Milada Krausová-Lesná

Milada Krausová-Lesná
Rodné jméno	Milada Barbora Krausová
Narození	2. prosince 1889 Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. dubna 1961 (ve věku 71 let) Praha, Československo Československo
Povolání	překladatelka a učitelka
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Manžel(ka)	Vincenc Lesný
Děti	Ivan Lesný
Rodiče	Arnošt Vilém Kraus (germanista) Jana, rozená Diamantová[1]
Příbuzní	Jiří Kraus (lékař), bratr
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Milada Krausová-Lesná, rozená Krausová (2. prosince 1888^[2], Praha^[3] – 30. dubna 1961, Praha) byla česká překladatelka ze skandinávských jazyků a z angličtiny.^[4]

Život

Narodila se v rodině univerzitního profesora germanistiky Arnošta Viléma Krause. Od roku 1898 navštěvovala dívčí gymnázium Minerva a ve třetím ročníku přešla na Akademické gymnázium v Praze, kde roku 1906 maturovala. Poté začala studovat germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1910 se provdala za orientalistu Vincence Lesného a roku 1914 se jim narodil syn Ivan, pozdější lékař a publicista.^[4]

Po dokončení vysokoškolského studia pracovala do roku 1956 jako lektorka dánštiny a norštiny na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1919–1920 a 1921–1922 pobývala studijně v Dánsku, roku 1928 se účastnila ibsenovských oslav v Oslu.^[5]

Překladatelské činnosti se věnovala již od maturity a první překlad jí vyšel roku 1907. Překládala z dánštiny, norštiny, švédštiny a angličtiny. Kromě klasických literárních děl se věnovala i dobrodružné a detektivní literatuře, pohádkám pro děti, cestopisům, literatuře faktu i odborné literatuře a přeložila více než devadesát titulů. Velká část její překladatelské činnosti spadá do období před rokem 1945. Roku 1948 vydala společně s Bohumilem Trnkou Učebnici dánštiny se slovníkem.^[4]

Překlady

Překlady z angličtiny

• 1920 – Jean Webster: Tatíček Pavouk, dívčí román, také pod názvem Táta dlouhán.
• 1921 – Jean Webster: Jerry.
• 1924 – Rabíndranáth Thákur: Ztroskotání.
• 1926 – Rabíndranáth Thákur: Góra.
• 1930 – Freeman Wills Crofts: Inspektor French a Starvelská tragédie, detektivní román.
• 1934 – Freeman Wills Crofts: Tajemství mořských vln, detektivní román.
• 1935 – Mazo De la Roche: Mladá Jalna.
• 1936 – Mazo De la Roche: Žně na Jalně.
• 1946 – Mazo De la Roche: Jaro na Jalně.
• 1948 – William Somerset Maugham: Tehdy a nyní.
• 1948 – Frederick Laurence Green: Štvanec.

Překlady z dánštiny

• 1911 – Søren Kierkegaard: Okamžik.
• 1911 – Carl Ewald: Můj hošík, příběh po děti.
• 1912 – Christian Winther: Zpovědnice; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 19
• 1913 – Carl Henrik Scharling: Mistr Jan Hus, divadelní hra.
• 1918 – Herman Bang: Ludvíkov.
• 1919 – Laurids Bruun: První kniha van Zantenova – Šťastná doba.
• 1919 – Laurids Bruun: Druhá kniha van Zantenova – Bezradostná vdova.
• 1919 – Laurids Bruun: Třetí kniha van Zantenova – Zaslíbený ostrov.
• 1919 – Laurids Bruun: Oanda, princezna ze šťastného ostrova.
• 1919 – Laurids Bruun: Michael.
• 1920 – Laurids Bruun: Pod stromem života.
• 1920 – Laurids Bruun: Neznámý Bůh.
• 1920 – Henrik Pontoppidan: Červená Karkulka a jiné povídky.
• 1920 – Karl Adolph Gjellerup: Poutník Kámaníta.
• 1922 – Jens Anker: Zavraždil…, detektivní román.
• 1922 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta I. – Ztracená země.
• 1922 – Emil Rasmussen: Co ženy chtějí.
• 1923 – Povl Drachmann: Mužové práce.
• 1925 – Jørgen Lykke: Zlatá pomsta, detektivní román.
• 1925 – Emil Rasmussen: Co ženy sklidí.
• 1925 – Johannes Anker Larsen: Kámen mudrců.
• 1927 – Herman Bang: Beznadějná pokolení.
• 1928 – Karl Adolf Gjellerup: Poutníci světem, tři díly.
• 1930 – Peter Freuchen: Velký lovec.
• 1930 – Jens Peter Jacobsen: Paní Marie Grubbová.
• 1930 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta III. – Norne-Gaest.
• 1930 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta IV. – Tažení Cimbrů.
• 1931 – Johannes Vilhelm Jensen: Dlouhá cesta V. – Loď.
• 1938 – Gunnar Gunnarsson: Vikivaki.
• 1938 – Peter Jerndorff-Jessen: Mexický odvážlivec, dobrodružný román.
• 1941 – Halldór Laxness: Salka Valka, přeloženo z dánského překladu islandského originálu.
• 1945 – Aage Weimar: Vražda v laboratoři, detektivní román.
• 1947 – Carl Ewald: Tajemství přírody, příběh pro děti.
• 1947 – Kristian Kristiansen: Psanec.
• 1954 – Hans Kirk: Ďáblovy peníze.

