Milada Ježková

Milada Ježková
Narození27. června 1910
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. května 1994 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milada Ježková, rozená Kloudová, křtěná Milada Veronika (27. června 1910 Smíchov[1][2]4. května 1994 Praha), byla česká herečka, původní profesí dělnice a účetní.

Život

Před penzijním věkem prošla několika zaměstnáními – byla brusičkou, soustružnicí a účetní ve státním podniku Nářadí Vršovice, pracovala také v obchodě se stříbrem.

Herecká kariéra

Neměla herecké vzdělání. Její herecká kariéra začala náhodou, když ji v roce 1965 potkal v tramvaji režisér Jaroslav Papoušek. Ten ji doporučil Miloši Formanovi, který hledal do svého nového filmu Lásky jedné plavovlásky neokoukané tváře. Roli Mildovy matky v tomto filmu původně odmítla, nakonec se však k filmování nechala přesvědčit. Ve svých 55 letech se tak dočkala svého filmového debutu. V dalších letech pak vytvořila několik desítek drobných i větších rolí ve filmu i v televizi. Mezi nejznámější patří role staré paní Jechové ve filmu Kulový blesk, díky čemuž se Milada Ježková posmrtně dostala i do internetového memu („A mohla bych ho vidět?“).

Filmová a televizní tvorba

RokNázevRolePoznámka
1965Lásky jedné plavovláskyMildova matka
1966Ostře sledované vlakyZdeniččina matka
1967Svatba jako řemenmatka s dítětem v náručí
1967Muž, který stoupl v ceněsousedka na ulici
1967Hoří, má panenkoJosefova žena
1968Nejkrásnější věkVoštova žena
1968Bitva na Červeném poliuklízečka
1969Po stopách krveŠindlerová
1971Kat nepočkáKarlina matkatelevizní inscenace
1971Svědectví mrtvých očízávorářka Brázdilová
1972Zlatá svatbasousedka
1973Maturita za školousousedka
1974Na startu je delfínHonzova babička
1975Osvobození Prahyžena s ručníkem
1977Ať žijí duchové!hospodyně s klackem
1978Past na kachnuvýčepní Richterová
1978Kulový bleskAnežka Jechová
1978Já už budu hodný, dědečku!žena u tramvaje
1978Čekání na déšťvenkovská žena
1979Žena pro tři mužeKarasova sousedka
1979Jak rodí chlapdomovnice Rzounková
1979Hon na kočkuBlážina teta
1979Arabelastarší ženatelevizní seriál
1979Diagnóza smrtitetka
1980Vrchní, prchniVáchová
1980Vindobónahostinská
1980Trhákuklízečka na Barrandově
1980Muž přes palububabička
1980Jen si tak trochu písknoutstará kuchařka
1980Ja milujem, ty miluješPištova matka
1980Co je doma, to se počítá, pánové…babička odmítnutých zákazníků
1981Matěji, proč tě holky nechtějíBožena Hůrková, Matějova babička
1981Jako zajícichatařka s králíkárnou
1981Kalamita(pouze hlas v davu)
1981Kam zmizel kurýrvrátná v knihovně
1982Zelená vlnababka z Kožlan
1982Dynastie Novákůpaní od poníkůtelevizní seriál, epizoda 7 – Ztracené dítě
1984Všichni musí být v pyžamumatka pacientky Ireny
1984Stín kapradinyČepelkova manželka
1984SanitkaKonůpkova sousedkatelevizní seriál
1985Vesničko má střediskovádrůbežářka Ludmila Hrabětová, Otíkova teta
1985Zelená létadružstevnice Haluzková
1986Antonyho šancesousedka Valoušková
1987Potichudomovnicekrátký film
1990Komik a jeho světtelevizní pořad

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“