Milada Jarolímková

Milada Jarolímková
Základní informace
Narození	31. prosince 1847 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. září 1886 (ve věku 38 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	učitelka a hudební skladatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milada Jarolímková (rozená Svobodová, 31. prosince 1847 Praha – 10. září 1886 Královské Vinohrady^[1]) byla česká klavíristka, učitelka hudby, hudební skladatelka, spolková činovnice a feministka. Byla manželkou středoškolského profesora matematiky Vincence Jarolímka.

Narodila se v Praze do dobře situované rodiny. Její sestrou byla rovněž nadaná hudebnice, pozdější spolková činovnice Božena Jahnová. V dětství byla výtečnou pianistkou, docházela na soukromé hodiny hudby. Její sestra se provdala za Jiljího Vratislava Jahna, s nímž žila od roku 1863 v Pardubicích.

Stala se učitelkou klavíru, posléze se věnovala také hudební kompozici. Tvořila pravděpodobně kratší klavírní skladby, což byla v dobovém kontextu u žen-hudebnic ojedinělá činnost. Stala se rovněž jednou z prvních českých hudebních skladatelek.

Začala se též zapojovat do české spolkové činnosti: roku 1871 stala se členkou Ženského výrobního spolku českého, založeného především z iniciativy Karoliny Světlé, Elišky Krásnohorské a Emílie Bártové. Z gesce spolku byla pro tyto ženy provozována řemeslná a obchodní škola. Spolek si dal za cíl zaopatřit zejména, také válečné, vdovy a matky samoživitelky, které po ztrátě manžela nebyly schopny zajistit sobě, případně rodině, obživu a často tak upadaly do chudoby.

Provdala se okolo roku 1870 za středoškolského učitele matematiky Vincence Jarolímka^[2], původem pocházejícího z Pardubic, později působícího na reálce v Písku. Spolu počali celkem pět dětí, z nichž se jedno nedožilo dospělosti.

Milada Jarolímková zemřela 10. září 1886 na Královských Vinohradech ve věku 39 let, tři dny po porodu svého syna Čeňka.

• Zmínka v Národních listech (1887)
• Zpráva o úmrtí v Ženských listech (1886)
• Český hudební slovník Archivováno 2. 2. 2021 na Wayback Machine.