Milada Rádlová
| Milada Rádlová | |
|---|---|
.jpg) Milada Rádlová | |
| 4. první dáma Československa | |
| V roli: 30. listopadu 1938 – 15. března 1939 | |
| Předchůdkyně | Hana Benešová |
| Nástupkyně | Hana Benešová |
| Narození | 10. ledna 1903 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. prosince 1989 (ve věku 86 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Choť | Zdeněk Rádl (1927–1938) |
| Rodiče | Marie Háchová Emil Hácha |
| Děti | bezdětná |
| Profese | krejčová, prodavačka a politička |
| Commons | Milada Rádlová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milada Rádlová, rozená Háchová, (10. ledna 1903 Praha – 19. prosince 1989 Praha) byla dcera československého prezidenta Emila Háchy a československá první dáma.
Původ a dětství
Milada Rádlová se narodila 10. ledna 1903 jako jediné dítě manželům Marii a Emilu Háchovým. Její otec Emil Hácha vystudoval práva, v letech 1925–1938 vykonával funkci prvního prezidenta Nejvyššího správního soudu a v letech 1938–1945 byl československým a protektorátním prezidentem. Podle vlastních slov vyrůstala Milada Rádlová ve šťastné a harmonické rodině, která podporovala kulturu. Aktivně se věnovala sportu, vynikala zejména v jízdě na koni a v tenise.[1]
Do roku 1938
Po maturitě na obchodní akademii pracovala jako bankovní úřednice. Dne 10. prosince 1927 se provdala za Zdeňka Rádla (1896–1952), místotajemníka Nejvyššího správního soudu a zároveň otcova blízkého spolupracovníka.[1] Rok 1938 přinesl v jejím životě několik zásadních změn. Dne 6. února 1938 jí zemřela matka Marie a brzy poté se rozpadlo i její manželství. Hlavním důvodem byla údajně bezdětnost.[2] Milada žila po rozvodu v pražských Střešovicích ve společné domácnosti se svým otcem, kterému vedla domácnost.
Dcera prezidenta 1938–1945
Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše hledali českoslovenští političtí představitelé vhodného nástupce. Jedním z oslovených se stal také Emil Hácha, který však kandidaturu zprvu odmítal a navíc plánoval odchod do penze. Dcera Milada jej v tomto podporovala a později prý prohlásila, že kdyby maminka žila, otec by se nikdy prezidentem nestal.[2] Emil Hácha nakonec kandidaturu na prezidentský post přijal a 30. listopadu 1938 jej Národní shromáždění zvolilo prezidentem Česko-Slovenska. Milada Rádlová od této chvíle plnila roli obdobnou pozici první dámy. Spolu s otcem přesídlila začátkem prosince na Pražský hrad, od roku 1941 však pobývali převážně na zámku v Lánech. Milada Rádlová byla svému otci oporou po celou dobu prezidentské funkce a zvláště po roce 1943, kdy se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, za něj převzala řadu povinností. Z titulu své neformální funkce se věnovala především charitativní činnosti a podporovala odbojovou činnost, podle svědectví zámecké komorné dokonce jednou pozvala na zámek partyzány.[3] Scházela se se zástupci domácího odboje, kterým předávala informace z prezidentské kanceláře a také peníze. Svým okolím byla hodnocena kladně pro svou mírnou a přívětivou povahu, podle pamětníků byla velmi inteligentní a vtipná. Pevně věřila v obnovení Československa a poslouchala zahraniční rozhlas.[4][5]
Po druhé světové válce
Bezprostředně po skončení druhé světové války byl Emil Hácha 13. května 1945 z příkazu ministerstva vnitra zatčen a z lánského zámku převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. Milada Rádlová musela zámek narychlo opustit jen s několika osobními věcmi a policisté ji odvezli do Prahy před kavárnu na Letné. Ze dne na den se tak ocitla bez domova a bez finančních prostředků. V této situaci jí pomohl bývalý manžel, ačkoliv byl již podruhé ženatý, a poskytl jí bydlení.[1] Doprovodil ji rovněž na otcův pohřeb, který se konal v utajení a pod dohledem policie 30. června 1945. V dalších letech žila Milada Rádlová na Letné a pracovala jako švadlena a prodavačka. Zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných 19. prosince 1989 ve věku 86 let. Dne 29. prosince byla pohřbena do rodinné hrobky na pražském Vinohradském hřbitově.[1]
Galerie
Hrobka rodiny Háchových
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d První dámy státu [online]. 2008 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
- ↑ a b CHADALÍKOVÁ, Leila. Milada Háchová Rádlová, svůj kalich utrpení musela nesmyslně vypít až do dna [online]. Skutečnosti, 2014-06-22 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-25.
- ↑ POLÁČEK, Tomáš. Dávný příběh zámecké komorné. Obsluhovala jsem Masaryka i Háchu [online]. CS Magazín, 2004-03-01 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
- ↑ PASÁK, Tomáš. Emil Hácha (1938–1945). 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2007. 448 s. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 164–165.
- ↑ MACHÁLEK, Vít. Prezident v zajetí. Praha: Regulus, 1998. Dostupné online. ISBN 80-901564-6-0. S. 259. Dostupné online po registraci.
Literatura
- PASÁK, Tomáš. Emil Hácha (1938–1945). 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2007. 448 s. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 164–165.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Rádlová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob presidenta JUDr. Emila Háchy na Vinohradském hřbitově.
Milada Rádlová (1903-1989), dcera třetího československého prezidenta Emila Háchy