Milada Emmerová

doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.
Milada Emmerová (20. listopadu 2012)
10. ministryně zdravotnictví ČR
Ve funkci: 4. srpna 2004 – 12. října 2005
Předseda vlády	Stanislav Gross Jiří Paroubek
Předchůdce	Jozef Kubinyi
Nástupce	Zdeněk Škromach
3. senátorka za obvod č. 8 – Rokycany
Ve funkci: 20. října 2012 – 20. října 2018
Předchůdce	Luděk Sefzig
Nástupce	Pavel Karpíšek
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. června 1996 – 24. září 2004
Ve funkci: 29. května 2010 – 20. října 2012
2. hejtmanka Plzeňského kraje
Ve funkci: 14. listopadu 2008 – 9. září 2010
Předchůdce	Petr Zimmermann
Nástupce	Milan Chovanec
Zastupitelka Plzeňského kraje
Úřadující
Ve funkci od: 3. října 2020
Ve funkci: 18. října 2008 – 18. října 2012
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1967–1989) ČSSD (1994–2023)
Narození	4. listopadu 1944 (79 let) Plzeň Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť	Jiří Emmer (1966–1982)
Děti	Jiří Emmer Helena Emmerová
Sídlo	Plzeň
Alma mater	Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
Profese	lékařka, politička a ministryně
Commons	Milada Emmerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milada Emmerová (* 4. listopadu 1944 Plzeň) je česká lékařka a politička, bývalá členka České strany sociálně demokratické, v letech 2012 až 2018 senátorka za obvod č. 8 – Rokycany.

Mezi roky 1996–2004 a opět 2010–2012 působila jako poslankyně Poslanecké sněmovny, v letech 2004 až 2005 byla ministryní zdravotnictví ČR a od listopadu 2008 do září 2010 hejtmankou Plzeňského kraje.

V roce 1967 vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni a od promoce pracovala na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni, postupně jako sekundární lékařka, odborná asistentka a vedoucí lékařka metabolické jednotky intenzívní péče a léčebné barokomory (od roku 1978). V roce 1972 složila první atestaci z vnitřního lékařství, v roce 1976 složila druhou atestaci z vnitřního lékařství. V roce 1989 obhájila kandidátskou disertační práci na téma "Intenzivní péče o otravy oxidem uhelnatým". V roce 2005 složila atestaci z hyperbarické a letecké medicíny. V roce 1993 se habilitovala prací na téma Elektrokardiogram u akutní intoxikace oxidem uhelnatým a do roku 2008 pracovala jako docentka vnitřního lékařství na téže klinice, poté na II.interní klinice FN Plzeň. Od roku 2000 je členkou New York Academy of Sciences.

Milada Emmerová je rozvedená (Ing. Jiří Emmer, 1966–1982), má dvě děti: MUDr. Jiří Emmer (* 1967) a Mgr. Helena Emmerová (* 1979).

Před sametovou revolucí byla členkou KSČ v letech 1967–1989. Působila jako předsedkyně závodní organizace KSČ ve FN Plzeň.^[1] V rove 1994 vstoupila do České strany sociálně demokratické.

Ve volbách v roce 1996 byla zvolena do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Západočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájila ve volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996–2002 byla místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a v období let 2002–2004 jako jeho předsedkyně. V letech 2000–2002 působila jako místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD. V září 2004 se spolu s některými dalšími ministry Grossovy vlády vzdala poslaneckého křesla.^[2][3][4]

V srpnu 2004 se totiž stala ve vládě Stanislava Grosse ministryní zdravotnictví, po jeho rezignaci zasedla i ve vládě Jiřího Paroubka. Připravila koncepci zdravotnictví a reformu financování zdravotní péče, která mimo jiné odmítala růst spoluúčasti pacientů. Také odmítala převod krajských nemocnic na obchodní společnosti. Po protestech soukromých praktických lékařů na zpožďování plateb od pojišťoven ji premiér Paroubek 12. října 2005 odvolal. 19. července 2006 ji vláda schválila jako členku dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Neúspěšně kandidovala v senátních volbách v listopadu 2004 ve volebním obvodě Plzeň-jih (v 1. kole získal těsnou nadpoloviční většinu kandidát ODS Jiří Šneberger; Emmerová byla s 16,8 % druhá těsně před kandidátkou KSČM^[5]). Pracovala pak ve Fakultní nemocnici Plzeň na plný úvazek a na Lékařské fakultě UK v Plzni.

V krajských volbách v říjnu 2008 kandidovala na hejtmanku Plzeňského kraje za ČSSD, která volby vyhrála s 36,37% (65 066 hlasů).^[6] Stala se historicky první ženou ve funkci krajské hejtmanky.^[7][8][9]

Na funkci hejtmanky rezignovala 9. září 2010.^[10][11] Po volbách v roce 2010 se totiž vrátila do sněmovny, přičemž získala velký počet preferenčních hlasů.^[12][13][14] V letech 2010–2012 byla místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku.^[15]

V květnu 2012 oznámila svůj zájem kandidovat v krajských volbách v Plzeňském kraji z pozice volební lídryné Strany Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ).^[16][17] Počátkem června se politické grémium ČSSD jednomyslně postavilo proti tomu, aby Emmerová za SPOZ kandidovala. Ta se rozhodla zůstat v ČSSD a nekandidovat v krajských volbách za SPOZ.^[18][16]

V senátních volbách na podzim 2012 byla za ČSSD zvolena senátorkou za senátní obvod č. 8 – Rokycany, severní Plzeňsko a část Berounska,^[19] musela se vzdát poslaneckého mandátu.^[20] Na podzim 2014 byla přistižena při jízdě bez platné jízdenky v plzeňské MHD.^[21] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 obhajovala za ČSSD svůj mandát senátorky v obvodu č. 8 – Rokycany.^[22] Se ziskem 15,79 % hlasů skončila v prvním kole voleb na 2. místě a ve druhém kole se utkala s kandidátem ODS Pavlem Karpíškem. Prohrála však poměrem hlasů 31,61 % : 68,38 %, a mandát senátorky tak neobhájila.^[23]

V krajských volbách v roce 2020 byla za ČSSD zvolena zastupitelkou Plzeňského kraje.^[24]

V květnu 2023 z ČSSD vystoupila.^[25]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Emmerová na Wikimedia Commons
• Zrušené osobní stránky emmerova.cz zachované na Web Archive
• Milada Emmerová na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Stručný životopis na webu Úřadu vlády
• Stručný životopis na webu Plzeňského kraje