Milada Karbanová

Milada Karbanová
Osobní informace
Narození27. března 1948 (75 let)
Jablonec nad Nisou
StátČeskoslovensko Československo
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2
Účasti na ME3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
stříbroME 1974skok do výšky
Halové ME v atletice
zlatoHME 1971skok do výšky
bronzHME 1973skok do výšky
stříbroHME 1974skok do výšky
bronzHME 1976skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
zlatoMR 1970skok do výšky
bronzMR 1971skok do výšky
bronzMR 1972skok do výšky
zlatoMR 1973skok do výšky
bronzMR 1974skok do výšky
zlatoMR 1977skok do výšky
zlatoMR 1978skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlatoHM ČSSR 1968skok do výšky
stříbroHM ČSSR 1970skok do výšky
bronzHM ČSSR 1971skok do výšky
zlatoHM ČSSR 1972skok do výšky
stříbroHM ČSSR 1973skok do výšky
zlatoHM ČSSR 1974skok do výšky
zlatoHM ČSSR 1977skok do výšky
zlatoHM ČSSR 1978skok do výšky

Milada Karbanová, provdaná Matoušová (* 27. března 1948, Jablonec nad Nisou) je bývalá československá atletka, halová mistryně Evropy ve skoku do výšky a dvojnásobná olympionička.

Sportovní kariéra

Začátky

V mládí hrávala basketbal za Lokomotivu Liberec.[1] Atletickou kariéru započala v roce 1963 v libereckém Slovanu. V roce 1968 přestoupila do atletického oddílu TJ LIAZ Jablonec nad Nisou, kde zůstala až do roku 1979.[1], nejprve pod vedením Pavla Čecháka a později Jana Janků.

Svoji první medaili na mezinárodní scéně získala v roce 1971 v rámci druhého ročníku halového mistrovství Evropy v bulharské Sofii. Medaile byla z nejcennějšího kovu, ke zlatu bylo nutné překonat 180 cm, což Karbanová zvládla napoprvé.[1] Tehdejší favoritky Rita Schmidtová z NDR a Antonina Lazarevová ze Sovětského svazu skončily na desátém a jedenácté místě.[1] Na ME v atletice v Helsinkách skončila na 7. místě (178 cm). O rok později na halovém ME ve francouzském Grenoblu obsadila ve finále dělené 9. místo. Triumfovala naopak Rita Schmidtová, která výkonem 190 cm vytvořila nový halový světový rekord.[2] V roce 1973 vybojovala bronzovou medaili na halovém evropském šampionátu v Rotterdamu.

Pokusy o světový rekord

Úspěšnou sezónu zažila v roce 1974. 26. února dokázala jako první výškařka v Československu pokořit hranici 190 cm. Tento výkon se ji povedl na výškařském mítinku Novinářská laťka, tehdy v hale Sparty na Letné. Výkonem 190 cm porazila mj. i Rosemarie Ackermannovou z NDR. Karbanová se následně pokoušela překonat halový světový rekord Rity Schmidtové ze 17. února, který měl hodnotu 192 cm.[3] Laťku na stojanech ve výšce 193 cm se ji však překonat nepodařilo. I přesto se jednalo o jediné tři pokusy v celé historii, kdy se československá výškařka pokoušela vytvořit nový světový rekord.[1] 10. března získala stříbrnou medaili na halovém ME v Göteborgu (188 cm).

8. září 1974 na ME v atletice v italském Římě dokázala skočit 191 cm a získala stříbrnou medaili, když lepší byla jen Rosemarie Ackermannová z NDR, která zvládla 195 cm. O tři cm si vylepšila osobní maximum i tehdejší čs. rekord pod otevřeným nebem.

Olympijské hry

Dvakrát se kvalifikovala na letní olympijské hry. V roce 1972 na olympiádě v Mnichově skončila ve třiadvacetičlenném finále na 22. místě. O čtyři místa výše skončila Alena Prosková a na 15. pozici se umístila Miloslava Hübnerová.[1]

O čtyři roky později v Mnichově vybojovala výkonem 189 cm bronzovou medaili na halovém ME. Na olympijských hrách v Montrealu se do finále kvalifikovalo 21 závodnic. Karbanová jako poslední výšku překonala napotřetí 181 cm a skončila devatenáctá.[4]

Domácí úspěchy

Milada Karbanová je čtyřnásobnou mistryní Československa na dráze z let 1970 (174 cm), 1973 (178 cm), 1977 (190 cm) a 1978 (185 cm).[5] Stejný počet titulů získala i v hale v letech 1972 (176 cm), 1974 (183 cm), 1977 (182 cm) a 1978 (187 cm).[6]

Bohatou atletickou kariéru ukončila na Mistrovství Evropy v atletice 1978 v Praze, kde obsadila ve finále 14. místo.[1]

Osobní rekordy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Halová mistryně Evropy žije v ústraní
  2. ↑ Kompletní výsledky HME 1972
  3. ↑ World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
  4. ↑ Women High Jump Olympyc Games Montreal 1976
  5. ↑ CZECHOSLOVAKIAN CHAMPIONSHIPS
  6. ↑ CZECHOSLOVAKIAN INDOOR CHAMPIONSHIPS

Literatura

  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 76

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
ANA flag (2017).svg
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.