Milada Gampeová
Milada Gampeová | |
---|---|
Rodné jméno | Milada Švagrovská |
Narození | 9. dubna 1884 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. května 1956 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milada Gampeová, rodným příjmením Švagrovská (9. dubna 1884 Praha[1] – 6. května 1956 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka. Do dnešní doby je známa jako Alžběta z Rispaldiců ve veselohře Ducháček to zařídí.
Život
Narodila se v rodině pražského řezníka Kamila Švagrovského (1856–??) a manželky Kateřiny, rozené Markové (1865–??).[1] Měla starší sestru Kamilu (1883–1951).[2] Manželství rodičů bylo roku 1892 rozloučeno a roku 1897 byla tato rozluka zrušena.[3]
Herectví studovala soukromě u Karla Šimanovského. V roce 1900 poprvé vystoupila pohostinsky v Národním divadle, kde byla poté v letech 1901–1902 angažována.[4]
V roce 1902 divadelní kariéru přerušila a tehdy osmnáctiletá se dne 30. září 1902 provdala za sedmadvacetiletého pražského obchodníka s vínem Julia Gampeho (1875–1926).[5]Krátce po svatbě, se jí narodil syn Kamil Gampe (1903–1968). Na scénu se vrátila v roce 1906 a působila v divadlech: Uranie, Pištěkovo divadlo a hlavně Švandovo divadlo, později přejmenované na Intimní divadlo. Po rozpuštění divadelního souboru v roce 1928[6] hrála pohostinsky v různých divadlech, např. v Divadle Vlasty Buriana.
Její repertoár sahal od dramatických rolí až po role komické.
Od roku 1919 hrála i ve filmu. Z několika němých filmů se dochoval pouze film Řina z roku 1926. V éře zvukového filmu hrála role hospodyní, tet či matek (např. Ať žije nebožtík, Jedenácté přikázání (1935), Mravnost nade vše (1937), Ducháček to zařídí, Neporažená armáda (1938), Ulice zpívá (1939), Valentin Dobrotivý (1942), Jestřáb kontra Hrdlička (1953)).
Je pohřbena s rodiči, manželem, a synem na hřbitově Malvazinky, hrob UIII, 18.
Divadelní role
Národní divadlo (1900–1902)
- Akmé, Jaroslav Vrchlický: Pomsta Catullova
- Anežka de Champrosé, Emanuel Bozděch: Z doby kotillonův
- Antigona, Sofoklés: Antigona
- Amaryllis, André Lefevre: Faun
- Cidlina, Josef Jiří Kolár: Žižkova smrt
- Druhý anděl, Gerhart Hauptmann: Hanička
- Eva z Losů, Josef Jiří Kolár: Magelona
- Oberon, William Shakespeare: Sen noci svatojánské
Filmografie
Němé filmy
- 1919 Píseň lásky, režie: Vladimír Majer, nedochovalo se
- 1919 Sněženka z Tater, režie: Olaf Larus-Racek, nedochovalo se
- 1921 Trny a květy, režie: Theodor Pištěk, nedochovalo se
- 1926 Řina, režie: Jan Stanislav Kolár
Zvukové filmy
- 1931 Miláček pluku, režie: Emil Artur Longen
- 1932 Sňatková kancelář
- 1932 Šenkýřka „U divoké krásy“
- 1933 S vyloučením veřejnosti
- 1933 Štvaní lidé
- 1934 Poslední muž
- 1934 Z bláta do louže
- 1935 Ať žije nebožtík
- 1935 Jedenácté přikázání
- 1935 Vdavky Nanynky Kulichovy
- 1936 Páter Vojtěch
- 1936 Rozkošný příběh
- 1937 Batalion
- 1937 Mravnost nade vše
- 1938 Andula vyhrála
- 1938 Ducháček to zařídí
- 1938 Neporažená armáda
- 1938 Panenka
- 1938 Svatební cesta
- 1938 Třetí zvonění
- 1939 Hvězda z poslední štace
- 1939 Ulice zpívá
- 1939 Venoušek a Stázička
- 1942 Valentin Dobrotivý
- 1953 Jestřáb kontra Hrdlička
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, Nejsv. Trojice, 1877-1891, snímek 182, Záznam o narození a křtu a pozn. o sňatku
- ↑ Matrika narozených, Nejsv. Trojice, 1877-1891, snímek 161, Záznam o narození a křtu a pozn. o úmrtí
- ↑ Soupis pražských příslušníků, Švagrovský Kamil
- ↑ Milada Gampeová v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ Matrika oddaných, Nejsv. Trojice, 1898-1905, snímek 129
- ↑ Změny v souborech pražských divadel. Právo lidu. 29. červen 1928, roč. 37.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Gampeová na Wikimedia Commons
- Milada Gampeová v databázi Archivu Národního divadla
- Milada Gampeová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Milada Gampeová ve Filmové databázi
- Milada Gampeová v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob Milady Gampeové na hřbitově Malvazinky v Praze v sektoru UIII, číslo hrobu 18, číslo 18 na oficiální mapce hřbitova. Milada Gampeová, rodným příjmením Švagrovská (* 9. dubna 1884 Praha – 6. května 1956 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.
Autor: Anonymní , Licence: CC BY-SA 4.0
Czech actors Eduard Kohout and Milada Gampeová, movie Batalion, 1937