Milada Rádlová

Milada Rádlová
Milada Rádlová
Milada Rádlová
4. první dáma Československa
V roli:
30. listopadu 1938 – 15. března 1939
PředchůdkyněHana Benešová
NástupkyněHana Benešová

Narození10. ledna 1903
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1989 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
ChoťZdeněk Rádl (1927–1938)
RodičeMarie Háchová
Emil Hácha
Dětibezdětná
Profesekrejčová, prodavačka a politička
CommonsMilada Rádlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milada Rádlová, rozená Háchová, (10. ledna 1903 Praha – 19. prosince 1989 Praha) byla dcera československého prezidenta Emila Háchy a československá první dáma.

Původ a dětství

Milada Rádlová se narodila 10. ledna 1903 jako jediné dítě manželům Marii a Emilu Háchovým. Její otec Emil Hácha vystudoval práva, v letech 1925–1938 vykonával funkci prvního prezidenta Nejvyššího správního soudu a v letech 1938–1945 byl československým a protektorátním prezidentem. Podle vlastních slov vyrůstala Milada Rádlová ve šťastné a harmonické rodině, která podporovala kulturu. Aktivně se věnovala sportu, vynikala zejména v jízdě na koni a v tenise.[1]

Do roku 1938

Po maturitě na obchodní akademii pracovala jako bankovní úřednice. Dne 10. prosince 1927 se provdala za Zdeňka Rádla (1896–1952), místotajemníka Nejvyššího správního soudu a zároveň otcova blízkého spolupracovníka.[1] Rok 1938 přinesl v jejím životě několik zásadních změn. Dne 6. února 1938 jí zemřela matka Marie a brzy poté se rozpadlo i její manželství. Hlavním důvodem byla údajně bezdětnost.[2] Milada žila po rozvodu v pražských Střešovicích ve společné domácnosti se svým otcem, kterému vedla domácnost.

Dcera prezidenta 1938–1945

Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše hledali českoslovenští političtí představitelé vhodného nástupce. Jedním z oslovených se stal také Emil Hácha, který však kandidaturu zprvu odmítal a navíc plánoval odchod do penze. Dcera Milada jej v tomto podporovala a později prý prohlásila, že kdyby maminka žila, otec by se nikdy prezidentem nestal.[2] Emil Hácha nakonec kandidaturu na prezidentský post přijal a 30. listopadu 1938 jej Národní shromáždění zvolilo prezidentem Česko-Slovenska. Milada Rádlová od této chvíle plnila roli obdobnou pozici první dámy. Spolu s otcem přesídlila začátkem prosince na Pražský hrad, od roku 1941 však pobývali převážně na zámku v Lánech. Milada Rádlová byla svému otci oporou po celou dobu prezidentské funkce a zvláště po roce 1943, kdy se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, za něj převzala řadu povinností. Z titulu své neformální funkce se věnovala především charitativní činnosti a podporovala odbojovou činnost, podle svědectví zámecké komorné dokonce jednou pozvala na zámek partyzány.[3] Scházela se se zástupci domácího odboje, kterým předávala informace z prezidentské kanceláře a také peníze. Svým okolím byla hodnocena kladně pro svou mírnou a přívětivou povahu, podle pamětníků byla velmi inteligentní a vtipná. Pevně věřila v obnovení Československa a poslouchala zahraniční rozhlas.[4][5]

Po druhé světové válce

Bezprostředně po skončení druhé světové války byl Emil Hácha 13. května 1945 z příkazu ministerstva vnitra zatčen a z lánského zámku převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. Milada Rádlová musela zámek narychlo opustit jen s několika osobními věcmi a policisté ji odvezli do Prahy před kavárnu na Letné. Ze dne na den se tak ocitla bez domova a bez finančních prostředků. V této situaci jí pomohl bývalý manžel, ačkoliv byl již podruhé ženatý, a poskytl jí bydlení.[1] Doprovodil ji rovněž na otcův pohřeb, který se konal v utajení a pod dohledem policie 30. června 1945. V dalších letech žila Milada Rádlová na Letné a pracovala jako švadlena a prodavačka. Zemřela v léčebně dlouhodobě nemocných 19. prosince 1989 ve věku 86 let. Dne 29. prosince byla pohřbena do rodinné hrobky na pražském Vinohradském hřbitově.[1]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d První dámy státu [online]. 2008 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  2. a b CHADALÍKOVÁ, Leila. Milada Háchová Rádlová, svůj kalich utrpení musela nesmyslně vypít až do dna [online]. Skutečnosti, 2014-06-22 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-25. 
  3. POLÁČEK, Tomáš. Dávný příběh zámecké komorné. Obsluhovala jsem Masaryka i Háchu [online]. CS Magazín, 2004-03-01 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  4. PASÁK, Tomáš. Emil Hácha (1938–1945). 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2007. 448 s. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 164–165. 
  5. MACHÁLEK, Vít. Prezident v zajetí. Praha: Regulus, 1998. Dostupné online. ISBN 80-901564-6-0. S. 259. Dostupné online po registraci. 

Literatura

  • PASÁK, Tomáš. Emil Hácha (1938–1945). 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2007. 448 s. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 164–165. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emil Hácha-hrob, Hřbitov Vinohrady 11.jpg
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob presidenta JUDr. Emila Háchy na Vinohradském hřbitově.
Milada Rádlová (1903-1989).jpg
Milada Rádlová (1903-1989), dcera třetího československého prezidenta Emila Háchy