětice, Ostrov a Višňová.

Milín je bývalý městys.

V minulosti byla k Milínu připojena řada vesnic, z nichž některé se později osamostatnily. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1990 byly součástí obce i Lešetice. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vesnice jižně od něj: Mýšlovice, Těchařovice, Vrančice a Životice. Dne 24. listopadu 1990 se obyvatelé Vrančic a Životic rozhodli vytvořit společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily také Mýšlovice.^[8][9] Těchařovice, které leží nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. V roce 1990 se osamostatnily také Radětice s osadou Palivo, což způsobilo, že se Stěžov stal téměř exklávou Milína. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Mýšlovic a Životic na dvě části: k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V rámci k. ú. Mýšlovice byla oddělena část náležející osadám Mýšlovice a Životice.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram^[10]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
• 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram^[11]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram^[12]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram^[13]
• 1949 Pražský kraj, okres Příbram^[14]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.^[15]

• Ledro, Itálie, od roku 2008^[16]

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[17]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
• Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[18] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[19] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[20] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[21] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

• Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
• Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
• V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
• Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
• Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.
• Benzínová stanice v Milíně

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily:^[22]

• Dr. Emanuel Bořický (1840–1881), zakladatel české mineralogie a petrografie
• Josef Valenta (1890–1945), řídící učitel a první milínský kronikář
• prof. Bedřich Svatoš (1908–1990), spisovatel

Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Z obce vychází silnice II/174 Milín – Březnice – Bělčice – Lnáře – Kadov – Svéradice – Velký Bor a I/66 Milín – Příbram. Směrem k obci vede také silnice II/604 Dubenec – Bytíz a Mirotice – Předotice. Do obce dále vedou silnice III. třídy.

Autobusovou dopravu v obci Milín zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy, DATA AUTOTRANS a ŠVARCTRANS. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Milín, Milín,sídliště, Milín,škola a Milín,ZOD. Na silnici II/174 směrem do Lazska se nachází zastávka Milín,Nádražní. Ve Slivici je zastávka Milín,Slivice, na území Buku se nacházejí zastávky Milín,Buk a Milín,Buk,křiž. V Kamenné se nachází zastávka Milín,Kamenná, v Konětopech je to Milín,Konětopy a ve Stěžově zastávka Milín,Stěžov. Na silnici I/4 se nacházela zastávka Milín,Rtišovice,rozc., která však byla zrušena. V důsledku toho Rtišovice již nemají žádnou autobusovou zastávku. Obcí procházejí autobusy linek 407, 480, 488, 500, 511, 143103, 370701, 370702, 370703. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 480 propojuje Příbram s Lešeticemi, Milínem, Pečicemi, Cetyní, Bohosticemi, Solenicemi, Milešovem, Klučenicemi, Kovářovem a Milevskem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku. Linka 500 propojuje Příbram s Milínem, Raděticemi, Jablonnou, Horními Hbity, Dolními Hbity, Solenicemi, Zduchovicemi, Kamýkem nad Vltavou, Řadovy, Krásnou Horou nad Vltavou a Petrovicemi. Linka 511 zajišťuje spojení také s Lešeticemi a Příbramí. V opačném směru míří do Březnice a projíždí obcemi Milín, Lazsko, Ostrov, Tochovice, Horčápsko, Starosedlský Hrádek, Tušovice, Svojšice, Chraštice, Nestrašovice a dalšími vesnicemi na trase. Autobusová linka 143103 spojuje Prahu, Milín, Mirovice, Blatnou, Horažďovice, Rabí, Sušici, Kašperské Hory, Rejštejn, Modravu a Horskou Kvildu, přičemž obsluhuje i další obce na své trase. Linka 370701 spojuje Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Volyni, Strakonice, Čimelice a Milín s Prahou, přičemž taktéž obsluhuje další obce na své trase. Linka 370702 spojuje Kvildu se Stachy, Zdíkovem, Vimperkem, Čkyní, Volyní, Strakonicemi, Čimelicemi, Milínem a Prahou, přičemž také obsluhuje další obce na své trase. Poslední linkou je linka 370703, která vyjíždí ze Strážného a pokračuje ve směru Lenora, Volary, Prachatice, Strunkovice nad Blanicí, Bavorov, Vodňany, Protivín, Písek, Čimelice, Milín a Praha, přičemž obsluhuje i další obce na své trase.

Územím obce prochází jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín, která byla uvedena do provozu v roce 1875. Nedaleko obce se nachází železniční stanice Milín. Zastavují zde osobní vlaky linky S60, provozované společností České dráhy. Tyto vlaky jezdí z Berouna přes Zdice a Příbram a pokračují dále do Březnice, Blatné nebo Strakonic. O víkendech a svátcích během sezóny zastavuje na milínském nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

• Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
• Pěší turistika – Od nádraží Milín vychází turistická trasa Milín - Chraštice - Podholušice.

• BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
• TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN 978-80-254-2924-2.
• VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
• VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN 80-86937-10-0

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milín na Wikimedia Commons
• Milín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• Popis Archivováno 8. 4. 2008 na Wayback Machine. - průvodce na prostor-ad.cz