Překlady z norštiny

• 1907 – Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, první díl.
• 1910 – Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, druhý díl.
• 1910 – Bjørnstjerne Bjørnson: Když réva znovu kvete, divadelní hra.
• 1912 – Bjørnstjerne Bjørnson: Povídky, třetí díl.
• 1912 – Bernt Lie: Cesta do ledového moře a jiné povídky.
• 1913 – Just Johan Bing: Dějiny literatury norské.
• 1926 – Knut Hamsun: Osada Segelfoss.
• 1926 – Knut Hamsun: Nová země.
• 1926 – Knut Hamsun: Děti doby.
• 1927 – Johan Bojer: Poslední Viking.
• 1928 – Knut Hamsun: Tuláci.
• 1928 – Henrik Ibsen: Slavnost na Solhaugu, divadelní hra.
• 1928 – Henrik Ibsen: Komedie lásky, divadelní hra.
• 1929 – Henrik Ibsen: Válečníci na Helgelandu, divadelní hra.
• 1929 – Henrik Ibsen: Rosmersholm, divadelní hra.
• 1929 – Henrik Ibsen: Nepřítel lidu, divadelní hra.
• 1929 – Knut Hamsun: Viktorie.
• 1929 – Knut Hamsun: Poslední kapitola.
• 1929 – Bjørnstjerne Bjørnson: Rybářské děvče; Veselý hoch; Svatební pochod.
• 1931 – Knut Hamsun: August.
• 1932 – Knut Hamsun: Hlad.
• 1935 – Trygve Hjorth Johansen: Jindra na stopě, dobrodružný román.
• 1936 – Marie Hamsunová: Šťastné dětství, tři díly, příběh pro mládež.
• 1937 – Bjørnstjerne Bjørnson: Novomanželé, divadelní hra.
• 1938 – Olav Duun: Bůh se usmívá.
• 1939 – Knut Hamsun: Královna ze Sáby a jiné povídky.
• 1940 – Trygve Gulbranssen: Věčně zpívají lesy.
• 1947 – Ole Edvar Rølvaag: Požehnaný den.
• 1947 – Kristmanm Gudmundsson: Lampa v bouři.

Překlady ze švédštiny

• 1925 – Sven Hedin: Mont Everest a jiné asijské problémy, cestopis.
• 1926 – Frank Heller: Listiny pana Jeana Louise Kessela.
• 1927 – Frank Heller: Pan Collin contra Napoloena.
• 1927 – Samuel August Duse: Záhada noci, detektivní román.
• 1928 – Frank Heller: Velkovévodovy finance.
• 1929 – Frank Heller: Odysseus, neboli Sedm jídelních lístků.
• 1929 – August Strindberg: Manželství.
• 1933 – Frank Heller: Sibiřský rychlík.
• 1933 – Axel Munthe: Kniha o lidech a zvířatech.
• 1936 – Gösta Rybrant: Senzace v prosinci.
• 1937 – Hjalmar Bergman: Šéf paní Ingeborg.
• 1937 – Sally Salminenová: Katrina.
• 1937 – Gösta Gustaf-Janson: Starý pán přichází.
• 1939 – Gösta Gustaf-Janson: Velká náruč.
• 1939 – Erik Axel Karlfeldt: Písně pustin a lásky.
• 1946 – Mika Waltari: Záhada Rygsecků, přeloženo ze švédského překladu finského originálu.
• 1946 – Mika Waltari: Kdo zavraždil paní Krollovou?, přeloženo ze švédského překladu finského originálu.
• 1947 – Frank Heller: Miliony Marka Pola, dobrodružný román.
• 1947 – Ester Lindin: Co kdybych si vzala pastora.
• 1948 – Astrid Väring: Sem kdož vstoupíte.

Odborné práce

• Co číst?: z literatur germánských posledních deseti let (1935), radí René Wellek, Milada Krausová-Lesná a Pavel Eisner.
• Co číst?: z literatury anglické a americké; z literatur skandinávských (1935), radí René Wellek a Milada Krausová-Lesná.
• Učebnice dánštiny se slovníkem (1937), společně s Bohumilem Trnkou.
• Dánská literatura soudobá (1941), společně s Vladislavem Binderem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milada Krausová-Lesná
• Milada Krausová-Lesná – Databáze českého uměleckého překladu
• Milada Krausová-Lesná – Databáze knih